5 Azs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

34 Az 3/2020- 61 - text 16 34Az 3/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobce: E. I. st. přísl. X t. č. pobytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2019, č. j. OAM-503/ZA-ZA11-ZA10-2019, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 23. 12. 2019, č. j. OAM-503/ZA-ZA11-ZA10-2019, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a jeho předcházející průběh 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2019, č. j. OAM-503/ZA-ZA11-ZA10-2019 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o azylu“). 2. Žalobce podal dne 27. 5. 2019 opakovanou žádost o mezinárodní ochranu (první žádost podal v roce 2017, řízení o ní bylo zastaveno, neboť se žalobce nedostavil k doplňujícímu pohovoru). K žádosti uvedl, že v období let 2012 – 2013 byl členem politické strany Progres, pomáhal s organizací mítinků této strany, rozdával letáky, mítinků se účastnil, ale nevystupoval na nich. Od uvedené doby politicky aktivní není. Posledním místem jeho bydliště v Rusku byl Murmansk, zde studoval a bydlel na studentských kolejích, měl zde též dočasnou registraci k pobytu. Trvale hlášen k pobytu je ve města X, kde bydlel v městském bytě s rodiči. Z Ruska odcestoval v říjnu 2014 na základě cestovního dokladu a českého studentského víza., letecky z Murmansku přes Petrohrad do Prahy. V roce 2016 se do Ruska dvakrát vrátil (setkání s rodinou, výměna dokladů), naposledy Rusko opustil v listopadu 2016, od té doby pobývá v České republice. Dne 31. 12. 2018 dostal epileptický záchvat, odvezli ho do nemocnice, od té doby se s epilepsií léčí, užívá též léky na nespavost a deprese. Svoji žádost o mezinárodní ochranu odůvodnil tím, že proti němu v Rusku zahájili trestní stíhání (bojí se fyzického násilí ve vězení) a také se bojí, že zemře násilnou smrtí, protože mu vyhrožují kolegové otce, který zemřel v roce X. 3. Při pohovoru k žádosti dne 30. 5. 2019 žalobce mj. uvedl, že trestní stíhání proti jeho osobě v Rusku bylo zahájeno v roce 2016, když tam byl naposledy. Poté, co podal žádost o pas, mu zavolali policisté, přijeli si pro něj a odvezli ho na policejní stanici, kde mu ukázali screenshoty jeho příspěvků na sociální síti VKontakte. Tehdy obdržel oznámení o zahájení trestního stíhání; tento dokument má v Rusku, ale může ho doložit (k tomu mu žalovaný poskytl lhůtu do 13. 6. 2019). Uvedl, že byl obviněn z extremistické činnosti, na základě čl. 280 trestního zákoníku Ruské federace, neboť na sociální sítě psal příspěvky s protivládním obsahem (odsuzoval anexi Krymu, neboť jeho valutní úspory se zmenšily o polovinu, na Ukrajině studoval a má tam známé). Od otce, který byl vojákem z povolání, věděl, že ruští žoldáci jezdí na Ukrajinu bojovat. O těchto věcech psal v článcích na uvedené sociální síti, kde měl vlastní profil, jednalo se o 5-6 článků, lidé je komentovali. Články psal v roce 2015, v roce 2016 na svém profilu umísťoval články jiných autorů. Články nemůže doložit, neboť je z profilu odstranil a profil nemá aktivní; od doby, co byl v Rusku na policii, již na sociální sítě nepřispívá. Po obvinění na policii ho zadrželi a povolili jeden telefonát, takže zavolal matce, která našla právníka, a druhý den ho propustili. Ihned po návratu od policie jel vlakem ze X do Moskvy a pak letěl do Prahy. Od té doby v Rusku nebyl a o svém trestním stíhání nemá žádné informace. Pouze ví, že jeho matka mluvila v březnu 2019 s okrskovým policistou, který jí říkal, že se má žalobce vrátit domu kvůli trestnímu stíhání, nevyměnil si pas a také proto, že je v odvodovém věku. 4. Dále žalobce sdělil, že ohrožení života mu hrozí v souvislosti se smrtí jeho otce. Ten zemřel náhle dne 16. 11. 