8 Tdo 737/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 737/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 9. 2024 Spisová značka:8 Tdo 737/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.737.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 737/2024-354 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2024 o dovolání obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, soudu pro mládež, ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 7 Tmo 5/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město jako soudu pro mládež pod sp. zn 3 Tm 2/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného mladistvého AAAAA odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město jako soudu pro mládež ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 3 Tm 2/2023, byl obviněný mladistvý AAAAA (dále též „mladistvý“, příp. „dovolatel“) shledán vinným proviněním nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku, za což mu bylo podle § 353 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. m.“) uloženo trestní opatření odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podle § 33 odst. 1 z. s. m. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal mladistvý odvolání zaměřené proti výroku o vině, a tedy i proti všem na něj navazujícím výrokům. Krajský soud v Plzni, soud pro mládež, rozsudkem ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 7 Tmo 5/2024, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o uloženém trestním opatření a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 12 písm. b) z. s. m. bylo upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému a podle § 15 odst. 1, odst. 2 písm. e) a § 20 odst. 1 z. s. m. bylo mladistvému uloženo napomenutí s výstrahou. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se mladistvý provinění nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku dopustil tím, že dne 20. 1. 2022 kolem 10:30 hod. v Plzni, XY, v budově XY určené pro praktický výcvik SOU elektrotechnického, v místnosti XY přistoupil ke spolužákovi poškozenému BBBBB (pseudonym), nar. XY, vytáhl blíže nezjištěnou malou černou pistoli s krátkou hlavní nebo její maketu, přiložil ji poškozenému z boku přímo k pravé části hlavy v oblasti nad ucho a řekl klidným hlasem: „A teď říkáme my, doklady, peněženku, mobil.“ A přitom se smál, kdy poškozený zůstal nehnutě skloněný ke svému mobilu a nereagoval, nehýbal se a měl strach, neboť si myslel, že mladistvý má skutečnou střelnou zbraň, a nevěděl, jestli to zmáčkne, po chvilce mladistvý zbraň zandal za kalhoty a následně odešli do šatny, kde mladistvý zbraň schoval do batohu do skříňky. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, soudu pro mládež, ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 7 Tmo 5/2024, podal mladistvý AAAAA prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Mladistvý připomněl, že z hlediska subjektivní stránky se pro trestní odpovědnost za provinění nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku vyžaduje úmyslné jednání pachatele vzbudit u poškozeného důvodnou obavu, že bude usmrcen. Mladistvý však žádný takový úmysl neměl, poškozenému žádnou malou černou pistoli s krátkou hlavní ani její maketu k hlavě nepřikládal a nic po poškozeném nepožadoval. Když mladistvý poškozenému ukazoval projednávaného dne pistoli, poškozený věděl, že se jedná o plastovou nefunkční kuličkovou pistoli, jejíž původ znal z jeho vyprávění. Této události byli přítomní CCCCC (pseudonym) a DDDDD (pseudonym); CCCCC však nebyl ve věci vyslechnut a výpověď svědka DDDDD byla hodnocena jako nevěrohodná. Přestože byly výpovědi mladistvého a poškozeného zcela odlišné, soudy zkoumaly věrohodnost toliko poškozeného a výpovědí mladistvého, která korespondovala s výpovědí svědka DDDDD, se vůbec nezabývaly. 