3 As 258/2021 — Nejvyšší správní soud

55 A 43/2022- 54 - text  6 55 A 43/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Jana Jiráska a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: T. S. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Pospíšilem sídlem Burešova 917/10, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2022, č. j. JMK 106934/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval přestupek, kterého se měl žalobce dopustit porušením § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“), neboť užíval zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu. 2. Městský úřad Šlapanice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 31. 5. 2021, č. j. SLP-OŽP/73827-21/VAL, uznal žalobcem vinným z přestupku podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o ZPF, neboť žalobce od dubna 2021 dosud užíval zemědělské pozemky parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X k nezemědělské činnosti (plánovaný zábor celkem 240 m2 pro novostavbu rodinného domu) bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 30 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 3. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 12. 2021, č. j. JMK 176030/2021, rozhodnutí městského úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městskému úřadu zejména vytkl, že nesprávně vymezil dobu spáchání přestupku (tu měl zjistit od příslušného stavebního úřadu), způsob jeho spáchání a formu zavinění. Městský úřad rovněž nedostatečně vymezil rozsah spáchání přestupku, tj. jaký byl skutečný rozsah záboru zemědělského půdního fondu. Žalovaný konečně označil „za korektní“, aby městský úřad provedl místní ohledání, neboť zápis z místního šetření, které bylo provedeno před zahájením řízení o přestupku dne 26. 4. 2021, nelze považovat za důkaz. 4. Městský úřad pokračoval v řízení. Místní ohledání neprovedl, ale vyžádal si dokumenty od stavebního úřadu. Následně vydal dne 12. 4. 2022 rozhodnutí pod č. j. SLP-OŽP/38694-22/VAL, v němž žalobce opět shledal vinným ze spáchání přestupku podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o ZPF, neboť žalobce v době od 14. 5. 2020 do 5. 5. 2021 užíval zemědělské pozemky parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X k nezemědělské činnosti spočívající v zahájení stavební činnosti v rámci novostavby rodinného domu a uložení stavebního materiálu bez předchozího souhlasu orgánu ochrany ZPF. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 40 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 5. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 8. 2022, č. j. JMK 106934/2022, rozhodnutí městského úřadu změnil tak, že dobu spáchání přestupku vymezil od 28. 5. 2020 do 5. 5. 2021, doplnil rozsah dotčených zemědělských pozemků (cca 150 m2) a konečně snížil uloženou pokutu na částku 20 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 6. Proti posledně uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu. Popsal průběh správního řízení a svá podání a poukázal též na skutečnost, že dne 10. 9. 2021 vydal městský úřad souhlas s vynětím dotčené půdy ze zemědělského půdního fondu. To významně snížilo společenskou nebezpečnost posuzovaného skutku. 7. V části V. žaloby pak žalobce uplatnil následující žalobní body: a) Pokud žalovaný ve věci jednou vyslovil závazný právní názor, že je třeba provést místní ohledání spojené s ústním projednáním, měl důsledně trvat na tom, aby se městský úřad tímto závazným právním názorem řídil a nechoval se nezákonně či nekorektně. b) Pokud žalovaný nechtěl další řízení vrátit do zřejmě podjaté a možná i nekompetentní působnosti městského úřadu, měl sám provést místní ohledání a ústní jednání, a teprve na jejich základě sám rozhodnout. Jinak totiž posvětil nekorektní postup městského úřadu. c) Přístup správních orgánů k výši trestu je nepřijatelný, nesystémový a nahodilý. Postupně uložené pokuty jsou rozdílné a neodůvodněné co do své konkrétní výše. Společenská nebezpečnost jednání žalobce neodpovídá ani té nejnižší z uložených pokut. Zemědělské půdě ani žádné třetí osobě nevznikla žádná újma. d) Žalobce následně dne 10. 9. 2021 získal potřebný souhlas – trestností jeho činnosti tak byla vlastně jen její předčasnost. Tento jiný skutkový a právní stav správní orgány nevzaly v potaz. e) Doznání pachatele je polehčující okolností, kterou stanovuje zákon, a správní orgán se od tohoto hodnocení nemůže odchýlit. Může pouze snížit její hodnotu např. u neupřímného nebo účelového doznání, což však není žalobcův případ. Žalobce považuje za bezprecedentní, aby doznání bylo považováno za přitěžující okolnost, jak to ve svém rozhodnutí učinil žalovaný. 8. Z uvedených důvodu žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na své rozhodnutí. Dále uvedl, že městský úřad sice ústní jednání spojené s místním ohledáním nenařídil, ale požádal o součinnost stavební úřad, který mu dodal dokumenty postačující k upřesnění přestupku. Městský úřad tedy využil jinou možnost zjištění skutkového stavu věci za dodržení zásady hospodárnosti. V postupu městského úřadu žalovaný neshledal podjatost či nekompetentnost. Uložená pokuta byla dostatečně odůvodněna a změněna v závislosti na upřesnění rozsahu a doby neoprávněně užívané zemědělské půdy. U tohoto přestupku nejde o újmu způsobenou třetí osobě, ale o porušení principu ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlas s vynětím předmětné půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 10. 9. 2021 nezbavuje žalobce odpovědnosti za dříve spáchaný přestupek. K doznání žalobce žalovaný podotkl, že žalobce nejprve vědomě porušil zákon, což chtěl následně legalizovat, přičemž nemohl předvídat, zda mu souhlas bude vydán. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci 10. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. 11. Žaloba není důvodná. 12. Žalobce správním orgánům v prvé řadě vytýkal, že neprovedly místní ohledání spojené s ústním jednáním, ačkoliv takový postup stanovil žalovaný ve svém prvním (zrušovacím) rozhodnutí. Podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Podle § 6 odst. 2 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Podle § 51 odst. 1 věta první správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. 13. Citovaná ustanovení správního řádu stanovují správnímu orgánu základní mantinely pro zjišťování skutkového stavu. Vyplývá z nich nejen požadavek na kvalitu zjištění skutkového stavu (bez důvodných pochybností), ale též na hospodárnost takového zjišťování s tím, že ke zjištění skutkového stavu lze v zásadě použít jakýchkoli důkazních prostředků. 14. Žalovaný ve svém prvním zrušovacím rozhodnutí považoval za potřebné provést ve věci místní ohledání. Důvodem byla skutečnost, že městský úřad svá skutková zjištění opřel výlučně o „zápis z místního šetření“ ze dne 26. 4. 2021, které bylo provedeno pracovníkem městského úřadu před zahájením řízení bez účasti žalobce či jeho zástupce. Soud k tomu uvádí, že tento zápis má charakter vlastního zjištění správního orgánu (§ 137 odst. 1 správního řádu, § 78 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), které může být pouze podkladem k zahájení správního řízení, avšak nikoliv důkazním prostředkem, na jehož základě by bylo možno rozhodnout o vině a trestu žalobce. Podstatou právního názoru žalovaného, který byl ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu závazný pro městský úřad, tedy byla povinnost městského úřadu zjistit dostatečně skutkový stav opatřením důkazních prostředků. Jako vhodné postupy ke splnění této povinnosti pak žalovaný označil vyžádání dokumentace od stavebného úřadu, místní ohledání, případně ústní jednání. 15. Městský úřad postupoval tak, že nejprve oslovil příslušný stavební úřad (obecní úřad Sokolnice), který mu poskytl několik dokumentů souvisejících se záměrem žalobce postavit na výše uvedených pozemcích rodinný dům. Součástí těchto dokumentů byl mimo jiné protokol o ústním jednání spojeným s místním ohledáním a fotodokumentace ze dne 30. 6. 2020, při němž byl přítomen z