3 As 32/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 18/2019- 85 - text 8 30 A 18/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobkyně: obec Hodonice sídlem Obecní 287, Hodonice zastoupena advokátem Mgr. Robertem Valou sídlem Fischerova 770/12, Znojmo proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno za účasti: Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2018, č. j. JMK 170856/2018, sp. zn. S-JMK 153508/2018 OD takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem přezkumu v projednávané věci je zákonnost rozhodnutí o zrušení železničního přejezdu podle § 37 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 2. Osoba zúčastněná na řízení požádala dne 20. 4. 2018 Městský úřad Znojmo, odbor dopravy, o zrušení železničního přejezdu č. P7121. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018, č. j. MUZN 82943/2018, podle § 37 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích konstatoval, že se ruší úrovňové křížení pozemní komunikace s dráhou („přejezd“) č. P7121 v km 14,517 trati Břeclav – Znojmo, umístěné na pozemku parc. č. 4228 v k. ú. Hodonice, který kříží veřejně přístupnou účelovou komunikaci parc. č. 3707/1 a 4229 ve vlastnictví žalobkyně. 3. Odvolání žalobkyně žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že o zrušení přejezdu rozhodoval nepříslušný správní orgán. Má za to, že příslušným k vydání rozhodnutí byl Obecní úřad Hodonice. 5. Správní orgán I. stupně nesprávně použil jako podklad svého rozhodnutí zápis z neformální schůzky účastníků řízení konaný před zahájením správního řízení o zrušení přejezdu. Tím, že sám neprovedl místní šetření, porušil procesní práva žalobkyně. Konkrétně jí znemožnil uplatňovat svá stanoviska, připomínky a požadavky. 6. Napadené rozhodnutí je nezákonné rovněž z důvodu, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Nebylo prokázáno, že odstraněním přejezdu nebude zasaženo do práv žalobkyně, ani že nedojde k narušení vlastnického práva vlastníků přilehlých pozemků a pozemků v blízkosti železničního přejezdu, resp. možnosti jejich obhospodařování. Zrušení přejezdu znemožní využívání pozemní komunikace se zpevněným povrchem, která nabízí vlastníkům dotčených pozemků jednoduchý a rychlý přístup. V případě zrušení přejezdu by vlastníci byli nuceni využívat nezpevněné účelové komunikace, čímž by se zhoršil přístup k jejich pozemkům. Správní orgán I. stupně rozhodl pouze na základě shromážděných listin, aniž by provedl ohledání na místě, resp. místní šetření. 7. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že námitka rozhodování nepříslušného orgánu byla vznesena pouze v obecné rovině. Jedná-li se o křížení veřejně přístupných účelových komunikací s železniční tratí, je podle § 40 odst. 4 ve spojení s § 37 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích k rozhodování o zrušení přejezdu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. 9. Žalovaný, resp. správní orgán I. stupně zjistil skutkový stav věci dostatečně. Ověřil, že po obou stranách přejezdu bude zajištěna dostupnost všech účelových komunikací podél trati a rovněž obslužnost všech přilehlých pozemků. Zrušením přejezdu nedojde ke znepřístupnění žádného z pozemků. 10. Správní orgán I. stupně nebyl povinen konat místní šetření, neboť situace na místě mu byla dostatečně známa již z jednání ze dne 20. 3. 2018. Žalobkyně ani neuvedla, jakým způsobem ji nekonání místního šetření zkrátilo na právech. 11. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 12. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy a je povinna udržovat a obsluhovat dráhu tak, aby byla provozuschopná. Musí být zaručena její bezpečnost a plynulé provozování. S ohledem na vysoké náklady související s budováním přejezdového zabezpečovacího zařízení a přejezdové vozovky (cca 8 až 10 mil. Kč na jeden přejezd) a náklady na údržbu přejezdů, je povinností správce železniční cesty žádat příslušný silniční úřad o zrušení nepotřebných úrovňových přejezdů. 13. Jednoduchý a rychlý přístup k okolním pozemkům není relevantním důvodem pro zachování přejezdu, na jehož zabezpečení je nutné vynaložit velké finanční prostředky. 14. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl. V. Posouzení věci soudem 15. Soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů. Ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. 16. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“). 17. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 18. Soud se nejprve zabýval námitkou rozhodování nepříslušného správního orgánu [bod V. A) rozsudku]. Poté posoudil námitku nekonání místního šetření a námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu [bod V. B) rozsudku]. Závěrem se soud věnoval námitce nesprávného posouzení důvodů pro zrušení přejezdu [bod V. C) rozsudku]. V. A) Námitka rozhodování nepříslušného správního orgánu 19. Žalobkyně obecně namítla, že správní orgán I. stupně nebyl příslušným správním úřadem k vydání rozhodnutí o zrušení železničního přejezdu. 20. Ze správního spisu vyplývá, že správní orgán I. stupně (Městský úřad Znojmo) rozhodoval o zrušení úrovňového přejezdu č. P7121 v km 14,517 trati Břeclav – Znojmo, který se nachází v k. ú. Hodonice a kříží veřejně přístupnou účelovou komunikaci ve vlastnictví žalobkyně. 21. Podle § 37 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020, může příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace rozhodnout o zrušení přejezdu. 22. Z § 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích plyne, že působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad, a působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací, vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností. 23. V předmětné věci bylo vedeno správní řízení o zrušení úrovňového křížení veřejně přístupné účelové komunikace s dráhou, proto byl věcně příslušným k rozhodování obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích. Tím byl v daném případě Městský úřad Znojmo (viz § 15 vyhlášky 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností). Rozhodoval tedy správní orgán věcně i místně příslušný. Obecnímu úřadu Hodonice zůstávají pravomoci uvedené v § 40 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích. 24. Námitka proto není důvodná. V. B) Námitka nekonání místního šetření a nedostatečně zjištěného skutkového stavu 25. Žalobkyně namítla, že správní orgán I. stupně pochybil, neprovedl-li místní šetření. Má za to, že skutkový stav věci nebyl zjištěn dostatečně. 26. Ze správního spisu vyplývají následující skutečnosti. Dne 20. 3. 2018 se konalo jednání ve věci zvýšení bezpečnosti na účelových komunikacích u železničních přejezdů P7120, P7121 a P7122 na trati Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo za účasti zástupců správního orgánu I. stupně, žalobkyně, osoby zúčastněné na řízení a Policie ČR. Při prohlídce na místě samém žalobkyně konstatovala, že nesouhlasí se zrušením přejezdu č. P7122. Se zrušením ostatních dvou přejezdů vyslovila souhlas. Správní orgán I. stupně následně zahájil správní řízení ve věci zrušení přejezdu na žádost osoby zúčastněné na řízení ze dne 20. 4. 2018. V prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že místní šetření (ohledání na místě) provedeno nebylo, neboť šetření na místě za účasti všech účastníků řízení proběhlo již dne 20. 3. 2018. Při něm všichni účastníci zaujali svá stanoviska. 27. Správní orgán je povinen zjistit ve správním řízení skutkový stav věci bez důvodných pochybností (§ 3 správního řádu). Při zjišťování skutkového stavu musí postihnout všechny rozhodné skutečnosti, aby vytvořil dostatečný skutkový základ pro své rozhodnutí. Jako podklad pro rozhodnutí může posloužit vše, co může přispět k řádnému zjištění skutkového stavu. Výčet podkladů obsažený v § 50 odst. 1 správního řádu je demonstrativní – jde zejména o návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti a skutečnosti obecně známé či podklady (rozhodnutí) od jiných orgánů. Pro vydání