6. Dovolatel též uvedl, že na počátku řízení se k věci nevyjadřoval, neboť byl v šoku z toho, co jeho ukázka plastové kuličkové pistole vyvolala, že byl za to kázeňsky potrestán ve škole a měl za to, že mu hrozilo vyloučení, dočkal se zklamání od kamaráda a zažil necitlivý přístup policejních orgánů a orgánu péče o dítě. Od prvního kontaktu s ním bylo jednáno jako s pachatelem a nikoho nezajímal jeho názor. Tento pocit v něm prohloubila i skutečnost, že přibraný znalec měl zkoumat toliko věrohodnost a osobnost poškozeného, zatímco tyto stránky mladistvého nikoho nezajímaly. Pokud pak žádal o provedení konfrontace, k té nebylo přistoupeno pro možný vznik psychického traumatu u poškozeného, nikdo se však nezabýval tím, že takové trauma mohlo vzniknout i u mladistvého na základě bezdůvodného obvinění. Rovněž nikoho nezajímalo, že věkový rozdíl mezi mladistvým a poškozeným je cca 7 měsíců. Za zarážející považoval i to, že nebyla zkoumána ani věrohodnost svědka DDDDD, když soud konstatoval, že jeho výpovědi zásadně neuvěřil, neboť stála osamocená a potvrzovala toliko to, co uváděl mladistvý. Měl za to, že soudy zřejmě ze stejného důvodu nechtěly vyslechnout další svědky, zejména CCCCC a policisty, kteří vypracovávali protokol o podání vysvětlení ze dne 21. 1. 2022, k nimž měla obhajoba spoustu dotazů, které by se týkaly zejména toho, jak poškozený popisoval prošetřovanou událost bezprostředně po ní a jak se choval. 7. Mladistvý upozornil, že v průběhu celého řízení docházelo k porušování jeho práv na spravedlivý proces, návrhy na prokázání neviny byly odmítány (vyjma výslechu svědka DDDDD) a důkazy byly vykládány a vyhodnocovány v neprospěch mladistvého (viz rekognice zbraní, tvrzení, že poškozený předložil policii komunikaci mezi ním a mladistvým v aplikaci WhatsApp, přičemž toto tvrzení není pravdivé – viz úřední záznam na č. l. 168, aj.). Soudy nepřipustily možnost, že to byl mladistvý, kdo vypovídal pravdivě. Z toho důvodu zcela logicky nemohl mladistvý projevovat lítost a připouštět, že mohl svým chováním u poškozeného vzbudit jakékoliv obavy, když se žádného takového jednání nedopustil a ani nechtěl. Za stavu, kdy soud nechtěl provádět konfrontaci mezi mladistvým a poškozeným ani zkoumat věrohodnost mladistvého, měl aplikovat zásadu in dubio pro reo. 8. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2024, č. j. 7 Tmo 5/2024-333, a rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 3 Tm 2/2023, a věc vrátil Okresnímu soudu Plzeň-město k novému projednání a rozhodnutí. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání mladistvého předně podotkl, že toto je doslovným opakováním jeho obhajoby uplatněné v předchozích stadiích trestního řízení, s níž se oba soudy beze zbytku a správně vypořádaly. Dále státní zástupce s odkazem na zákonná ustanovení i judikaturu Nejvyššího soudu zdůraznil, že v dovolacím řízení lze přezkoumávat zákonnost a odůvodněnost jen těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, a to pouze v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil pouze dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., konkrétní dovolací námitky tomuto dovolacímu důvodu však vůbec neodpovídají. Správnost právního posouzení skutku či jiného hmotněprávního posouzení je z hlediska uvedeného dovolacího důvodu hodnocena výlučně optikou skutkových závěrů, k nimž dospěly na základě správně provedeného dokazování soudy nižších stupňů. Dovolací argumentace mladistvého však i při popření naplnění subjektivní stránky provinění stojí výlučně na zpochybnění správnosti skutkových zjištění soudů a na výhradách proti rozsahu dokazování a závěrům, ke kterým soud po vyhodnocení důkazů dospěl. Mladistvý tedy netvrdil, že skutková zjištění soudů nižších stupňů nenaplňují znaky provinění, jímž byl uznán vinným, toliko předkládal vlastní skutkovou verzi děje, která je v příkrém rozporu se zjištěními soudů. Státní zástupce proto uzavřel, že námitky mladistvého pod jím uplatněný dovolací důvod, ale ani pod žádný jiný, podřadi