8 Tdo 796/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 796/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:8 Tdo 796/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.796.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Osvědčení Podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1,4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 796/2024-1808 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2024 o dovolání obviněného S. V. a obviněné P. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2024, č. j. 6 To 363/2023-1687, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 49/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných odmítá. Odůvodnění: 1. Obvinění S. V. a P. P. (dále zpravidla jen „obvinění“, příp. každý samostatně jako „obviněný” nebo „obviněná“) byli rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 T 49/2022-1609, uznáni vinnými, a to obviněný S. V. zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané v bodech 1 až 6 citovaného rozsudku) a sbíhající se pokus zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci – specifikovaných v uvedeném rozsudku. Současně byl ve vztahu k obviněnému zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Obviněná P. P. byla uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané v bodě 7 citovaného rozsudku) byla podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku, § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku odsouzena k peněžitému trestu v celkové výměře 40 000 (čtyřicet tisíc) Kč, skládajícího se ze 40 (čtyřiceti) denních sazeb, přičemž denní sazba činí 1000 (tisíc) Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku stanovil soud obviněné povinnost uhradit peněžitý trest ve splátkách ve výši 4 000 (čtyři tisíce) Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě, že obviněná nezaplatí dílčí splátku včas. Týmž rozsudkem byla obviněná zproštěna podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby pro skutek popsaný pod bodem 7 podané obžaloby Okresního státního zástupce v Ostravě ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 2 ZT 137/2018, jímž měla spáchat dílčí útok pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť v obžalobě označený skutek není trestným činem. O povinnosti obviněných k náhradě škody bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. [ve vztahu k zprošťujícímu výroku pak podle § 229 odst. 3 tr. ř.]. 3. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 T 49/2022-1609, napadli obvinění a spoluobviněná M. Š. (dovolání nepodala) odvoláními, přičemž z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 4. 2024, č. j. 6 To 363/2023-1687, rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 T 49/2022-1609, podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o vině, výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ohledně obviněného a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané v bodech 1 až 6 citovaného rozsudku) a sbíhající se pokus zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 tr. zákoníku obviněnému dále uložil trest propadnutí věcí specifikovaných v tomto rozsudku. Současně ve vztahu k obviněnému zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a rovněž rozhodl o povinnosti obviněného k náhradě škody, a to podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. Týmž rozsudkem byla odvolání obviněné P. P. a obviněné M. Š. podle § 256 tr. ř. zamítnuta. I. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali obvinění prostřednictvím společného obhájce dovolání, ve kterém uplatnili dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V rámci námitek k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedli, že soud částečně ignoroval shromážděné důkazy, případně důkazy interpretoval chybně. Orgány činné v trestním řízení vycházely podle dovolatelů nesprávně z posudku znalkyně MUDr. Nohelové, která podle nich nedisponuje odborností v oblasti zdravotních potíží. Její posudek pokládají za nepoužitelný, tendenční a rozporuplný. Argumentují dále tím, že soud prvního stupně neprovedl jimi navržené důkazy, a to výslechy svědků lékařů MUDr. Prokopa a MUDr. Tabáška, kteří předmětná lékařská vyšetření prováděli a potvrzení o pracovní neschopnosti vystavovali. Podle obviněných soud neměl důkazy ani kompetenci k vyhodnocení finančního stavu firem, které vyplácely mzdy, neboť důkazy k hospodaření firem jsou neúplné a závěry na jejich základě učiněné jsou neudržitelné. Pokud jde o námitky k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., obvinění považují za nesprávné právní posouzení vytýkaného jednání jako pokračujícího trestného činu, neboť v jejich případě nelze dovodit nejen jednotný záměr, současně však také v případě některých skutků je situace taková, že byly spáchány jedním pachatelem, jiné více pachateli, a to s odstupem několika měsíců či přesahující půl roku. Dále nesouhlasí se závěry soudů, že odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. 11 T 105/2022, je překážkou pro osvědčení z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, neboť ani spáchání trestného činu ve zkušební době nemusí automaticky znamenat nevedení řádného života, které brání rozhodnutí o osvědčení. Soudy měly podle dovolatelů vyčkat rozhodnutí o osvědčení ze strany příslušného soudu, neboť tuto otázku nelze posuzovat jako předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř. Odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 32 T 152/2017, bylo podle obviněných zahlazeno dne 5. 4. 2024. Odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. 11 T 105/2022, pak bylo zahlazeno k 31. 10. 2023. Nerespektování těchto skutečností se podle dovolatelů projevilo při ukládání trestu. Rovněž uvedli, že nepřiměřená délka trestního řízení se nepromítla do výše a druhu ukládaného trestu, což způsobilo porušení práva na spravedlivý proces. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhli, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2024, č. j. 6 To 363/2023-1687, zrušil. Zároveň navrhli, aby byl odložen výkon rozhodnutí. Obviněný V. vyjádřil nesouhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. 5. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten k uplatněným námitkám, které se týkají dovolacího důvodu podl