9 As 172/2012 — Nejvyšší správní soud

22 A 14/2015- 66 - text  pokračování 6 22 A 14/2015 22 A 14/2015-66 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: K. T., zastoupené opatrovníkem Mgr. René Zeiselem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Jamborova 3169/25, 615 00 Brno, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2015, č. j. CPR-19999-2/ČJ-2014-930310-258, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. IV. Odměna opatrovníka Mgr. René Zeisela, advokáta se sídlem Jamborova 3169/25, 615 00 Brno, se přiznává částkou 2.009 Kč, která bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. úč.: 2029198339/0800, variabilní symbol: 546002001. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím označeným v záhlavní tohoto rozsudku na základě odvolání žalobkyně přezkoumala žalovaná rozhodnutí Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor cizinecké policie ze dne 11. 11. 2014, č. j. KRPB-203172-22/PŘ-2014-060022. Podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále též „správní řád“) bylo odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně zamítnuto. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 5. 3. 2015 žalobu, namítla, že rozhodnutí je bezdůvodné, neboť v době zahájení řízení pobývala na území oprávněně v režimu ust. § 60 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb. Dne 12. 12. 2013 podala žádost o vízum za účelem strpění pobytu na území podle ust. § 33 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění (dále též „zákon o pobytu cizinců“). Navrhla proto zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 15. 4. 2015 uvedla, že žalobkyně podala dne 9. 9. 2013 opakovaně žádost o udělení mezinárodní ochrany. Řízení v předmětné věci bylo zastaveno z důvodu nepřípustnosti, neboť žádost podala opakovaně, aniž by uvedla nové skutečnosti. Proti správnímu rozhodnutí podala žalobu, která neměla odkladný účinek a žalobkyně pozbyla postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Dne 28. 11. 2013 jí byl udělen výjezdní příkaz č. ….. platný do dne 27. 12. 2013. Jmenovaná měla povinnost z území ČR v době platnosti výjezdního příkazu vycestovat. Proti rozhodnutí krajského soudu, jímž její žaloba byla zamítnuta, podala kasační stížnost, rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, které nabylo právní moci dne 1. 7. 2014, byla kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítnuta. Žalobkyni byl opět udělen výjezdní příkaz č. ….. platný ode dne 18. 7. 2014 do dne 16. 8. 2014. Žalobkyně žádost, na kterou odkazuje, podala dne 12. 12. 2013 v bezprostřední návaznosti na podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, kterou podala dne 11. 12. 2013. Rozhodnutím OAMP, č. j. OAM-26797-12/TP-2013 ze dne 5. 3. 2014 byla žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítnuta z důvodu nesplnění podmínek podle u st. § 67 zákona o pobytu cizinců. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Z uvedeného vyplývá, že žádost o vízum za účelem strpění pobytu na území podle ust. § 33 odst. 1 písm. c) citovaného zákona žalobkyně podala v době platnosti uděleného výjezdního příkazu vydaného správním orgánem po skončení řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR, aniž by z území ČR vycestovala. Řízení o žádosti bylo vedeno Ministerstvem vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky pod č. j. OAM-1522/ST-2013. Řízení bylo OAMP ukončeno ke dni 5. 5. 2014 z důvodu, že v této době již měla žalobkyně podanou kasační stížnost ve věci řízení o udělení mezinárodní ochrany, která měla odkladný účinek, a na žalobkyni se nevztahoval zákon o pobytu cizinců. Dále žalovaný uvedl, že žalobní námitky v předmětné žalobě jsou stejné jako námitky žalobkyně, které jako účastnice řízení uvedla v odvolání podaném proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 11. 11. 2014, č. j. KRPB-203172-22/PŘ-2014-060022. Vzhledem k tomu, že s odvolacími námitkami se správní orgán vypořádal v žalobou napadeném rozhodnutí, v plném rozsahu odkázal na odůvodnění citovaného rozhodnutí. Ze shora uvedených důvodů nebyly proto shledány důvody pro vyhovění, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. V replice navazující na písemné vyjádření žalované ze dne 6. 5. 2015 uvedla žalobkyně, že tvrzení žalované o tom, že řízení o žádosti o vízum podle ust. § 33 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců bylo ukončeno ke dni 5. 