6 Ads 23/2011 — Nejvyšší správní soud

29 A 101/2020- 37 - text 8 29 A 101/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci žalobci: a) J. S. b) P. S. c) N. M. c) S. M. všichni zastoupeni advokátem JUDr. Pavlem Holubem sídlem Kopečná 14, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: D. S. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2020, č. j. JMK/71416/2020, sp. zn. S-JMK 169805/2019 OSPŽ takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 25. 5. 2020, č. j. JMK/71416/2020, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 20 228 Kč, a to k rukám jejich advokáta JUDr. Pavla Holuba do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci se včas podanou žalobou domáhali zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městyse L. (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 25. 9. 2019, č. j. LUK 378/2019. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl návrh žalobkyně J. S., nar. X, dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), o zrušení údaje o místu trvalého pobytu osoby zúčastněné na řízení na adrese X, neboť nebyla splněna jedna z podmínek stanovených § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel spočívající v zániku užívacího práva k části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu Ing. D. S. II. Obsah žaloby 2. Rozhodnutí žalovaného trpí vadami, věc byla nesprávně hmotně-právně posouzena. 3. Dlužník (zde společnost FERROCOM a.s., IČ: 26243989 (dále jen „FERROCOM“), jejímž předsedou představenstva je Ing. S.) má dle § 210 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „insolvenční zákon“, povinnost poskytnout insolvenčnímu správci veškerou součinnost při zjišťování majetkové podstaty. Zamlčení existence nájemní smlouvy je nutno vnímat jako porušení této zákonné povinnosti. 4. Bylo by nespravedlivé, aby nesplněním povinnosti dlužníka bylo kráceno vlastnické právo nového nabyvatele, jenž tak bude v nakládání s předmětnou nemovitostí omezen. V insolvenčním řízení se předpokládá, že veškeré závazky dlužníka budou známy, tedy že nový věřitel bude mít o situaci ohledně právního stavu nemovitosti přehled. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby vstoupil do práv a povinností vzniklých na základě nájemní smlouvy, o jejíž existenci nebyl informován ani insolvenční správce, ani nabyvatel. Žalobce odkazuje na § 283 odst. 5 a § 285 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. V okamžiku, kdy bylo nájemní právo zatajeno, je vyloučena možnost použití § 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), což však učinil žalovaný. Nájemní smlouva a závazky z ní vyplývající na nového nabyvatele nepřecházejí. Nájemní právo tak okamžikem zpeněžení majetkové podstaty, tedy konkrétně prodejem či vydražením nemovitosti, zaniklo. 5. Správní orgán I. stupně, potažmo žalovaný, si měly vyhodnotit předběžnou otázku platnosti nájemní smlouvy pana Ing. S., z níž vyplývá, že dne 3. 1. 2012 společnost FERROCOM dala Ing. S. do nájmu pokoj č. 1 v Penzionu u V. na adrese X. Nájemní smlouva je podvrh a nelze k ní přihlížet, neboť je nicotným či neplatným a účelově vytvořeným právním aktem, s nímž zákon nespojuje žádné právní důsledky. 6. Smlouva je datována ke dni 3. 1. 2012 a odkazuje na občanský zákoník, který v té době ještě nebyl přijat, tudíž neměl přidělené číslo (k tomu došlo až v březnu 2012) a účinnosti občanský zákoník nabyl až 1. 1. 2014. Smlouva tedy nemohla být uzavřena tak, jak tvrdí Ing. S. Smlouva tedy byla vytvořena dodatečně a účelově pro potřeby předmětného správního řízení. Podpisy na smlouvě nejsou ověřeny, přičemž je za obě strany podepsal pan Ing. S., a to jako předseda představenstva za pronajímatele a jako fyzická osoba za nájemce. 7. Dle informací žalobců k úhradě nájemného ze strany fyzické osoby ve prospěch společnosti FERROCOM nedošlo. Žalobci navrhují tuto skutečnost prokázat dotazem u insolvenčního správce společnosti FERROCOM. 