8 Tdo 989/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 989/2025-569 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání obviněného D. M., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 11 To 101/2025, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 136/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. M. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 31. 1. 2025, sp. zn. 2 T 136/2024, byl obviněný D. M. uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že s cílem získat bezplatně nemovitost poškozené J. P., zneužil vážné duševní poruchy, tzv. mentální retardace, kterou poškozená celoživotně trpí, v důsledku níž je mimo jiné i snadno ovlivnitelná a zneužitelná, po jejich seznámení s ní postupně navázal úzký vztah, opakovaně ji navštěvoval v jejím bydlišti, dělal jí společnost a poskytoval jí drobné úsluhy (např. pomoc v domácnosti, dovezení nákupu apod.), čímž dosáhl toho, že mu poškozená důvěřovala, přičemž i jako osoba bez příslušného lékařského vzdělání si díky svému dlouholetému a blízkému vztahu s ní musel být z jejích projevů navenek vědom, že její schopnost rozhodovat o závažnějších majetkoprávních opatřeních, zejména chápat právní jednání týkající se prodeje vlastní nemovitosti spojené s institutem věcného břemene, je minimálně omezená a není schopna si plně uvědomit smysl, účel, obsah a následky uzavření předmětné kupní smlouvy, a v návaznosti na to ji přesvědčil o vhodnosti sjednání pojištění její nemovitosti, a dne 29. 1. 2018 ji pod záminkou podpisu domluvené pojistné smlouvy odvezl na Úřad Městyse XY, kde ji namísto pojistné smlouvy nechal podepsat kupní smlouvu a ověřit podpisy na kupní smlouvě, kde prodávajícím byla J. P. a kupujícím D. M., předmětem koupě byl pozemek parc. č. st. XY - pozemek o výměře 280 m2, zastavěná plocha a nádvoří, čp. XY, objekt k bydlení zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY, obec XY, okres XY, za kupní cenu 90.000 Kč, dále poškozenou nechal podepsat i doklad o převzetí kupní ceny, ač jí ji nikdy nepředal, následně kupní smlouvu předložil s návrhem na vklad vlastnického práva na Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, kde byl zápis proveden dne 20. 3. 2018 s právními účinky zápisu k okamžiku 26. 2. 2018, čímž způsobil poškozené J. P. škodu ve výši 897.561 Kč. 2. Za tento přečin byl odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyřiceti dvou měsíců, podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil odčinil následky trestného činu. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v celkové výměře 75.000 Kč. 3. Krajský soud v Praze usnesením ze dne ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 11 To 101/2025, odvolání obviněného podané proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Proti tomuto usnesení obviněný podal prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. dovolání, jímž vytýkal, že nedostal příležitost na účinnou obhajobu, protože orgány činné v trestním řízení mu po celou dobu nevyhověly v požadavku na doplnění dokazování. Tzv. opomenuté důkazy spatřoval v odmítnutí provedení některých listinných důkazů a výslechů J. K., J. R., A. J., a pana J., kteří podle jejich vytěžení hovořili o tom, že si od nich poškozená půjčovala finanční prostředky a nadměrně pila. Uvedené osoby tedy měly objasnit chování poškozené a její mentální schopnosti, a měly se vyjádřit k její samostatnosti a schopnosti se o sebe postarat a činit běžné úkony. Soud prvního stupně neumožnil jeho obhájci klást svědkovi F. P. otázky k okolnostem uzavření kupní smlouvy na lesní pozemek, aby se objasnilo, že jednou ze stran této smlouvy byly osoby slabšího intelektu, než kterým trpí poškozená, a přesto od nich obec koupila lesní pozemek. Soud však jako důkaz uvedenou kupní smlouvu neprovedl, stejně jako prohlášení, ze kterého vyplývá, že se poškozená o skutečném vlastníkovi nemovitosti dozvěděla z jiných zdrojů, než uvádí ve svém výslechu (viz záznam Policie České republiky ze dne 22. 3. 2024, č. j. KRPS-314383-24/TČ-2022-010181). Uvedené důkazy měly prokázat, že poškozená jednala normálně, nadměrně požívala alkohol a půjčovala si peníze. Odvolacímu soudu vytkl neprovedení videonahrávky pořízené svědkyní S. K. dne 22. 4. 