8 Tdo 354/2019 — Nejvyšší soud

8 Tdo 354/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 4. 2019 Spisová značka:8 Tdo 354/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.354.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hrubá neslušnost Výtržnictví Dotčené předpisy:§ 358 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:4. 8. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 354/2019-304 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2019 o dovolání obviněného J. S., nar. XY, bytem XY, t. č. XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 7 To 384/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 142/2017, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 7 To 384/2018, a jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 2 T 142/2017. Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 podala dne 13. 12. 2017 na obviněného J. S. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) obžalobu pro jednání, v němž spatřovala pokus přečinu znásilnění podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 185 odst. 1 tr. zákoníku, které spočívalo v tom, že dne 23. 8. 2017 přibližně v 18:35 hod., kdy se ve vchodových dveřích bytového domu v XY, XY ulici č. XY setkal s poškozenou M. T., nar. XY, se ji snažil jednou rukou chytit v oblasti hrudníku, zatímco druhou ruku měl v kapse kalhot a masturboval, poškozená však ucukla a rychlou chůzí odcházela od domu a křičela na něj, před domem ji pak sledoval a schovával se mezi vozidly, přičemž po celou dobu měl svoji ruku v kalhotách a masturboval, načež poškozená zavolala na linku 158, a když jej nikde neviděla, chtěla jít domů, když však otevírala vstupní dveře, náhle se na ni zezadu tělem natlačil a snažil se ji chytit za levou ruku v úmyslu ji znehybnit a minimálně osahat na intimních místech, když však zjistil, že hovoří s policií – neboť z něho měla z důvodu předchozí zkušenosti, kdy před ní na chodbě jejich domu masturboval a poté ji pronásledoval, strach – svého jednání zanechal. 2. Obvodní soud pro Prahu 10 ovšem po provedeném dokazování dospěl k jinému průběhu skutkového děje, než jak byl popsán v obžalobě, a proto rozsudkem ze dne 17. 4. 2018, č. j. 2 T 142/2017-171, podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněného obžaloby zprostil. přičemž takto zjištěné jednání nepovažoval za pokus žalovaného přečinu. Z odůvodnění jeho rozsudku je (mimo jiné) zřejmé, že nedospěl k závěru o sexuálně motivovaném jednání obviněného (zjistil naopak, že poškozená při svých výpovědích „opakovaně sdělila, že se její ruky pouze dotkl, neuchopil ji násilně, nesnažil se jí znehybnit ruku, nesnažil se ji osahávat na intimních partiích, záměrně jí nikam nesahal, pouze se dotkl její levé ruky“ – srov. stranu 6 rozsudku). Především z těchto důvodů podle jeho názoru „nebyla zjištěna ani žádná odpovídající skutková podstata případného přestupku“ (srov. stranu 7 rozsudku). 3. Proti tomuto rozsudku podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 odvolání, z jehož podnětu Městský soud v Praze v neveřejném zasedání usnesením ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 7 To 233/2018, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V odůvodnění svého rozhodnutí sice vyjádřil souhlas s názorem nalézacího soudu, že zjištěný skutek nenaplňuje zákonné znaky přečinu znásilnění podle § 185 odst. 1 tr. zákoníku, a to ani ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, nicméně konstatoval, že „takové jednání pachatele je však nepochybně hrubou neslušností ve smyslu § 385 odst. 1 tr. zákoníku“ (srov. jeho stranu 3). 4. Na základě citovaného právního názoru odvolacího soudu Obvodní soud pro Prahu 10, aniž k žalovanému skutku jakkoliv doplnil dokazování (procesním stranám pouze dal k nahlédnutí aktualizovaný opis rejstříku trestů a zprávu probační služby), rozsudkem ze dne 30. 8. 2018, č. j. 2 T 142/2017-217, uznal obviněného vinným, že (citováno i s gramatickými chybami) dne 23. 8. 2017 přibližně v 18:35 hod. u domu na adrese XY, když poškozená M. T., nar. XY, o níž věděl, že v důsledku předchozího střetnutí se s ním, když jej přistihla při autoerotických praktikách na chodbě domu, má z něj strach a po nějakou dobu, když stál před domem, se z důvodu jeho přítomnosti před domem bála vstoupit do domu, tak v momentě, kdy se poškozená odhodlala vstoupit do domu a otevírala vstupní dveře, neboť si myslela, že obžalovaný z místa již odešel, obžalovaný také přistoupil ke vchodovým dveřím za do domu vstupující poškozenou, zezadu se na ní natlačil, postrčil jí do vchodu, a když jí pak obcházel, tak se dotkl její levé ruky, s vědomím, že jí to bude nepříjemné a aniž k tomu měl relevantní důvod. 5. V takto nově definovaném jednání obviněného soud spatřoval hrubou neslušnost, které se obviněný dopustil na místě veřejnosti přístupném, a proto je právně kvalifikoval jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento přečin a sbíhající se přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, jejichž spácháním byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 1 T 112/2017, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2018, mu podle § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest jednak obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, jednak § 67 odst. 2 písm. b), § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 8 000 Kč vyměřený jako 40 denních sazeb (jednu denní sazbu stanovil na 200 Kč), přičemž podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 měsíce. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 1 T 112/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 6. Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný a v jeho neprospěch tak učinila též státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10. Z podnětu obou těchto podání Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 7 To 384/2018, podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině obviněného přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku upustil podle § 44 tr. zákoníku od uložení souhrnného trestu k rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 1 T 112/2017. Zároveň však obviněnému uložil podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě. 7. Obviněný se ani s tímto rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím svého obhájce Mgr. Daniela Macka dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož měl za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku. 8. Dovolatel předeslal, že nikterak nerozporuje skutková zjištění soudu prvního stupně, a potvrdil, že skutek se stal tak, jak je vylíčen ve skutkové větě výroku rozsudku. Namítl však, že odvolací soud, aniž by prováděl jakékoliv dokazování, upravil skutkový stav pouze na základě svých domněnek, což mělo v konečném důsledku vliv na podřazení skutku pod pojem „hrubá neslušnost“. Naplnění uvedeného pojmu soud druhého stupně dovodil z toho, že jeho jednání bylo motivováno jeho sexuální deviací, kterou dovodil z provedeného znaleckého posudku, a vyslovil přitom názor, že je nutné striktně respektovat právo ženy, ale nepochybně i muže, na jejich svobodné rozhodování v sexuální oblasti, kdo se může tisknout k jejich zadku. Tvrzení soudu o nalepení se k zadku poškozené ovšem není založeno na pravdě, neboť nebylo nijak prokázáno. Jde o čistou spekulaci odvolacího soudu, která nemůže být jakkoliv zohledňována. Dovolatel dále zdůraznil, že závěr znalce o tom, že příčinou jeho jednání byla sexuální porucha, je velmi pochybný, neboť předmětný skutek takovéto známky absolutně nejevil. N