4 As 120/2016 — Nejvyšší správní soud

29 A 40/2016- 116 - text  10 29 A 40/2016 Č. j. 29 A 40/2016-116 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudkyň JUDr. Ing. Venduly Sochorové a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., ve věci žalobkyně: DUK-PC, s. r. o. sídlem Slovákova 359/10, Brno zastoupená advokátem Mgr. Vítem Elederem sídlem Údolní 408/52, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2016, č. j. JMK 5943/2016, sp. zn. S-JMK 157592/2015 OSPŽ/MSv takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o správní delikt na úseku živnostenského podnikání. Na základě provedené kontroly Magistrát města Brna, Živnostenský úřad města Brna, rozhodnutím ze dne 9. 11. 2015, č. j. MMB/0416396/2015, uložil žalobkyni pokutu ve výši 40 000 Kč za spáchání správních deliktů podle § 62 odst. 1 písm. l) a § 63 odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Uvedených správních deliktů se žalobkyně měla dopustit za prvé tím, že při nákupu použitého zboží (výpočetní techniky) ve své provozovně na ulici Slovákova v Brně v rozporu s § 31 odst. 4 živnostenského zákona neidentifikovala účastníka a předmět smluvního vztahu a o těchto skutečnostech nevedla evidenci. Druhý správní delikt spočíval v tom, že žalobkyně nejméně od 27. 10. 2014 do 8. 1. 2015 ve své provozovně vykonávala samostatně, soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku činnosti spočívající v opravě a údržbě počítačů bez příslušného živnostenského oprávnění. 2. Odvolání žalobkyně žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. II. Shrnutí obsahu žaloby 3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně včas žalobu, v níž brojí proti nezákonnosti rozhodnutí žalovaného, zejména proti výši uložené sankce. 4. Žalobkyně nesouhlasí se závěry správních orgánů, že neprovádí identifikaci účastníků smluvního vztahu. Správní orgány rezignovaly na zkoumání materiální stránky správního deliktu a konstatovaly porušení živnostenského zákona, aniž by se zabývaly intenzitou porušení a jeho způsobilostí ohrozit konkrétní veřejný zájem. Žalobkyně rezolutně odmítá tvrzení, že hodnota zboží, resp. typ zapisovaného údaje o zákazníkovi, není pro posouzení deliktu rozhodující. 5. Z provedené kontroly i následného správního řízení vyplynulo, že žalobkyně vždy dostatečně identifikuje účastníky smluvního vztahu, aby je bylo možné bez větších obtíží dohledat. Žalobkyně eviduje údaje o jménu a příjmení prodávajícího, adrese trvalého či jiného pobytu, číslo dokladu totožnosti a dobu jeho platnosti. Údaje o pohlaví prodávajícího není žádnou přidanou hodnotou, bez které by nebylo možné osobu identifikovat. I pokud by byla naplněna formální stránka deliktu, k naplnění materiální stránky nedošlo. 6. Obdobně v případě evidence zboží musí být při ukládání sankce zohledněno, zda se jedná o kus plechu, vyhořelý počítač nebo zboží za statisíce. Žalobkyně obchoduje s použitou výpočetní technikou, jejíž ceny se pohybují v řádech stovek a tisíců Kč. Potenciální možnost ohrožení veřejného pořádku je značně omezená. 7. Podle žalobkyně je požadavek na 24-hodinovou přítomnost dokladů v provozovně striktním výkladem, který nelze aplikovat absolutně. Existují legitimní výjimky (např. při stěhování), kdy toto nelze požadovat. 8. Každý případ porušení živnostenského zákona měly správní orgány poměřovat způsobilostí ohrozit chráněný zájem. Neuvedení pohlaví u osoby, které jednoznačně vyplývá z ostatních zaznamenaných údajů, či neuvedení výrobního čísla vyhořelého počítače, jsou toliko formálními pochybeními, které nenaplňují materiální stránku deliktu. Žalobkyně je podnikatelem a musí si počínat efektivně a racionálně, aby obstála na trhu. Kromě plnění povinností vyplývajících ze zákona jsou pro ni důležité vztahy se zákazníky. Snaží se je proto co nejméně obtěžovat, rychle je obsloužit a neshromažďovat o nich velké množství osobních údajů. Závěr o spáchání závažného správního deliktu obsažený v napadeném rozhodnutí je zkreslený a nespravedlivý, což mělo být zohledněno zejména při posuzování výše uložené pokuty. 