8 Tdo 528/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 528/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 6. 2021 Spisová značka:8 Tdo 528/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.528.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Příčinná souvislost Usmrcení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 143 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 10. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 528/2021-400 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2021 o dovolání obviněného M. P., nar. XY ve XY, trvale bytem XY č. p. XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 11 To 326/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 146/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 5 T 146/2019, byl obviněný M. P. (dále také „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 a § 74 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců. 2. Podle skutkových zjištění uvedených ve výroku o vině tohoto rozsudku obviněný uvedený čin spáchal tím, že dne 23. 1. 2019 kolem 11:30 hodin v katastru obce Roudnice jako řidič nákladního motorového vozidla zn. Scania, r. z. XY, s cisternovým návěsem zn. Welgro, r. z. XY, jedoucí po vedlejší silnici II. třídy č. 323 ve směru od obce Nechanice na křižovatce se silnicí I. třídy č. 11, nerespektoval svislé dopravní značení „Stůj, dej přednost v jízdě!“ a nedal přednost v jízdě motorovému vozidlu zn. Ford Transit Custom, r. z. XY, které řídil J. O., nar. XY, a který přijížděl ke křižovatce z jeho pravé strany po silnici I. třídy č. 11 ve směru od Chlumce nad Cidlinou, v úmyslu projet křižovatkou v přímém směru vjel do prostoru křižovatky, kde došlo ke střetu přední části nákladního vozidla s levým bokem vozidla zn. Ford Transit, a v důsledku nárazu bylo vozidlo zn. Ford Transit odmrštěno na kovové zábradlí betonové propusti a poté na pole, přičemž v průběhu tohoto následného pohybu vozidla bylo tělo nepřipoutaného J. O. vymrštěno z vozidla ven a J. O. při střetu utrpěl tupý úraz hlavy, trupu a levé dolní končetiny, když na následky nahodilé komplikace spočívající v akutní masivní oboustranné plicní embolii v důsledku hluboké trombózy žil pravé dolní končetiny a žilních pletení malé pánve dne 22. 3. 2019 zemřel, dále došlo ke škodě na obou vozidlech, na betonové propusti a jejím kovovém zábradlí, a M. P. přitom porušil ustanovení § 4 písm. a), b), c) a § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 361/2000 Sb.“). 3. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 11 To 326/2020, odvolání podané obviněným proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti tomuto usnesení podal obviněný s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, které zaměřil proti nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení s tím, že je dán extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem a že došlo k opomenutí důkazů. 5. V důvodech dovolání zpracovaných obhájcem JUDr. Kamilem Podroužkem obviněný poukázal na to, že i když soudy nižších stupňů připustily, že vozidlo poškozeného neviděl, a proto mu nedal přednost, a že poškozený nebyl v době střetu připoután bezpečnostním pásem a před střetem jel podstatně rychleji, než byla povolená rychlost (o 11-21 km/h), s odkazem na znalecký posudek nesprávně dovodily, že překročení maximální povolené rychlosti poškozeným nemělo vliv na nehodu ani na její následky. Podle obviněného se však uvedený závěr ze znaleckého posudku nepodává, neboť znalec Ing. David Jaška uvedl, že „ani pokud by se vůz poškozeného pohyboval rychlostí v daném místě stanovenou, tj. 90 km/h, nebyl by řidič vozidla Ford schopen ani při intenzivním snižování rychlosti zastavit před koridorem pohybu vozidla Scania s návěsem, nebyla by šance zvrátit následek“ (myšleno nehodu). Soudy nevzaly v potaz, že znaleckým posudkem nebylo zkoumáno, jaké následky by dopravní nehoda měla, pokud by