3 Afs 23/2024 — Nejvyšší správní soud

31 Af 77/2021- 76 - text  16 č. j. 31 Af 77/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Jihomoravské lázně v likvidaci, dobrovolný svazek obcí, IČ 71224432 sídlem Masarykovo náměstí 53/1, 695 01 Hodonín zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Hajdučíkem sídlem Sluneční nám. 14, Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2021, č. j. 32137/21/5200-11431-706481, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k jeho odvolání změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj - dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, č. j. 2564164/19/3010-50521-701452, ze dne 20. 5. 2019, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob vyšší o částku 29 102 680 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 5 820 536 Kč tak, že se z moci úřední doměřuje daň z příjmů právnických osob vyšší o částku 10 680 280 Kč a současně byla snížena výše penále na částku 2 136 056 Kč. V ostatním zůstal výrok odvoláním napadeného dodatečného platebního výměru beze změny. II. Procesní stanoviska účastníků 2. Žalobce brojil proti zvýšení svého základu daně a daně z příjmů právnických osob za použití § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP). V první žalobní námitce namítal nesprávnost závěru o existenci kapitálově spojených osob v případě žalobce a města Hodonín a obce Lednice, ve druhé brojil proti posouzení prodeje lázeňských domů Perla a Eva jako soukromoprávního vztahu, ačkoliv se jednalo o uzavření veřejnoprávní smlouvy, ve třetí námitce namítl porušení zaužívané správní praxe dle pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 a nevypořádání námitky porušení legitimního očekávání žalobce. Čtvrtá námitka směřovala proti unesení důkazního břemene správce daně, neboť lázeňské domy byly převáděny bez motivace prodat za co nejvyšší cenu a správce daně vadně určil referenční cenu. V páté námitce brojil proti samotnému určení referenční ceny. Šestá námitka směřovala proti průběhu daňové kontroly a žalobce v ní namítal podjatost úředních osob správce daně. Závěrem žaloby brojil žalobce proti postupu žalovaného, který odmítl výslech navržených svědků – zastupitelů obou měst, s tím, že se žalovaný dopustil předběžného hodnocení důkazů. Žalobce poukázal na to, že důvod odchýlení se od ceny obvyklé lze zjistit pouze výslechem zastupitelů. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v textu žaloby jsou uvedeny stejné námitky jako v odvolání, resp. v jeho několika doplněních, kterými se již zabýval, a v podrobnostech odkázal na zprávu o daňové kontrole a odůvodnění napadeného rozhodnutí, které obsahují podrobné a vyčerpávající odůvodnění závěrů správce daně, resp. žalovaného. Dále uvedl, že doplnil dokazování o znalecké posudky, na jejichž základě byla správcem daně původně doměřená daň (a související penále z doměřené daně) snížena o dvě třetiny. Základní argumentace žalobce tzv. veřejnoprávními smlouvami a povahou žalobce jako nepodnikatele nemá pro posouzení celé transakce (prodej lázeňských domů) dle ZDP opodstatnění. Žalobce měl podle žalovaného dostatečný časový prostor k tomu, aby prokázal a uspokojivě doložil rozdíl mezi cenou obvyklou a kupní cenou nemovitostí. Důkazy, které předložil (zejména znalecké posudky), žalovaný akceptoval a o hodnocení důkazů žalobce řádně spravil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí. Podle žalovaného byla daň z příjmů stanovena v souladu se zákonem ze základu daně zvýšeného dle § 23 odst. 7 ZDP, neboť žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k ceně obvyklé. Nesouhlas žalobce s důsledky, které pro něj měl prodej obou nemovitostí, nezakládá nezákonnost rozhodnutí žalovaného. III. Posouzení věci 4. Krajský soud na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 5. Bez ohledu na pořadí uplatněných námitek je z podané žaloby zřejmé, že klíčovým bodem argumentace žalobce je, že kupní smlouvy, které byly uzavřeny mezi ním a městem Hodonín a obcí Lednice, jejichž předmětem byl prodej lázeňských domů Perla a Eva, byly svojí povahou veřejnoprávní. Tento fakt podle žalobce vyplýval z toho, že jak žalobce, tak obě obce jsou subjekty veřejného práva, k uzavření smluv došlo ze strany obcí rozhodnutím zastupitelstev a smlouvy směřovaly k zrušení žalobce jako svazku obou obcí a vypořádání jejich vzájemných vztahů. Žalobce zdůraznil, že byl založen oběma obcemi k rozvoji lázeňství, což patří do samostatné působnosti obcí a je to činnost veřejně prospěšná. Žalovaný oproti tomu vycházel z toho, že žádná z uvedených skutečností nemá vliv na aplikaci § 23 odst. 7 ZDP. 6. Zdejší soud je názoru, že uzavřené kupní smlouvy jsou soukromoprávními smlouvami, ačkoliv byly uzavřeny mezi svazem obcí a obcemi. 7. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), mají obce právo být členy dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. 8. Podle § 49 odst. 4 obecního zřízení svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti. 9. Podle § 50 odst. 1 obecního zřízení předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. 10. Podle § 50 odst. 2 obecního zřízení jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví, d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. 11. Podle § 50 odst. 3 obecního zřízení mohou stanovy určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí. 12. Podle § 35 odst. 2 obecního zřízení do sa