3 As 33/2006 — Nejvyšší správní soud

30 A 26/2023- 79 - text 10 30 A 26/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Ing. J. J. proti žalovanému: Městský úřad Žďár nad Sázavou sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou o žalobě proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žalovaný je povinen vydat žalobci doklad o přidělení čísla popisného pro budovu bez čísla popisného nebo evidenčního: garáž, která je součástí pozemku p. č. X, v k. ú. M. Ž., a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V dané věci řeší krajský soud otázku, zda je žalovaný povinen přidělit číslo evidenční nebo popisné stavbě umístěné na pozemku p. č. X v k. ú. M. Ž. - patrové garáži, která byla postavena v rámci stavby hromadných garáží na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby družstevních garáží (100 boxů) ze dne 14. 1. 1976, pro kterou bylo vydáno kolaudační rozhodnutí ze dne 8. 11. 1976. 2. Žalobce se dne 7. 4. 2021 obrátil na žalovaného se žádostí o přidělení čísla popisného nebo evidenčního k předmětné stavbě. Žalovaný v návaznosti na podanou žádost doručil žalobci sdělení ze dne 8. 4. 2021, že se hromadným garážím na území města čísla popisná, orientační, evidenční nepřidělují. 3. Žalobce se u Krajského úřadu Kraje Vysočina domáhal ochrany před nečinností žalovaného. Krajský úřad Kraje Vysočina opatřením ze dne 31. 1. 2022 přikázal žalovanému ve stanovené lhůtě rozhodnout o žádosti žalobce. 4. Po opětovném posouzení žádosti žalobce žalovaný doručil žalobci sdělení ze dne 21. 3. 2022 s tím, že předmětná stavba garáže/garáží byla postavena před platností a účinností zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Problematiku číslování tehdy řešila vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, vydaná na základě zmocnění v § 16 odst. 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, která byla účinná od 22. 9. 1961 do 21. 11. 2000. Pravidla pro číslování domů stanovená v § 6 až § 9 citované vyhlášky povinnost číslovat stavby garáží nestanovovala. Zrušena byla až vyhláškou č. 326/2000 Sb., která je dosud v platnosti. Dále žalovaný sdělil, že otázku přidělení čísla předmětné garáži posuzoval i ve vztahu l § 152 odst. 3 zákona o obcích, které stanovuje, že očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti (12. 11. 2000) tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti. Z daného lze dovodit, že na stavby garáže/garáží realizovaných a povolených k užívání před účinností tohoto zákona o obcích se číslování nevztahuje. Také podle žalovaného nelze odhlédnout od přechodného ustanovení zákona č. 227/2009 Sb., který byl přijat v souvislosti se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a účinnosti nabyl dne 1. 7. 2010. V přechodném ustanovení je uvedeno: „Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, požádají o přidělení čísla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Ve stanovené roční lhůtě a ani dosud nebyla podána jiná žádost (vyjma žadatele) o přidělení čísla pro stavbu garáže nebo stavby garáží. Dne 14. 03. 2022 stavební úřad projednal problematiku číslování garáží v radě města. Navržený postup - nepřidělovat čísla popisná nebo evidenční garážím postavených na území města před účinnosti zákona o obcích, vzala rada na vědomí a nestanovila jiný postup. Na základě výše uvedeného posouzení žalovaný dospěl k závěru, že předmětné stavbě garáže na pozemku p. č. X v k. ú. M. Ž., číslo popisné nebo evidenční nebude přidělovat. II. Argumentace žalobce 5. Žalobce v podané žalobě uvádí, že doručil žalovanému veškeré podklady potřebné k přidělení čísla popisného nebo evidenčního. 6. K argumentaci žalovaného někdejší právní úpravou a přechodným ustanovením žalobce namítá, že smyslem není zakonzervovat minulý stav i do budoucna a budova, která podle původní právní úpravy označena být nemusela, může být označena dodatečně podle nové právní úpravy. Nadto minulá právní úprava nezakazovala garážím číslo popisné nebo evidenční přidělit. Žalobce poukazuje na geometrický plán ze dne 19. 3. 1985, čís. zak. 142-0376-141-841, který sloužil jako podklad pro zákres všech 100 povolených garáží do mapy evidence nemovitostí. Textová část geometrického plánu počítala s přidělením čísel evidenčních. 