8. Uvedené jednání Ing. S. je protiprávní. Dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého či protiprávního činu, či z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a dále dle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 9. Žalovaný se uvedenými skutečnostmi, přestože byly namítány, blíže nezabýval a nijak se s nimi nevypořádal. Žalovaný neplatnosti, nicotnosti předložené nájemní smlouvy pouze poukázal na skutečnost, že Ing. S. trvá na tom, že je smlouva platná, a dále odkázal žalobce na občanskoprávní řízení. V otázce námitky postupu v rámci insolvenčního řízení žalovaný pouze uvedl, že není oprávněn hodnotit průběh insolvenčního řízení, které dle jeho názoru nemá bezprostřední vliv na správní řízení. 10. Závěrem proto žalobce navrhl, vzhledem k popsaným skutečnostem, provedenému dokazování a nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí žalovaného, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal náhradu nákladů žalobcům. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný nejdříve popsal skutkový stav, posléze se vyjádřil k námitkám žalobců. Konstatoval, že mu nepřísluší posoudit, zda zamlčení existence práva nájmu je takovou „ostatní závadou“ váznoucí na zpeněžovaném majetku, která má za následek zánik nájemního vztahu. Není postaveno najisto, že ze strany Ing. D. S. skutečně k zamlčení existence nájemní smlouvy došlo. Žalovaný odkazuje na ust § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel. Podmínky zániku užívacího práva občana k objektu i faktického neužívání objektu musí být splněny současně, a to v době vydání rozhodnutí. Žalobci své zákonné povinnosti stanovené ust. § 12 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel, nedostáli, neboť neprokázali existenci důvodů uvedených v odst. 1 písm. c), tedy zánik užívacího práva Ing. D. S. ve správním řízení neprokázali. Zákon o evidenci obyvatel v § 12 odst. 1 písm. c) stanoví jednoznačně podmínky, za nichž správní orgán údaj o místu trvalého pobytu občana zruší. V tomto řízení nelze zohlednit žádné otázky týkající se vztahů mezi účastníky řízení, ať jde o problematické osobní vztahy, finanční či jiné otázky. Důvody, pro které se žalovaný nezabýval námitkami žalobců uvedenými v jejich odvolání proti žalobou napadenému rozhodnutí, jsou v jeho odůvodnění dostatečně uvedeny. 12. Žalovaný setrval na svém stanovisku a navrhl, aby krajský soud podanou žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 13. Osoba zúčastněná na řízení, Ing. S. (dále také „účastník řízení“), uvedl, že Krajsky úřad Jihomoravského kraje Brno se věci zabýval dostatečně pečlivě a rozhodl po právu. Užíval objekt na základě nájemních smluv, které byly upravovány dle rozsahu jeho podnikání. V době, kdy došlo k rozšíření podnikání a vytvoření společnosti FERROCOM, byl v objektu vybudován pension a nájemní smlouvy účastníka řízení byly upraveny v daných možnostech tak, aby bylo zajištěno užívání části objektu pro Ing. D. S. Trvalý pobyt měl účastník řízení v tomto objektu zachován, stejně jako právo užívání objektu, byť v částečném rozsahu. Po vstupu společnosti FERROCOM do insolvenčního řízení převzal předmětnou nemovitost insolvenční správce, včetně veškerého majetku včetně účetních dokladů, smluv, bankovních výpisů, závazkových vztahů atd. Současně již při přebírání objektu byl správce upozorněn na fakt trvalého pobytu i užívacího práva Ing. D. S. Pošta účastníku řízení stále docházela na uvedený objekt a správce byl opakovaně vyzýván k umožnění přístupu do budovy. Během insolvenčního řízení ani při jeho skončení neobdržel účastník řízení od správce výpověď z nájemního vztahu. Po skončení insolvenčního řízení se účastník řízení domáhal po žalobcích vstupu do části objektu. Žalobkyně paní S. však byla nečinná, telefonní hovory přerušila, odmítala reagovat na písemné výzvy. Stejně se k věci stavěl i právní zástupce žalobců JUDr. Pavel Holub. Účastník řízení požádal o pomoc při řešení vstupu do objektu i policii ČR. Důvody o zamlčení a další uváděné skutečnosti proti nájemnímu vztahu považuje účastník řízení za vykonstruované. 14. Účastník řízení tedy nezatajil či nezamlčel existence práva nájmu, neboť je nepochybné, že tyto skutečnosti byly známé správci, stejně jako v místě bydliště účastníka řízení, včetně správního orgánu Obce L. Žalobci tedy o těchto skutečnostech již v době uvažování o koupi z majetkové podstaty insolvenčního správce věděli. Při zpeněžování nemovitosti společnosti FE