1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 5/2022- 50 - text 7 č. j. 31 A 5/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: ROTTELA SOLUTIONS, s. r. o., IČO 28614020 sídlem Žižkova 500, 738 01 Frýdek – Místek zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Krausem sídlem Jitřní 558/8, 147 00 Praha 4 proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Štěpánská 796/44, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2021, č. j. ČOI 145774/21/O100/Svo/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Česká obchodní inspekce, inspektorát Jihomoravský a Zlínský (dále jen „prvostupňový orgán“) rozhodnutím ze dne 9. 8. 2021, č. j. ČOI 133374/20/3000/R/N (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohonných hmotách“). Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 16. 6. 2020 na čerpací stanici na adrese Podlesí, 757 01 Valašské Meziříčí, prodával pohonnou hmotu ETHANOL 85, vzorek č. 116/30/20/V, která dle laboratorních zkoušek nevyhověla zvláštním právním předpisům, čímž žalobce porušil povinnost stanovenou v § 3 odst. 1 zákona o pohonných hmotách. Za tento přestupek prvostupňový orgán uložil žalobci pokutu ve výši 250 000 Kč. Žalovaná následně rozhodnutím ze dne 15. 11. 2021, č. j. ČOI 145774/21/O100/Svo/Št (dále jen „napadené rozhodnutí“), prvostupňové rozhodnutí částečně změnila tak, že do I. výroku přidala odkaz na podzákonný právní předpis a současně snížila výši uložené pokuty na 190 000 Kč. Ve zbytku žalovaná odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Předmětem sporu je otázka, zda bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce přestupek dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o pohonných hmotách skutečně spáchal, a zda byla pokuta stanovena v souladu se zákonem. II. Stanoviska účastníků řízení 3. Žalobce se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Namítá, že prvostupňový orgán neměl žádné důkazy, které byly získány v souladu s právními předpisy. Z dokumentů vztahujících se ke kontrole vyplývají různá data odebrání kontrolního vzorku. Žalovaná dospěla k názoru, že se jedná o zřejmou nesprávnost, která nebyla opravena, což však dle žalované nevede k nemožnosti využití těchto podkladů. Tento postup je však v rozporu se zákonem. K prvnímu kontrolnímu úkonu došlo až 16. 7. 2020, nelze proto využít rozbor kontrolního vzorku, který byl odebrán již 16. 6. 2020, tedy před zahájením kontroly. Správní orgány nesprávně hodnotily povahu a závažnost přestupku, nepřihlédly ke všem okolnostem a kritériím ve vztahu k výši uložené pokuty, uložily tak žalobci zcela zjevně nepřiměřenou pokutu. Jak v prvostupňovém, tak v odvolacím řízení byl využit nový důkaz (rozvaha žalobce), ke kterému se žalobce nemohl vyjádřit. Skutečnost, že maximální přípustná hodnota vody měla být překročena o více jak 100 %, byla zohledněna dvakrát. Správní orgány taktéž při uložení pokuty neprokázaly, že by došlo k následku údajného přestupku, tudíž nelze žalobkyni přičítat k tíži potenciální následek přestupku, jelikož zákon hovoří pouze o tom, že se zohledňuje přímý následek přestupku. Obě rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, jelikož není zřejmé, jaká konkrétní okolnost měla konkrétní vliv na stanovení výše pokuty. Žalobce odkazuje na obdobné případy, kdy byly za porušení § 3 odst. 1 zákona o pohonných hmotách uloženy pokuty v nižší výši než v předmětném případě. 4. Žalovaná ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Dodává, že byť jsou nesrovnalosti v podkladech rozhodnutí nežádoucí, samy o sobě nezpůsobují nezákonnost odběru kontrolního vzorku. Rozvahu žalobce použil již prvostupňový orgán, nebylo na místě, aby žalovaná žalobce opětovně vyzývala k vyjádření. Prvostupňový orgán zohlednil dvojnásobné překročení maximální hodnoty množství vody pouze v případě komparace projednávaného případu s případy, na které odkazoval žalobce. Z formulace předmětné skutkové podstaty je zřejmé, že se jedná o ohrožovací přestupek, je proto na místě zabývat se významem a rozsahem ohrožení hodnot chráněných v souvislosti s tímto přestupkem. