8 Tdo 759/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 759/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:8 Tdo 759/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.759.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Legalizace výnosů z trestné činnosti Subsidiarita trestní represe Totožnost skutku Trest Ultima ratio Úmysl přímý Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku § 252a odst. 1,3 písm. a), b) tr. zák. § 216 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 216 odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § § 41, § 42 a násl. předpisu č. 6/2002 Sb. § 220 odst. 1 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 38 až § 42 tr. zákoníku § 4 písm. a) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 1. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 11.03.2025 06.03.2025II.ÚS 759/25 I.ÚS 718/25 Pavel Šámal Jan Wintr procesní - vyloučení soudce, asistenta, apod. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost20. 3. 2025 14. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 759/2024-34379 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2024 o dovoláních, která podali obvinění Martin UHER, Pavlína NOVÁČKOVÁ, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, a Mgr. Daniel TETZELI, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 6 To 60/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 3/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Martina Uhra, Pavlíny Nováčkové a Daniela Tetzeliho odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 4 T 3/2015, byl obviněný Martin Uher uznán vinným pod body I. a II. zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem III. trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinném do 30. 6. 2008), pod bodem IV. organizátorstvím zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. a) k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem V. organizátorstvím trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb.), ve formě organizátorství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zák. (ve znění účinném do 30. 6. 2008). Obviněná Pavlína Nováčková byla uznána vinnou pod bodem IV. zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem V. trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinném do 30. 6. 2008) a pod bodem VI. zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 1. 2019), obviněný Daniel Tetzeli byl uznán vinným pod bodem VI. zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 1. 2019). 2. Obvinění byli odsouzeni tak, že Martin Uher podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře sedmi a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku mu byl uložen rovněž peněžitý trest v celkové výměře 6.000.000 Kč; obviněná Pavlína Nováčková podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře pěti a půl roku, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou, a podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku též k peněžitému trestu 3.000.000 Kč; obviněný Daniel Tetzeli podle § 216 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let, a podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu 2.000.000 Kč. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestech spoluobviněných Jiřího Brunera, nar. XY, a L. Z., nar. XY, o zabrání finanční částky 4.325.498,76 Kč podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku společnosti Fellsmere, s. r. o., IČ 27377679. 3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 6 To 60/2022, z podnětu odvolání obviněných Martina Uhra, Pavlíny Nováčkové a Daniela Tetzeliho a zúčastněné osoby AKZ insolvence, a insolvenčního správce dlužníka Fellsmere, s. r. o., napadený rozsudek soudu prvního stupně z důvodů podle § 258 odst. 1 písm. a), b), d), e) tr. ř. částečně zrušil, a to ve výrocích o vině obviněného Martina Uhra pod body I., II., IV. a V., obviněné Pavlíny Nováčkové pod bodem IV., v celých výrocích o trestech uložených těmto obviněným a obviněnému Danielu Tetzelimu a ve výroku o zabrání věci (výroky pod body III. a VI. ponechal beze změny). V rozsahu zrušení podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Martina Uhra uznal vinným v bodech I., II. pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.), v bodě IV. organizátorstvím zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. a) a § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.) a v bodě V. organizátorstvím pokračujícího trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinného do 30. 6. 2008); Pavlínu Nováčkovou uznal vinnou v bodě IV. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.). Obviněného Martina Uhra odsoudil za uvedené trestné činy a pokračující trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinného do 30. 6. 2008), kterým byl uznán vinným rozsudkem soudu prvního stupně v bodě III. výroku o vině, podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.) k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu pěti let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.) mu uložil peněžitý trest ve výměře 5.000.000 Kč. Obviněnou Pavlínu Nováčkovou odsoudil za výše uvedený zločin a pokračující trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinného do 30. 6. 2008) a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b), písm. c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 1. 2019), kterými byla uznána vinnou rozsudkem soudu prvního stupně v bodech V. a VI. výroku o vině, podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.) k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (ve znění zákona č. 333/2020 Sb.) zařadil do věznice s ostrahou. Obviněného Daniela Tetzeliho podle § 67 odst. 1, 3 a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu 2.000.000 Kč. Odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze a obviněné L. Z. podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Obvinění byli uznáni vinnými a odsouzeni na skutkovém základě, že I. obviněný Martin Uher jako jediný jednatel Solitor, s. r. o., se sídlem Plzeň, Popelnicová 1019/50a, IČ 26371804 (dále jen „společnost Solitor“), dne 27. 4. 2004 podal u Celního úřadu Plzeň Návrh na vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 22 zákona č. 353/2002 Sb., o spotřebních daních (dále „zák. č. 353/2002 Sb.“), ve kterém úmyslně uvedl mnohonásobně nižší než skutečně zamýšlený a následně realizovaný předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, čímž jednak dosáhl vydání předmětného povolení na základě vědomě nepravdivých údajů o skutečně plánovaném objemu dovážených pohonných hmot (dále „PHM“), a součas