8 Tz 115/2022

Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti Nejvyššímu soudu dne 7. 10. 2022 pod č. j. MSP-662/2022-ODKA-SPZ/3 ve prospěch obviněného P. N. směřuje proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, jenž byl obviněnému P. N. doručen dne 12. 4. 2021 (srov. doručenku u č. l. 132 spisu). Citovaným trestním příkazem byl obviněný uznán vinným pokračujícím přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen též peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 500 Kč, tedy v celkové částce 50.000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen ve splátkách 2.000 Kč měsíčně, splatných do každého 15. dne v měsíci s tím, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže obviněný nezaplatí dílčí splátku včas. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Ministr spravedlnosti takto uložený trest považoval za vyměřený v rozporu se zákonem, neboť nebyly dodrženy podmínky § 314e odst. 5 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), protože peněžitý trest ve spojení s trestem odnětí svobody přesáhl výměru jednoho roku. S ohledem na tuto skutečnost poukázal na to, že z podnětu stížnosti státního zástupce Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 3 To 300/2022 (č. l. 162 spisu), podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, jímž bylo podle § 344 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o přeměně zbytku peněžitého trestu, který obviněný dosud nevykonal, neboť uhradil ve dnech 14. 5., 14. 6., 17. 7., 16. 8. a 15. 10. 2021 ve splátkách pouze částku 10.000 Kč, kdežto část peněžitého trestu ve výši 80 denních sazeb po 500 Kč již neuhradil, a proto byla přeměněna na trest odnětí svobody v trvání 160 dní.

Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti Nejvyššímu soudu navrhl, aby podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. N. v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř., a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil trestní příkaz Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Prachaticích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř. a sám ve věci rozhodl.

Obviněný, jemuž byl opis stížnosti pro porušení zákona zaslán k vyjádření, tohoto svého práva nevyužil a ke stížnosti pro porušení zákona se nevyjádřil.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství považovala stížnost pro porušení zákona za důvodnou a v podrobnostech na její obsah odkázala. Ztotožnila se i s konečným návrhem v ní uvedeným s doplněním, aby bylo zrušeno i obsahově navazující usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, a navrhla doplnit specifikaci postupu podle § 270 odst. 1 tr. ř. ve spojení s návrhem na přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prachaticích.

Ani na toto vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství obviněný, jemuž bylo zasláno, nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že stížnost pro porušení zákona je přípustná podle § 266 odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení jí předcházející, a dospěl k závěru o její důvodnosti.

Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 7 T 18/2021, shledal, že obviněný P. N. byl stížností pro porušení zákona napadeným trestním příkazem uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za který byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a současně byl odsouzen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku i k peněžitému trestu ve výši 50.000 Kč, jenž mu byl uložen v počtu 100 denních sazeb ve výši 500 Kč za jednu denní sazbu, a to s povolením splátek, jak je výše rozvedeno. Obviněný uhradil ve splátkách celkem částku 10.000 Kč (ve dnech 14. 5., 14. 6., 14. 7., 16. 8. a 15. 10. 2021). Další splátky neuhradil ani k výzvám soudu (č. l. 149, 150 spisu), a proto Okresní soud v Prachaticích usnesením ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021 (č. l. 153 spisu), podle § 344 odst. 1 tr. ř. přeměnil zbytek peněžitého trestu ve výši 80 denních sazeb po 500 Kč za použití § 69 odst. 2 tr. zákoníku v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 160 dnů, pro jehož výkon obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

V takto uloženém trestu Nejvyšší soud shledal porušení zákona v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř., jak ministr spravedlnosti důvodně vytýkal. Lze poznamenat, že § 314e odst. 2 písm. a), f) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021) stanoví, že trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu i peněžitý trest. Uložení obou trestů vedle sebe bylo zákonem umožněno, avšak s tím, že bylo třeba dodržet podmínky jejich výměry tak, jak stanoví § 314e odst. 5 tr. ř., podle něhož je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok. Ukládá-li soud oba tyto tresty vedle sebe, je povinen jejich výměru stanovit tak, aby tato podmínka byla dodržena, a respektovat, že trest odnětí svobody společně s dvojnásobkem počtu denních sazeb u peněžitého trestu nesmí přesahovat výměru jednoho roku.

Podle trestního příkazu, proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje, je zjevné, že Okresní soud v Kladně nedodržel zákonnou podmínku vyplývající z § 314e odst. 5 tr. ř., protože když obviněnému uložil oba tresty vedle sebe, učinil tak v nepřípustné výměře, neboť součet dvojnásobku počtu denních sazeb peněžitého trestu a uloženého trestu odnětí svobody přesáhl jeden rok. Tato podmínka byla totiž naplněna již uložením samotného trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že z dikce § 314e odst. 5 tr. ř. (srov. „je-li trestním příkazem ukládán“) plyne, že není rozhodné, v jaké výši došlo k přeměně trestu ve vykonávacím řízení, protože limity v posuzovaném ustanovení zakotvené se týkají té výměry, která byla soudem uložena trestním příkazem. Pro posouzení splnění podmínky uvedené v citovaném ustanovení není rozhodné, jestli v mezidobí obviněný nějakou část peněžitého trestu zaplatil, neboť se vychází z výše trestu odnětí svobody a peněžitého trestu ve výměře uložené trestním příkazem.

V posuzované věci Nejvyšší soud z uvedených důvodů v souladu se stížností pro porušení zákona vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, byl v neprospěch obviněného P. N. porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), a proto podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Prachaticích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud nepovažoval za opodstatněný návrh státní zástupkyně na zrušení obsahově navazujícího usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, neboť to již bylo zrušeno ve stížnostním řízení podle § 149 odst. 1 tr. ř. usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 3 To 300/2022 (č. l. 162 spisu). Toto rozhodnutí tudíž v současné době, kdy je rozhodováno o stížnosti pro porušení zákona, již neexistuje.

Soud prvního stupně, jemuž se věc vrací, je povinen po zrušení trestního příkazu znovu na podkladě podané obžaloby rozhodnout o vině a trestu obviněného při dodržení všech zákonem stanovených pravidel.

Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že pokud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§ 273 tr. ř.).