8 As 11/2007 — Nejvyšší správní soud

41 A 15/2018- 64 - text pokračování 22 41A 15/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: J. Ř., narozený ……, bytem …….. zastoupeného: JUDr. Jaroslavem Tesákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Kamínky 551/3a, 634 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, se sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2018, č. j. JMK 25806/2018, sp. zn. S-JMK 159299/2017/OD/Fö takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutím Městského úřadu Hodonín, odbor dopravních a správních agend vydaným pod č. j. MUHOCJ 64176/2017/DSA/OP/Št, sp. zn. MUHO 17915/2013/Št ze dne 15. 9. 2017, dle kterého byl žalobce uznán vinným tím, že dne 13. 8. 2013, kolem 00.05 hod. v obci Hodonín, na ulici Žižkova, u Vily Kateřina, kde byl zastaven a kontrolován hlídkou PČR jako řidič motorového vozidla tovární zn. ….., reg. zn. ……, kdy po předložení všech dokladů potřebných pro řízení vozidla byl vyzván policistou k provedeni orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu přístrojem Dräger, kdy měřením, prováděným dle platné metodiky, byla v čase 00.08 hod. naměřena hodnota 0,62 g/kg alkoholu a druhá zkouška nebyla provedena z důvodu, že žalobce její provedení mařil, a proto byl policistou vyzván k provedení lékařského vyšetření spojeného s odběrem krve, kdy v Nemocnici TGM v Hodoníně se lékařskému vyšetření podrobil, ale odběr krve bezdůvodně odmítl. Žalobce přiznal požití neurčitého množství vína v rozmezí jedné až dvou hodin před jízdou, odmítnul podepsat výtisk z tiskárny přístroje Dräger i oznámení přestupku, řidičský průkaz mu byl PČR na místě zadržen, další jízda zakázána, a za to se mu podle ust. § 125c odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu ukládá pokuta ve výši 25.000 Kč a dále podle ust. § 125c odst. 6 písm. a) zákona silničním provozu se mu ukládá zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců, počínaje dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo vydáno na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8As 68/2016-88 ze dne 29. 6. 2017, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016, č. j. 41A 64/2014-77, dále rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 17. 4. 2014, č. j. JMK 14406/2013 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tento druhostupňový orgán dále na základě pokynů Nejvyššího správního soudu zrušil i prvostupňové správní rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 2. Žalobce ve svém odvolání uvedl, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 8As 68/2016-88 ze dne 29. 6. 2017 v bodě 22 uvedl, že dosud nebylo postaveno na jisto, zda tím, že se stěžovatel podrobil jen části lékařského vyšetření a odmítl odběr krve, porušil zákonem stanovenou povinnost podrobit se na výzvu policisty vyšetření podle zvláštního právního předpisu, a zda bylo jako jediné možné provedení odborného lékařského vyšetření právě odběrem krve, a zda odmítnutí odběru krve z důvodu problému se žílami bylo opodstatněné či nikoliv, a zda nastupuje fikce, že se na stěžovatele hledí jako na osobu, která byla pod vlivem alkoholu. 3. Žalobce má za to, že ani v novém rozhodnutí Městského úřadu Hodonín tyto skutečnosti prokázány nebyly. Je pravdou, že MUDr. K. uvedla ve své výpovědi, že z medicinského hlediska nebyl důvod odběr krve neprovést, přesto, že si tuto skutečnost žádným způsobem, zejména vyšetřením jeho osoby, neověřila. 4. Správní orgán I. stupně neprovedl žádné další důkazy, zejména pak znalecký posudek na vyšetření zdravotního stavu žalobce, pokud jde o zdravotní problémy žalobce se žilním systémem, naopak se uspokojil pouze s tvrzením svědkyně MUDr. K., jako obecné lékařky, která není specialistkou na posouzení jeho zdravotního stavu z hlediska žilního systému. Naopak svědectví jmenované lékařky je velmi pochybné, když si přesně pamatuje po 4 letech, co se dělo v případě žalobce. 5. Žalobce trvá i nadále na tom, že odběr krve nařídil policista, nikoliv samotná lékařka, k čemuž měla být vyslechnuta i zdravotní sestra, která byla přítomna a její výslech byl navrhován, přesto tento zásadní výslech správní orgán I. stupně neprovedl. 6. Není pravdou, že tvrzení žalobce ohledně problémů se žilním systémem by bylo účelové, což naopak žalobce doložil lékařskými zprávami z období roku 2005 až 2012. 