2018, na selhání srdce. Po 40 dnech od smrti otce zavolali matce žalobce otcovi kolegové a po vyjádření soustrasti jí řekli, že otec zemřel kvůli žalobci, a že příští rok bude pro žalobce posledním. Když se to žalobce dozvěděl, dostal epileptický záchvat. Dále uvedl, že v březnu 2019 popsali vchodové dveře do bytu, kde je registrovaný k pobytu – stálo tam jeho jméno, teplouš, čekáme na tebe. Žalobce sám do kontaktu s otcovými kolegy nepřišel, vyhrožovali přes jeho matku. Podle žalobce si tito lidé myslí, že jeho otec zemřel kvůli potížím v práci, které měl z důvodu článků, které žalobce psal a kvůli homosexuální orientaci žalobce, což je ostuda pro celou rodinu. Žadatelův otec byl vojákem z povolání, sloužil ve městě X a velel na ponorce. O homosexualitě žalobce lidé v X vědí, je to malé město. Při zahájení trestního stíhání mu na policii v X říkali, že vědí o tom, co se mu přihodilo v Murmasku – tam si žalobce chtěl před odjezdem do České republiky stěžovat na to, že byl zbit, ale jeho stížnost nebyla přijata. Tehdy, na přelomu let 2013/2014 se po zkouškách na vysoké škole oslavoval příchod nového roku a on v opilosti řekl, že měl homosexuální zkušenosti. Několik chlapců z univerzity ho zbilo, po poradě s matkou šel za lékařem, který mu ošetřil zranění (měl zranění na zápěstí, roztržené obočí, podlitiny). Dostal lékařskou zprávu a šel s ní na policii. Tam jeho oznámení přijali, nicméně poté, kdy žalobce a útočníky, kteří studovali na Fakultě celní správy a jejichž rodiče pracovali na policii, pozvali na policejní stanici, řekli mu, že buď vezme svoji stížnost zpět, nebo mu ze života udělají peklo. To mu řekl policista, ale na stanici byli i studenti a rodiče. Žalobce proto vzal svoji stížnost zpět a z Ruska vycestoval do ČR. 5. Doplňující pohovor byl s žalobcem veden dne 10. 7. 2019. V jeho průběhu mj. uvedl, že dokumenty (potvrzení o zadržení z policie, potvrzení o úmrtí otce) a fotografie (bytu s nápisem) zatím nedoložil proto, že jeho matka je na dovolené; jejich doložení slíbil do konce července. Dále podrobněji popsal své obavy z vojenské služby a šikany kvůli své sexuální orientaci. II. Napadené rozhodnutí 6. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí postupně zabýval jednotlivými důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Přitom vyšel (vedle výpovědí žalobce, jím doložených dokumentů, a informací získaných z informačních systémů) z následujících informací o zemi původu žalobce: Informace OAMP – Ruská federace – Bezpečnostní a politická situace v zemi, ze dne 14. 8. 2019; informace OAMP – Ruská federace – Systém registrace pobytu, ze dne 12. 7. 2019; informace Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) – zpráva EASO o zemi původu – Ruská federace, Státní aktéři ochrany – 2.1 Ministerstvo vnitra (MVD) a policie, z března 2017; zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – údaje o zemi – Ruská federace, 2016; zpráva Freedom House – Svoboda ve světě 2019 – Rusko, ze dne 4. 2. 2019; Výroční zpráva Human Rights Watch 2019 – Rusko, ze dne 17. 1. 2019; zákon č. 53-F3 o vojenské povinnosti a vojenské službě ve znění ke dni 27. 11. 2017, Hlava IV, Povolávání občanů k vojenské službě; zpráva rakouského Federálního úřadu pro migraci a azyl (BFA) – Informační brožura k dokumentaci situace v zemích původu – Ruská federace – Vojenská služba a odvody, ze dne 31. 8. 2018; informace Ministerstva vnitra Ruské federace – Vystavení pasu občana Ruské federace, webové stránky dne 25. 2. 2019; informace OAMP – Ruská federace – Homosexualita, ze dne 12. 10. 2018. 7. Žalovaný předně dospěl k závěru, že žalobce nevyvíjel ve své vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, a proto nebyly naplněny podmínky pronásledování podle tohoto ustanovení. V souvislosti s členstvím žalobce v politické straně Progres nespojoval žádné problémy, v této souvislosti nečelil obtížím, od roku 2013 se politicky neangažoval, z Ruska vycestoval až v říjnu 2014 kvůli problémům se spolužáky. Tvrzení o vedení trestního stíhání žalobce vyhodnotil žalovaný jako účelové. Žalobce vypověděl, že trestní stíhání mělo být zahájeno dne 13. 11. 2016, a že k tomu obdržel příslušný dokument. Z informace Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 20. 11. 2019 však jednoznačně vyplývá, že v danou dobu se žalobce již na území Ruské federace nenacházel, neboť do ČR přicestoval již dne 15. 10. 2016. Dokument o zahájení trestního stíhání, k jehož doložení byla žalobci opakovaně poskytnuta dostatečně dlouhá lhůta, žalobce nepředložil, žalobce opustil Ruskou federaci legálně, s vědomím tamních orgánů a při vycestování nečelil obtížím. Žalobce tedy neuvedl ani nedoložil nic, čím by svá tvrzení o trestním stíhání v Rusku podpořil. Na žalobce nebyl vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Nadto, jakkoli žalobce na území ČR pobýval již od roku 2016, o mezinárodní ochranu požádal až