2 As 50/2005 — Nejvyšší správní soud

31 A 11/2013- 70 - text 14 pokračování 31A 11/2013 31A 11/2013 - 70 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové, soudce JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a soudce Mgr. Petra Šebka, v právní věci žalobce Mgr. R. P., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru Krajský živnostenský úřad, ze dne 4. 2. 2013, č. j. JMK 3494/2013 (sp. zn. S-JMK 3494/2013/KŽÚ/MSv), t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení a průběh správního řízení [1] Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 1. 3. 2013 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru Krajský živnostenský úřad, ze dne 4. 2. 2013, č. j. JMK 3494/2013 (sp. zn. S-JMK 3494/2013/KŽÚ/MSv) – (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice, Odboru obecní živnostenský úřad, ze dne 19. 11. 2012, č. j. OŽÚ/6103/2012 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jehož zrušení se žalobce také domáhá, a aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. [2] Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o státní kontrole“) uložena pořádková pokuta ve výši 30.000 Kč, neboť od 11. 5. 2012 do dne vydání prvostupňového rozhodnutí svou nečinností spojenou s obstrukčním jednáním způsobil, že kontrolovaná osoba, obchodní společnost CHEMPAL, spol. s r.o., se sídlem Hluchov 141, IČ 26283956 (dále jen „CHEMPAL“ nebo „kontrolovaná osoba“), jejímž byl žalobce jediným jednatelem, nesplnila povinnosti podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o státní kontrole, zejména neposkytla součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků vyplývajících z ustanovení § 11 písm. b) a d) zákona o státní kontrole. Současně byla žalobci podle ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“) uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [3] Prvostupňový správní orgán zahájil dne 23. 2. 2012 živnostenskou kontrolu provozovny smíšeného zboží kontrolované osoby na adrese M. 61, B., tedy mimo její sídlo, a to tak, že v provozovně byli přítomni pouze zaměstnanci kontrolované osoby, a kontrola byla zahájena předložením kontrolního průkazu jednomu z nich – pokladní. Tato zaměstnankyně vzápětí telefonicky informovala jednatele kontrolované osoby – žalobce. To je zahrnuto v rozepsaném protokole o kontrole ze dne 23. 2. 2012, č. K015/12Ž. Jelikož v provozovně nebyla přítomna žádná osoba, která by byla schopna poskytnout faktickou součinnost k provedení kontroly, nebylo na místě učiněno žádné kontrolní zjištění a živnostenský úřad následně kontrolované osobě a žalobci doručil písemnost Oznámení o pokračování kontroly ze dne 5. 3. 2012. Žalobce byl v tomto přípise opětovně informován o skutečnosti zahájení živnostenské kontroly a byl vyzván k součinnosti podle ustanovení § 11 a § 14 zákona o státní kontrole, a také byl vyzván, aby se dne 19. 3. 2012 nebo 21. 3. 2012 dostavil k prvostupňovému správnímu orgánu a předložil správním orgánem vyjmenované dokumenty s tím, že byl poučen o možnosti uložení pořádkové pokuty dle ustanovení § 19 zákona o státní kontrole v případě nesplnění povinností dle této výzvy. Na to žalobce reagoval svým přípisem označeným jako Neoprávněná kontrola Vašeho úřadu – nesouhlas ze dne 13. 3. 2012, v němž namítal, že mu nebylo zahájení živnostenské kontroly řádně oznámeno, že živnostenský úřad není oprávněn ke kontrole jím požadovaných dokumentů, a že správním orgánem navržené termíny jsou pro něj nepřijatelné. V reakci na tuto písemnost prvostupňový správní orgán doručil žalobci dne 26. 3. 2012 přípis ze dne 23. 3. 2012 označený jako Vyjádření k podání společnosti CHEMPAL, spol. s r.o. ze dne 13. 03. 2012 ve věci nesouhlasu s neoprávněnou kontrolou MěÚ Židlochovice, odboru Obecního živnostenského úřadu, zahájenou dne 23. 02. 2012, a výzva k předložení požadovaných dokladů, v němž ozřejmil kontrolované osobě okamžik zahájení předmětné kontroly a pravomoci živnostenského úřadu a stanovil další dva termíny k návštěvě žalobce u prvostupňového správního orgánu za účelem poskytnutí součinnosti během kontroly a poučil jej ve smyslu ustanovení § 19 zákona o státní kontrole. Na tento přípis již nebylo žalobcem reagováno. [4] Vzhledem k výše uvedenému pak zahájil prvostupňový správní orgán dne 2. 