7. Správní orgán I. stupně porušil jeho právo účastnit se výslechu svědků, když provedl výslech MUDr. K. bez jeho přítomnosti, přesto, že se řádně a včas omluvil z nařízeného jednání z důvodu výpovědi plné moci jeho právního zástupce. Správní orgán na tuto omluvu žádným způsobem nereagoval, a přesto provedl uvedený výslech a žalobce byl tak vystaven možnosti klást svědkyni dotazy, v případě se k jejímu výslechu vyjádřit, resp. navrhnout další důkazy, což je např. výslech zdravotní sestry, která byla přítomna u uvedeného vyšetření. 8. Byla tak porušena procesní práva žalobce, což je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. 9. Dále je třeba zmínit, že správní orgán I. stupně se vůbec nezabýval otázkou promlčení uvedeného skutku, neboť tento se stal 13. 8. 2013, tedy za platnosti starého zákona o přestupcích, kdy platila promlčecí lhůta na projednání přestupku v délce jednoho roku. Je třeba uvést, že skutek se stal 13. 8. 2013 a rozhodnutí správního orgánu II. stupně nabylo právní moci 5. 5. 2014, z čehož vyplývá, že pro projednání přestupku zbývaly 3 měsíce a 12 dnů. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8As 68/2016-88 ze dne 29. 6. 2017 nabyl právní moci dne 4. 7. 2017. Aniž by žalobce přihlédl k průběhu jeho případu, pokud jde o přetržky mezi rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, činí lhůta od 4. 7. 2017 do současného data 3 měsíce a 27 dnů. Z tohoto důvodu má žalobce za to, že možnost projednání uvedeného skutku je již promlčena. 10. Dále pak uvedl, že i na základě nového projednání uvedeného skutku nebylo postaveno na jisto, že tím, že se podrobil jenom části lékařského vyšetření a odmítl odběr krve, že by porušil zákonem stanovenou povinnost podrobit se na výzvu policisty vyšetření podle zvláštního právního předpisu, když žalobce nabízel odběr moči, taktéž nebylo prokázáno, že by jako jediné možné provedení odborného lékařského vyšetření bylo pouze odběrem krve, ani nebylo prokázáno např. znaleckým posudkem, že by z důvodu problémů se žílami bylo odmítnutí odběru krve opodstatněné či nikoliv a z toho důvodu nebylo prokázáno, že by zde nastoupila fikce, že by se na žalobce hledělo jako na osobu, která byla pod vlivem alkoholu. 11. Z výše uvedených důvodů žalobce proto navrhl, buď předmětné řízení zastavit z důvodu promlčení, případě zrušit a vrátit věc správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení z důvodu porušení jeho procesních práv a provedení dalších důkazů jako je znalecký posudek a výslech zdravotní sestry. Dne 14. 2. 2018 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy rozhodnutí pod č. j. JMK 25806/2018, sp. zn. S-JMK l59299/2017/OD/Fö, na základě kterého odvolání obviněného (žalobce) proti rozhodnutí MÚ Hodonín ze dne 15. 9. 2017 zamítl a rozhodnutí MÚ Hodonín ze dne 15. 9. 2017 potvrdil. 12. Proti shora citovanému rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje žalobce podává žalobu. 13. V první části, jako první žalobní námitku, uvádí žalobce, že má za to, že ani prvostupňový správní orgán, tak ani druhostupňový správní orgán nepostavil na jisto, zda tím, že se stěžovatel podrobil jen části lékařského vyšetření a odmítl odběr krve, porušil zákonem stanovenou povinnost podrobit se na výzvu policisty vyšetření podle zvláštního předpisu. I v těchto rozhodnutích nebylo postaveno na jisto, zda bylo jako jediné možné provedení odborného lékařského vyšetření právě odběrem krve, zda odmítnutí odběru krve z důvodu problémů se žilami bylo opodstatněné či nikoliv, a zda nastoupila fikce, že se na stěžovatele hledí jako na osobu, která byla pod vlivem alkoholu. 14. Přesto, že prvostupňový orgán učinil určité důkazy, které měly směřovat k prokázání těchto skutečností, z odůvodnění prvostupňového správního orgánu však nevyplývá, že by tyto skutečnosti, které žádal objasnit NSS, byly postaveny na jisto. Je nepochybné, že žalobce se nebránil odběru jiného biologického materiálu, a to moči a tímto způsobem mohla být provedena zkouška na přítomnost alkoholu. 15. Není ani jasné, jak si svědkyně MUDr. K. mohla pamatovat po zhruba čtyřech letech, že žalobce odběr moči nepožadoval a tak není jasné, proč takovýto odběr nebyl z lékařského hlediska potřeba. 16. Navíc nebyl proveden ani výslech zdravotní sestry, která byla přítomna, pouze s konstatováním, že takovýto výslech by nic nového nepřinesl a totéž se týkalo výslechu zasahujících policistů, kdy minimálně jeden byl přítomen, přesto však vyslechnut v této věci nebyl. 17. Jako další žalobní námitku uvedl žalobce, že nebyl