2025 a dvou dalších nahrávek vyvracejících, že poškozená bez brýlí nepřečetla písemný text, a že se plně orientuje v nakupování a v cenách zboží, a vytýkal i zpochybnění pravosti nahrávky. 5. Obviněný v dovolání namítal extrémní rozpor mezi skutkovým stavem a provedenými důkazy, protože z odůvodnění napadených rozhodnutí není zřejmé, jakými úvahami se soudy řídily při hodnocení důkazů, a vytýkal, že se nevypořádaly s jeho obhajobou. Chybně shledaly, že poškozené neuhradil smluvenou nepřiměřeně nízkou kupní cenu, že zneužil její bezbrannosti, že se nechoval jako vlastník, a vadně posoudily moment, kdy se poškozená o prodeji nemovitosti dozvěděla, přestože obhajoba tyto skutečnosti vyvrátila, avšak odvolací soud k důkazům svědčícím ve prospěch obviněného nepřihlížel. 6. Soudy vadně posuzovaly obviněným tvrzené okolnosti, mimo jiné nehodnotily v jeho prospěch výpis z účtu svědkyně S. K., jejíž výpověď vadně posoudily, nedůvodně jeho obhajobě neuvěřily. Naopak vadně za věrohodnou považovaly výpověď poškozené, u níž nebraly do úvahy, že bylo vyvráceno, že smlouvu nečetla, protože neměla brýle, neboť je prakticky nenosí, ovládá bez nich mobilní telefon, dívá se na televizi a čte účtenky z obchodu nebo noviny. 7. Obviněný označil závěry obou soudů nesprávnými i proto, že smlouvu poškozené nepodstrčil, protože o pojištění domu hovořila se značným časovým odstupem a nebyla schopna vysvětlit, proč vůbec chtěla dům pojistit. Pokud soudy vychází z úředního záznamu o podání vysvětlení, jde o nepřípustný důkaz, neboť k jeho provedení nedaly strany řízení souhlas ve smyslu § 211 odst. 6 tr. ř. U hlavního líčení poškozená neřekla, že jí byla pojistná smlouva podstrčena. Znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. Jana Kryzánková a svědkyně P. B. získaly informace o podstrčení pojistné smlouvy zprostředkovaně od poškozené, která mohla lhát, což však soud nebral do úvahy. 8. Výtky směřovaly i proti závěru o zneužití její bezbrannosti poškozené, která svou diagnózu před obviněným tajila a jako laik nemohl vědět a poznat, že je mentálně retardovaná do té míry, že není schopna činit úkony související s převodem nemovitosti. Svéprávnost poškozené nebyla v době spáchání posuzované trestné činnosti omezena a soudy nekriticky převzaly závěr znalkyně MUDr. Jany Kryzánkové, že její mentální omezení lze poznat při běžném kontaktu. Vytýkal, že její posudek byl vyhotoven až na přelomu roku 2023 a 2024, nikoli k okamžiku spáchání skutku, a že soud nehodnotil, zda a v jaké míře měla na psychický stav poškozené vliv konzumace alkoholu. Poukázal na sdělení znalce Ing. Ladislava Touly, který popsal, že když prováděl místní šetření, poškozená se chovala normálně, bavila se s ním o domě a podala mu informace o napětí a zásuvkách v domě. 9. Výpověď svědkyně P. B. obviněný označil za nevěrohodnou, neboť má zájem na výsledku řízení a před svým výslechem četla obžalobu, kterou jí poskytla zmocněnkyně poškozené, měla tudíž možnost přizpůsobit svou výpověď skutkovým zjištěním obžaloby a vypovídat účelově, aby pomohla své příbuzné. Jako nevěrohodnou hodnotí i výpověď svědka J. H. o tom, že nevěděl o změně vlastnického práva k předmětné nemovitosti, a že si poškozená nepůjčovala peníze. Výpověď P. K. z přípravného řízení ze dne 12. 7. 2023 (při hlavním líčením líčení si pro vysoký věk na tuto skutečnost již nepamatoval) svědčila o tom, že poškozená o převodu nemovitosti věděla, protože při jejím oceňování byla přítomna. 10. Obviněný poukázal i na vadnost postupu v přípravném řízení, když opatření o přibrání znalkyně MUDr. Jany Kryzánkové nebylo obhajobě doručeno, tuto vadu namítal již v návrhu na zastavení trestního stíhání, ač mu to bránilo ve vznesení námitky proti osobě znalce a formulaci položených otázek. Výhrady obviněného směřovaly i proti závěru soudů o kupní ceně, protože znalecké posudky se na její výši neshodly, ceny se pohybovaly od částky 46.000 Kč až po 1.300.000 Kč plynoucí z odborného vyjádření realitní kanceláře. Znalec Ing. Ladislav Toula částku vyčíslil na 350.000 Kč v roce 2024 a v roce 2018 na 200.000 Kč s tím, že tuto cenu proto, že poškozená může dům stále užívat, vyčíslil na 89.000 Kč. Právě zřízení věcného břemene osobního užívání poškozené má významný vliv na kupní cenu, což však soudy dostatečně nezohlednily. 11. Odvolací soud nesprávně shledal, že obviněný nevystu