7. Žalobce dále namítá, že předmětná garáž splňuje podmínky pro označení domovním číslem podle § 31 odst. 1, 2 a 3 zákona o obcích. Jedná se o budovu, která není příslušenstvím ani součástí jiné budovy. Definice budovy dle zákona o oceňování majetku je v případě garáže naplněna, neboť jde o stavbu, je prostorově soustředěná, má přinejmenším jeden užitkový prostor a je uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Zdi garáže jsou nosné a rozhodně se nejedná pouze o příčky. Uvedená skutečnost vyplývá mimo jiné z výše zmíněného geometrického plánu, ve kterém se uvádí, že nové hranice byly v přírodě označeny zdí. Žalobce má za to, že jeho názor plně odpovídá názoru Ministerstva vnitra vyjádřenému v Metodickém doporučení k činnosti územně samosprávných celků, které se týká číslování budov. 8. Žalobce také zmiňuje žalovaným nastíněné „řešení”, které mu bylo ústně oznámeno zaměstnankyní městského úřadu ve Žďáře nad Sázavou při osobním nahlédnutí do spisu dne 17. 3. 2023, tj. požádat o změnu způsobu využití stavby (bez nutnosti následného provedení stavebních úprav) např. na skladové prostory. Takové řešení žalobce neshledává vhodným ani odůvodněným (nevidí žádný důvod k tomu, aby např. sklad měl číslo přiděleno a garáž nikoli, přestože fyzicky se bude jednat o tu samou budovu). Stejně tak za nevhodné „řešení” považuje přidělit jedno číslo všem budovám sousedních garáží. Analogicky totiž jednotlivé rodinné domy v řadové zástavbě mají rovněž svá samostatná domovní čísla a nikoli pouze jedno „společné“. Po konzultaci s ČÚZK toto ani systém RÚIAN neumožňuje. Předmětná garáž je v katastru vedena jako samostatná budova. V systému RÚIAN má tato budova samostatný kód stavebního objektu i definiční bod. 9. Podle žalobce skutečnost, že žalovaný na žádost odpověděl nepostačuje k závěru, že žalovaný nebyl nečinný. Nečinnost dle názoru žalobce spočívá i v tom, že žalovaný číslo garáži doposud v přiměřené lhůtě nepřidělil, přestože jej podle právních předpisů přidělit měl. 10. Žalobce navrhuje následující výrok rozsudku: “Soud ukládá městu Žďár nad Sázavou vydat osvědčení - přidělit číslo popisné (eventuelně číslo evidenční) budově na parc. č. X v k. ú. M. Ž..” 11. Svoji argumentaci, že garáž je budovou, žalobce rozvinul v podáních ze dne 16. 4. 2023, 7. 5. 2023 a ze dne 27. 8. 2023. Doplnil mimo jiné, že v České republice jsou patrně desítky tisíc obdobných staveb, které číslo popisné nebo evidenční mají a žalobci nejsou známy žádné problémy, které by tato skutečnost způsobovala. Žalobce odkazuje na případ Karviné, která aktivně k problematice číslování garáží přistoupila. Usnesení rady města k přidělování čísel popisných nebo evidenčních hromadným garážím není pro danou věc relevantní. Dále žalobce uvedl, že aby byla garáž součástí věci (stavby), je mimo jiné také nutný předpoklad, že stavba jako taková má jeden druh vlastnictví (spoluvlastnictví, výlučné vlastnictví, společné jmění manželů). Garáž jako součást stavby nemůže mít jiného vlastníka, než celá stavba. Vlastníci všech sousedních garáží vlastní stavby samostatně evidované – zapsané v katastru nemovitostí, a nelze je označovat za „spoluvlastníky“. Stavební objekt v RÚIAN je vždy budovou. Evidovaný právní stav je pro veškeré jednání úřadů dle zákona o základních registrech závazný. III. Argumentace žalovaného 12. Žalovaný uvedl, že dle Organizačního řádu Městského úřadu ve Žďáře nad Sázavou je příslušný přidělovat čísla popisná, orientační a evidenční pro budovy ve městě, včetně místních částí Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor stavebního a územního plánování (stavební úřad). 13. Žalovaný se ve sdělení ze dne 21. 3. 2022 odvolával na § 152 odst. 3 zákona o obcích, jež odkazuje na předchozí legislativu k číslování budov. Situace se z hlediska informací, poznatků, metodiky ministerstva atd. ve věci přidělení čísla popisného předmětného objektu vyvíjela v závislosti a závěrech zainteresovaných úřadů, institucí, na které se žalobce obracel, což je zřejmé z připojené spisové dokumentace. Rozhodující skutečností je nejen pochybnost žalovaného o druhu stavby z hlediska samostatnosti objektu, ale také závěry šetření ministerstva, které mj. uvádí, že v případě pochybnosti, zda se jedná o samostatnou budovu z hlediska nosných konstrukcí a za předpokladu, že to není možné dle stavební a jiné dokumentace, případně provedeným šetřením doložit, nelze tako