2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

31 Af 80/2021- 47 - text 14 č. j. 31Af 80/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: Z. H., IČO X sídlem X zastoupený advokátkou Mgr. Marikou Dlouhou sídlem Sluneční nám. 14, 158 00 Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2021, č. j. 39614/21/5300-22442-712942 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 12. 2021 doručenou zdejšímu soudu dne 20. 12. 2021 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2021, č. j. 39614/21/5300-22442-712942 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „daňový řád“) a podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro předmětná zdaňovací období (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Zlínský kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 3. 7. 2020, č. j. 1499178/20/3301-51521-712391 (dále jen „ dodatečný platební výměr“), kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2017 ve výši 64.932 Kč, současně byla žalobci uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 12.986 Kč. II. Obsah žaloby 2. Žalobce pokládá napadané rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, za nezákonná, nicotná a nepřezkoumatelná. Má za to, že právo stanovit předmětnou daň bylo prekludováno, stav zjištěný žalovaným je v rozporu s provedenými důkazy a řada navrhovaných důkazů nebyla vůbec provedena, byť pro to nebyl podán žádný důvod. Žalobce dále namítá, že došlo k podstatným porušením ustanovení o řízení před správním orgánem, která mají za následek nezákonnost napadených rozhodnutí. 3. Dodatečný platební výměr nebyl do dnešního dne žalobci řádně doručen, byl pouze doručen do datové schránky Mgr. Mariky Dlouhé advokátky, dne 7. 7. 2020, která však v dané době nebyla zplnomocněnou právní zástupkyní žalobce pro dané řízení. Žalobce konstatuje, že nebyly dodrženy pravidla pro doručovaní dle § 40 daňového řádu a má za to, že tedy ani nezačala běžet lhůta pro podání odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru. V souvislosti s vadným doručením dodatečného platebního výměru má žalovaný za to, že již uplynula zákonná lhůta pro stanovení daně. V posuzované věci byl zahájením daňové kontroly běh prekluzivní lhůty pro stanovení DPH za příslušná zdaňovací období přetržen a tato lhůta začala běžet dne 12. 10. 2018 znovu. V souladu s pravidly obsaženými v § 148 odst. 2 a 3 daňového řádu tato lhůta uplynula dne 11. 10. 2021. Nad rámec výše uvedeného žalobce uvádí, že prekluzivní lhůta pro stanovení daně uplynula i v případě, že by vadné doručení dodatečného platebního výměru bylo shledáno účinným. Rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne 20. 10. 2021, tedy až 9 dní poté, co uplynula lhůta pro stanovení daně. 4. Správní orgán prvního stupně měl dle žalobce nedostatečné podklady pro vydání dodatečného platebního výměru. Především žalobce poukázal na skutečnost, že daňová kontrola, která u něj proběhla, nebyla řádně skončena, neboť žalobce nepodepsal zprávu o daňové kontrole č. j. 2939260/20/3003-60564-709880 (dále jen „zpráva o daňové kontrole“). Jako důvod pro odepření podpisu žalobce uvedl, že Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno III (dále jen „správce daně“) se dostatečně nevypořádal s jednotlivými připomínkami uvedenými ve vyjádření k výsledku kontrolního zjištění, které bylo správci daně doručeno dne 6. 6. 2019 (dále jen „vyjádření k výsledku kontrolního zjištění“). Správce daně se nevypořádal se všemi navrženými důkazy, část navržených důkazů vůbec neprovedl a z důkazů, které provedeny byly, vyvodil nesprávné závěry. Zprávu o daňové kontrole žalobce považuje za nepřezkoumatelnou. Zpráva o daňové kontrole nemohla být použita jako důkazní prostředek pro vydání dodatečného platebního výměru a dodatečný platební výměr byl vydán v rozporu se zákonem. V daném případě dle žalobce není ze zprávy o daňové kontrole jednoznačně jasné, z jakého důvodu správce daně nárok na odpočet daně nepřiznal, v tomto se žalobce neshoduje se závěrem žalovaného. Svým postupem tak správce daně dodatečný platební výměr zatížil vadami, pro které by měl být dodatečný platební výměr zrušen. Žalovaný pochybil, když i přes shora uvedené, shledal všechny námitky žalobce nedůvodnými. Ani on se s návrhem na provedení některých důkazů vůbec nevypořádal, popř. jeho odůvodnění jsou nelogická, nekonzistentní a v rozporu se zásadami daňového řízení. 