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné, ze zákona nevyplývá povinnost odůvodnění výše pokuty konkretizovat takovým způsobem, jak uvádí žalobce. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), a řízení předcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 6. Žalobce byl správními orgány uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o pohonných hmotách, který měl spočívat v následujících skutečnostech. Dne 16. 6. 2020 na čerpací stanici, na adrese Podlesí, 757 01 Valašské Meziříčí, žalobce prodával pohonnou hmotu ETHANOL 85, vzorek č. 116/30/20/V, která dle laboratorních zkoušek provedených SGS Czech Republic, s. r. o. nevyhověla zvláštním právním předpisům. Na základě inspekční zprávy č. 1197/2020 ze dne 19. 6. 2020 bylo zjištěno, že předmětný vzorek pohonné hmoty nevyhověl limitním normám ČSN EN 15293:2019 a to v ukazateli „Tlak par DVPE“, kdy zjištěná hodnota činila 27,7 kPa, zatímco příslušná hodnota specifikace při zahrnutí nejistoty měření dle ČSN EN ISO 4259-1 a ČSN EN ISO 4259-2 má činit minimálně 34,1 kPa a maximálně 60,9 kPa, a dále nevyhověla v ukazateli „Voda KF“, kdy zjištěná hodnota činila 0,834 % m/m, zatímco příslušná hodnota specifikace při zahrnutí nejistoty měření dle ČSN EN ISO 4259-1 a ČSN EN ISO 4259-2 má činit maximálně 0,416 % m/m. 7. Tímto jednáním žalobce porušil svoji povinnost prodávat a vydávat pohonné hmoty pouze pokud splňují požadavky na jejich jakost a složení stanovené prováděcím právním předpisem, zvláštními právními předpisy a českými technickými normami (§ 3 odst. 1 zákona o pohonných hmotách). Porušení této povinnosti představuje přestupek, za jehož spáchání lze uložit pokutu ve výši až 5 000 000 Kč [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona o pohonných hmotách]. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 250 000 Kč, která byla posléze žalovanou snížena na 190 000 Kč. III. A) Zřejmé nesprávnosti v podkladech rozhodnutí 8. Žalobce namítá, že podklady pro rozhodnutí obsahují nesprávnosti. Z protokolu o kontrole sepsaného dne 10. 8. 2020 vyplývá, že první kontrolní úkon měl být proveden dne 16. 7. 2020. Podle zkušebního protokolu č. 50279 měl být kontrolní vzorek odebrán dne 17. 6. 2020 a podle protokolu o odběru vzorků pohonných hmot ČOI č. 302006160009603 měl být kontrolní vzorek odebrán již dne 16. 6. 2020. Žalobce nerozporuje, že se jedná o zjevné nesprávnosti, nicméně namítá, že jelikož nedošlo k jejich opravě, je nutné vycházet z jednotlivých dat zachycených na předmětných dokumentech. Dle § 5 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), je kontrola zahájena prvním kontrolním úkonem. Z protokolu o kontrole ze dne 10. 8. 2020 vyplývá, že tento úkon byl proveden dne 16. 7. 2020. Podle žalobce proto nelze přihlížet k rozboru kontrolního vzorku, který byl odebrán před prvním kontrolním úkonem, čili před zahájením kontroly. 9. Soud se k tomuto zcela formalistickému přístupu žalobce nepřiklonil. Předně je třeba uvést, že výskyt chyb v podkladech rozhodnutí je zcela jistě nežádoucím jevem, který však automaticky nezpůsobuje nepoužitelnost těchto podkladů nebo automaticky neprokazuje chybný skutkový stav, jak se domnívá žalobce. Vždy je třeba na základě konkrétních okolností zkoumat, zda, resp. na kolik, je daný podklad obsahující chybu schopný vypovědět o skutečnostech, které se v případě udály. Také podklad obsahující chybu může mít dostatečnou vypovídající hodnotu o tom, co se v průběhu kontroly událo, pokud například z ostatních podkladů vyplývá, že pouze dílčí údaj v něm obsažený je zcela zjevnou nesprávností. Krajský soud dospěl k závěru, že právě tato situace nastala v předmětném případu. 10. Soud má za prokázané, že k odběru kontrolního vzorku došlo dne 16. 6. 2020. O této skutečnosti svědčí protokol o odběru vzorků pohonných hmot ČOI č. 302006160009603 taktéž ze dne 16. 6. 2020, účtenky z kontrolního nákupu taktéž ze dne 16. 6. 2020 nebo úřední záznam č. 302006160009603 taktéž ze dne 16. 6. 2020. Odběr kontrolního vzorku také př