9. Podle žalobkyně je uložená pokuta zcela nepřiměřená. Nechápe, v čem je vytýkané porušení závažnější než předchozí porušení, za něž byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 3000 Kč. Správní orgány podle žalobkyně nedostatečně zhodnotily závažnost vytýkaných deliktů a uložily jí pokutu v likvidační výši. Obrat žalobkyně je zcela irelevantní. V daném odvětví se obchodní marže pohybuje okolo 10 % a právě tato marže je výchozí hodnotou pro úvahy o dalším nakládání s finančními prostředky. Z účetních výkazů plyne, že vydělaná marže nepostačuje ani na úhradu nezbytných nákladů. 10. Zákon sice umožňuje uložení mnohem vyšší pokuty, nestanoví však spodní hranici. Vzhledem k charakteru provinění měla být uložena pokuta v mnohem nižší výši. Z judikatury vyplývá zákaz ukládání likvidačních pokut. Sankce přesahuje legitimní očekávání žalobkyně, neboť došlo ke zvýšení o řády oproti dříve uložené sankci. I přes zdůrazňovanou recidivu by se žalobkyni jako přiměřená jevila pokuta ve výši pětinásobku původní sankce, tj. ve výši 15 000 Kč. Pokuta se vymyká běžně ukládaným sankcím v obdobných případech. Uložená pokuta je pro žalobkyni likvidační, neboť se pohybuje v takové výši, jakou žalobkyně za dobu své existence nevydělala. 11. K druhému správnímu deliktu, který správní orgány považovaly za méně závažný, žalobkyně dodala, že byl pouze formálního charakteru bez způsobilosti ohrozit veřejný zájem. V souladu se zásadou asperace uložily správní orgány sankci za oba delikty, aniž by konkretizovaly, jak ke konečné výši pokuty dospěly. 12. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla, aby soud zrušil rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Pro případ, že soud neshledá nezákonnost správních rozhodnutí, žalobkyně navrhla, aby od uložené pokuty upustil, případně ji snížil na 15 000 Kč. Současně navrhla, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. III. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve v obecné rovině poznamenal, že žalobkyně si pro svoji podnikatelskou činnost vybrala oblast, která je spojená s určitými negativními jevy. Při obchodování s použitým zbožím se často lze setkat s věcmi pocházejícími z trestné činnosti. Z tohoto důvodu je regulace obchodu s použitým zbožím přísnější, spojená zejména s požadavkem na řádnou identifikaci účastníků a předmětu smluvního vztahu. Uvedená povinnost má působit preventivně a odstrašovat od páchání trestné činnosti, resp. ztěžovat prodej věcí z trestné činnosti získaných. Tomu odpovídá intenzivní dozor jak ze strany policie, tak příslušných správních orgánů. 14. Žalobkyni musí být zřejmé, že v tomto rizikovém segmentu podniká, přesto se při svém podnikání značně rizikově chová a neplní povinnosti, jež mají obchodování s věcmi získanými z trestné činnosti omezit. Žalobkyně přitom své povinnosti velmi dobře zná, neboť již v roce 2011 byla za obdobné jednání sankcionována. Svůj postoj k identifikaci účastníků smluvního vztahu nepřehodnotila, z čehož vyplývá, že dříve uložená sankce ve výši 3000 Kč postrádala preventivní účinek. 15. Podle žalovaného se žalobkyně snaží porušení svých povinností bagatelizovat přehnaným důrazem na pochybení spočívající v neuvedení pohlaví prodávajícího; takové pochybení by opravdu bylo bagatelní. Spisový materiál svědčí o mnohem závažnějším porušení živnostenského zákona i o společenské škodlivosti takového jednání. Ani jeden z 65 výdajových pokladních dokladů získaný při kontrole neobsahoval všechny zákonem požadované identifikační údaje. Pouze v jednom případě bylo u fyzické osoby uvedeno rodné číslo (resp. datum narození). V ostatních případech tento zásadní identifikátor chyběl vždy. Ani v jednom případě tak nebyla identifikace účastníků smluvního vztahu provedena v souladu se zákonem. 16. Totéž platí pro vytýkané nedostatky u identifikace předmětu smluvního vztahu. Ve třech kontrolovaných případech z devíti nebyla u zboží v provozovně provedena vůbec žádná identifikace. Ostatně kontrola u žalobkyně byla provedena na základě podnětu Policie ČR, v němž bylo vyjádřeno podezření na nedostatečné provádění identifikace účastníků a předmětu smluvního vztahu, což se kontrolou potvrdilo. 17. K nutnosti přítomnosti evidence účastníků a předmětu smluvního vztahu na provozovně žalovaný uvedl, že zákon nestanoví výjimky. Uvedená povinnost umožňuje účinně omezit riziko, že vykoupené použité zboží nacházející se v provozovně pochází z trestné činnosti. Za přispění řádné evidence může být případný pachatel kdykoliv odhalen. Současně je ta