jel poškozený nanejvýš maximální povolenou rychlostí. Překročení rychlosti o 20 km/h znamenalo ujetí delší vzdálenosti v reakční době a značné prodloužení případné brzdné dráhy poškozeného (resp. místa, kdy by nejpozději musel začít před křižovatkou brzdit). Střetová rychlost by tak při jízdě maximální povolenou rychlostí mohla být i násobně nižší. Uvedené má vliv na posouzení míry zavinění poškozeného na následku, což je klíčové při posouzení gradace příčinné souvislosti, potažmo přetržení příčinné souvislosti mezi zaviněním obviněného a následkem na životě poškozeného. Soudům obviněný vytkl, že dokazování nedoplnily o nový znalecký posudek, který by se zabýval naznačenými skutečnostmi. 6. Nesprávnost použité právní kvalifikace je založena podle obviněného i na vadném posouzení významu nepřipoutání poškozeného bezpečnostním pásem a dopadu této skutečnosti na příčinnou souvislost mezi jednáním obviněného a následkem, která byla přetržena. Soudy však ze znaleckých posudků nesprávně vyvodily, že na následcích poškozeného nemělo nepřipoutání poškozeného zásadní vliv, ač žádný ze znalců takový závěr neučinil. Vycházely zejména z tvrzení, že bezpečnostní pás nemá při bočním střetu takovou účinnost a rezignovaly na skutečnost, že vozidlo poškozeného nezastavilo na místě, tj. nedošlo k náhlému rapidnímu snížení rychlosti, ale k přetočení vozidla, při kterém by jej pás držel v místě, a především by zřejmě vůbec nedošlo k vypadnutí poškozeného z vozidla. Ze znaleckých posudků pouze vyplývá, že by při použití bezpečnostního pásu pravděpodobně došlo ke zmírnění následků. Podle znalce Ing. Davida Jašky nelze dovodit, že skutečná rychlost poškozeného neměla na nehodu (resp. na její následky) žádný vliv, a z lékařských posudků není možné shledat, že by následek nastal i v případě, že by byl poškozený řádně připoután. Obviněný zmínil, že podle znalce doc. Ing. Zdeňka Horáka, Ph.D., by použití bezpečnostního pásu s pravděpodobností hraničící s jistotou významným způsobem snížilo riziko vzniku a rozsahu poranění poškozeného. Soudy tyto nejasnosti neodstranily ani nevyhověly návrhu obviněného na provedení dalšího znaleckého posudku, ani jeden ze soudů nevzal jeho návrhy v potaz, což obviněný označil za porušení zásady v pochybnostech ve prospěch obviněného. 7. Nesprávnost použité právní kvalifikace § 143 odst. 1 tr. zákoníku spatřoval obviněný v tom, že ke střetu vozidel vedlo jednak to, že obviněný přehlédl vozidlo poškozeného, které se mu skrylo ve slepém úhlu, a proto mu neúmyslně nedal přednost v jízdě, a nepřiměřená rychlost vozidla nepřipoutaného poškozeného, což mohlo mít významný vliv na následný nehodový děj, neboť při totožné reakční době poškozeného by jeho vozidlo začalo brzdit dříve (resp. ve větší vzdálenosti od místa střetu, takže by jednak dráha pro brždění byla delší), a navíc z nižší rychlosti, tzn., že by v době střetu mělo značně menší rychlost. S opětovným poukazem na vyjádření znalce doc. Ing. Zdeňka Horáka, Ph.D., konstatoval, že je zjevné, že jednou z klíčových příčin smrti poškozeného bylo (či alespoň mohlo být, neboť opak nebyl prokázán) nepoužití bezpečnostního pásu, čímž poškozený nesplnil povinnost (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 5 Tdo 548/2012). V posuzované věci však obviněný neseděl ve stejném vozidle jako poškozený, a neměl tak možnost ovlivnit nezapnutí bezpečnostního pásu. Poškozený jako řidič z povolání, který nepoužil bezpečnostní pás a jel vyšší než povolenou rychlostí, musel být s případnými následky srozuměn a přijal riziko jejich vzniku. Jeho jednání lze označit jako jednání v úmyslu nepřímém, kdy sice zřejmě nechtěl následek způsobit, ale muselo mu být známo, že by v případě dopravní nehody mohl nastat, a musel s ním být srozuměn. Naproti tomu obviněný jednal ve formě nevědomé nedbalosti (a v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o nedbalost hrubou, když obviněný v podstatě