5. 2012 přípisem ve věci Oznámení o zahájení řízení, č. j. OŽÚ/6103/2012 (doručen žalobci dne 7. 5. 2012), předmětné správní řízení o uložení pořádkové pokuty. Žalobce uplatnil vůči zahájenému správnímu řízení námitky a podal návrh ke zdejšímu soudu na vydání předběžného opatření proti nelegálnímu postupu správního orgánu, který byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2012, č. j. 31A 40/2012-18, odmítnut. Následné rozhodnutí prvostupňového orgánu ve věci samé ze dne 4. 7. 2012, č. j. OŽÚ/6103/2012, bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 9. 2012, č. j. JMK 89561/2012, zrušeno s tím, že v rámci nového projednání pak bylo vydáno již v rámci nyní řešené kausy prvostupňové rozhodnutí, které pak bylo potvrzeno napadeným rozhodnutím, proti kterému je podána projednávaná správní žaloba. II. Obsah žaloby [5] Žalobce odůvodnil žalobu tím, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť samotná kontrola vůbec nebyla zahájena, jelikož prvostupňový správní orgán nezahájil kontrolu v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 písm. a) zákona o státní kontrole, z čehož dovozuje, že v důsledku nemohl správním orgánům poskytnout potřebnou součinnost při kontrole. Tato žalobní námitka se opakuje v celé žalobě a prolíná se i s ostatními žalobními body. Dále žalobce uvádí, že prvostupňový správní orgán nevyhotovil protokol podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. e) zákona o státní kontrole a s tímto řádně žalobce neseznámil a žalobce tedy neměl možnost proti obsahu tohoto protokolu podat námitky. [6] Žalobce pak dále napadá oprávnění živnostenského úřadu ke kontrole konkrétně požadovaných dokladů, a to účetních dokladů o nabytí zboží, dokladů o platbě zákonného pojištění, pracovních smluv, zdravotních průkazů zaměstnanců, kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu k provozovně a dokladů o proškolení zaměstnanců z BOZP. [7] Žalobce rovněž napadá výrok rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, když tvrdí, že neobsahuje podstatné záležitosti jako je popis skutku, dobu jeho spáchání, o jaký skutek se jedná, v čem byl porušen zákon a zda je naplněna subjektivní stránka vzniku sankční odpovědnosti. Výše uložené pokuty pak dle žalobce neodpovídá neexistujícímu skutku a rozsahu neprokázaného zavinění. Žalobce pak rovněž brojí proti nesmyslnému užití ustanovení §69a živnostenského zákona. [8] Dále žalobce v žalobě opakovaně tvrdí, že součinnost poskytoval a to mj. tím, že se omluvil na určený termín, že vyzýval žalovaného, aby své požadavky prokázal nebo nechal vyhotovit znalecké posudky k projednávané věci a obecně, aby prokázal svou odbornost. Také vyzval žalovaného, aby některé skutečnosti ověřil např. u úřadu stavebního, který se nachází na stejném patře jako žalovaný. Žalovaný námitky a požadavky žalobce řešil nedostatečně nebo se s nimi vůbec nezabýval (např. návrhy na výslech svědků, dokazování znaleckými posudky, prokázání v čem byl spáchán správní delikt či zdůvodnění výše sankce). Žalobce se domnívá, že si žalovaný bez vědomí žalobce zahájil kontrolu sám (vyžádáním informací od kontrolního pracovníka České obchodní inspekce, který na místě prováděl kontrolu), sám si zpracoval tzv. „od stolu“ kontrolní protokol, a tímto způsobem se snažil omezit práva žalobce. Tím vším způsobili prvostupňový správní orgán a žalovaný nezákonnost svých rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobce a duplika žalovaného [9] Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 18. 4. 2013, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň žalovaný obsáhle popsal veškerý průběh předmětných správních řízení, uvedl, že naprostá většina žalobních bodů je totožná s odvolacími námitkami, odkázal na napadené (i prvostupňové) rozhodnutí a podal konkrétní doplňující vyjádření k jednotlivým žalobním bodům s tím, že s nimi nesouhlasí. [10] Žalobce ve své replice, doručené zdejšímu soudu dne 31. 5. 2013, uvedl, že na žalobě nadále trvá, a rozvedl jednotlivé body tím způsobem, že žalovaný jasně ve svém vyjádření uvedl, že protokol vyhotoven nebyl, z čehož vyplývá manipulace s řízením a celým spisem, a dále pokládá sadu otázek, které směřují až k