5. 2014, je nepravdivé. Z písemného sdělení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ze dne 9. 2. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně odešla z Přijímacího střediska Zastávka dne 20. 9. 2013 na ubytování v soukromí na adresu …….. Z písemného sdělení Ministerstva vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky ze dne 14. 2. 2017 bylo zjištěno, že dle zaslaných informací z Německa žalobkyně byla dne 18. 8. 2016 společně s manželem a synem zadržena na území Německa pro nelegální pobyt. Následně dne 8. 2. 2017 byla zaslána z Německa informace, že jmenovaná dne 18. 10. 2016 v Německu uprchla se synem i manželem neznámo kam. Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 2. 2017 byl žalobkyni ustanoven opatrovníkem pro předmětné řízení Mgr. René Zeisel, advokát se sídlem Jamborova 3169/25, 615 00 Brno. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 24. 2. 2017. Na žádost žalobkyně ze dne 6. 5. 2015 soud ve věci nařídil jednání, a to na den 9. 3. 2017. Dne 3. 3. 2017 zaslal opatrovník žalobkyně elektronickou formou procesní stanovisko, sice, že žalovaná i nadále trvá na žalobě ze dne 4. 3. 2015, avšak souhlasí, aby soud rozhodl bez jednání o věci samé, tzn., aby nařízené jednání bylo zrušeno. Přípisem ze dne 7. 3. 2017 oznámil soud, že nařízené jednání na den 9. 3. 2017 v 9:00 hod. se nekoná, avšak téhož dne bude ve věci rozhodnuto bez jednání. Soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 22 Az 20/2012, že žalobkyně podala žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 23. 2. 2010, rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky ze dne 26. 10. 2012, č. j. OAM-71/ZA-06-ZA14-2010 jí nebyla udělena mezinárodní ochrana. Proti rozhodnutí podala žalobu, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2013, č. j. 22 Az 20/2012-41 byla žaloba zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla rozhodnutím NSS ze dne 1. 8. 2013, č. j. 9 Azs 7/2013-20 odmítnuta pro nepřijatelnost. Dne 9. 9. 2013 podala novou žádost o udělení mezinárodní ochrany, rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 11. 2013, č. j. OAM-290/ZA-ZA02-ZA08-2013 rozhodl žalovaný, že žádost je nepřípustná dle ust. § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 25 písm. i) citovaného zákona bylo zastaveno. Proti rozhodnutí podala jmenovaná žalobu, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2014, č. j. 22 Az 31/2013-31 byla žaloba zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla rozhodnutím Nejvyššího správního soudu odmítnuta pro nepřijatelnost. Dále ve spise je založeno rozhodnutí Policie ČR ze dne 11. 11. 2014, č. j. KRPB-200372-22/PŘ-2014-060022, jímž byla žalobkyně uznána vinnou spácháním přestupku podle ust. § 156 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců tím, že ode dne 17. 8. 2014 do 18. 8. 2014 pobývala na území České republiky bez platného víza a tím, že od 17. 9. 2014 do 29. 9. 2014 pobývala na území České republiky bez platného cestovního dokladu a víza, čímž nesplnila povinnost podle ust. § 103 písm. n) citovaného zákona. Za uvedený přestupek jí byla uložena pokuta ve výši 2.000 Kč. Ze skutkového děje vyplývajícího z obsahu listin založených ve správním spise bylo prokázáno, že dne 18. 8. 2014 v 11:10 hod. kontrolovala Policie ČR, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Brno, Kounicova 24 v rámci pobytové kontroly na ulici Hněvkovského 61 v Brně žalobkyni. Kontrolou cestovního dokladu formuláře pro připojení víza a lustrací v evidencích Policie ČR bylo zjištěno, že nedisponuje žádným platným vízem nebo oprávněním k pobytu na území ČR. Poslední oprávnění, na základě kterého byla jmenovaná oprávněna pobývat na území ČR, byl výjezdní příkaz č. GA0188306, který pozbyl platnosti dne 16. 8. 2014. Z uvedeného vyplývá, že ode dne 17. 8. 2014 do 18. 8. 2014 pobývala na území ČR bez víza, ač k tomu nebyla oprávněna. Dne 29. 9. 2014 v 7:20 hod. byla jmenovaná opět kontrolována Policií ČR, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Brno, Kounicova 24 v rámci pobytové kontroly na ulici Nádražní v Brně. K prokázání totožnosti opět nepředložila žádný doklad totožnosti, pouze potvrzení o podání žádosti. Následnou lustrací v policejních evidencích bylo zjištěno, že v současné době