5. Žalovanému žalobce vytýká překvapivost rozhodnutí a uvádí, že žalovaný, na rozdíl od správce daně, spatřuje neprokázání nároku na odpočet daně dle § 72 a § 73 zákona o dani z přidané hodnoty v tom, že žalobce neprokázal použití předmětného plnění v plném rozsahu ke své ekonomické činnosti. Přestože žalovaný neprováděl žádné další důkazy, vyhodnotil provedené dokazování odlišně od správce daně, který neprokázání nároku na odpočet daně spatřoval dle zprávy o daňové kontrole v tom, že žalobce neprokázal přijetí plnění od dodavatele DELTA INOX s.r.o. 6. Žalovaný i správce daně dospěli na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a závěrům. Žalobce má za to, že správce daně i žalovaný provedené důkazy účelově hodnotili pouze v neprospěch žalobce a že z provedených důkazů vyplynulo splnění zákonných požadavků pro přiznání nároku na odpočet DPH dle § 72 a § 73 zákona o dani z přidané hodnoty. 7. Závěrem žalobce shrnul, že má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro neuznání nároku na daňový odpočet. Poukázal na rozložení důkazního břemene v daňovém řízení mezi daňový subjekt a správce daně a sdělil, že má za to, že pokud správce daně, či žalovaný dospěli k závěru, že žalobcem předložené důkazy jsou nevěrohodné, došlo k přenesení důkazního břemene a uvedené rozpory měly být z jejich strany prokázány, nebo měla být žalobci poskytnuta možnost v rámci doplňujícího vyjádření zjištěné rozpory vyvrátit. Žalobce poukázal na zásadu neutrality daně z přidané hodnoty, která je úhelným kamenem daně z přidané hodnoty, a na legitimní očekávání žalobce ohledně vrácení nadměrného odpočtu. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný se k žalobnímu návrhu vyjádřil svým podáním ze dne 31. 3. 2022, sdělil, že trvá na svém právním názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí, odkázal na jeho odůvodnění a vyjádřil se k žalobním námitkám. 9. Ve věci doručení dodatečného platebního výměru žalovaný konstatoval, že z projednávané věci vyplynulo, že žalovaný se s dodatečným platebním výměrem seznámil již v den jeho doručení advokátce Mgr. Marice Dlouhé, neboť této advokátce již tento den udělil plnou moc k zastupování v odvolacím řízení. Tímto byla naplněna materiální funkce doručení, tedy seznámení se s obsahem písemnosti, a námitka je tak nedůvodná. Žalovaný nesouhlasí s tím, že došlo k prekluzi práva na stanovení daně, neboť v daném případě došlo k prodloužení lhůty s ohledem na § 148 odst. 4 písm. f) daňového řádu, neboť správce daně v uvedené věci provedl mezinárodní dožádání. Žádost byla odeslána dne 12. 11. 2018 a odpověď na žádost byla doručena dne 30. 11. 2018. Došlo tak ke stavění prekluzivní lhůty po dobu celkem 19 dnů a lhůta ke stanovení daně by tak po tomto zákonném prodloužení uplynula až dne 31. 10. 2021, přičemž rozhodnutí o odvolání vydal žalovaný dne 18. 10. 2021 a zástupci žalobce bylo doručeno dne 20. 10. 2021 a tentýž den dodatečný platební výměr nabyl právní moci, tj. ve lhůtě pro stanovení daně. 10. Pokud jde o námitku žalobce v tom smyslu, že daňová kontrola nebyla řádně ukončena, žalovaný sděluje, že důvody, pro které zástupce žalobce odmítl zprávu o daňové kontrole podepsat, nespadaly pod opodstatněné námitky, nýbrž se jednalo o nesouhlas s hodnocením a závěry správce daně. Na takovém základě nelze důvodně odepřít podpis zprávy o daňové kontrole. Okamžikem takto bezdůvodného odepření podpisu došlo k řádnému projednání a oznámení zprávy o daňové kontrole, tedy i k samotnému ukončení kontroly. K námitce nepřezkoumatelnosti zprávy o daňové kontrole, žalovaný uvedl, že je zcela nedůvodná, ze zprávy o daňové kontrole je zcela zřejmé, na základě jakých důvodů správce daně nepřiznal žalobci nárok na odpočet daně. 11. Ve věci námitky spočívající v neprovedení navržených důkazů žalovaný odkázal na odůvodnění této námitky v napadeném rozhodnutí a poukázal na skutečnost, že v daném případě nedošlo ke specifikaci předmětu plnění přijatého žalobcem od dodavatele DELTA INOX s.r.o. ze strany žalobce. Uvedl, že za této situa