1 As 96/2011 — Nejvyšší správní soud

62 A 102/2021- 100 - text pokračování 10 62 A 102/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: J. Z. bytem X zastoupený Mgr. Zdeňkem Rumplíkem, advokátem sídlem Dlouhá 300, Slavičín proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, Praha za účasti: obec Kašava sídlem Kašava 217 zastoupená Mgr. Petrem Chuchmou, advokátem sídlem Lešetín II 7147, Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.9.2021, č.j. SPU 234832/2021, sp. zn. SP4259/2021-202001, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14.9.2021, č.j. SPU 234832/2021, sp. zn. SP4259/2021-202001, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 1.2.2021, č.j. SPU 010969/2021/Ně, sp. zn. 2RP14027/2014-525201/04/03, kterým byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k.ú. X, včetně části navazujícího katastrálního území Velíková, ve smyslu § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 139/2002 Sb.“). I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že rozhodnutí obou stupňů jsou nezákonná, nepřezkoumatelná a nesprávná. V napadeném i prvostupňovém rozhodnutí není dostatečně vymezen a popsán veřejný zájem na provedení pozemkových úprav. Prvostupňový orgán sice odkázal na § 2 zákona č. 139/2002 Sb., avšak nepopisuje konkrétní potřebu pozemkových úprav. Z prvostupňového rozhodnutí tak není zřejmé proč a z jakého veřejného zájmu byly pozemkové úpravy provedeny a zda existovala veřejná potřeba (zájem) tuto změnu provést. Odkaz žalovaného na usnesení Ústavního soudu ze dne 30.7.2019, sp. zn. II. ÚS 1793/19, a na ustanovení § 2 zákona č. 139/2002 Sb. není podle žalobce dostatečný. Žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27.5.1998, sp. zn. Pl. ÚS 34/97, podle něhož nelze pozemkové úpravy ztotožnit s vyvlastněním; jedná se o hromadnou dobrovolnou směnu dotčených pozemků. Jde však o natolik intenzivní zásah do vlastnického práva k nemovitostem, že je třeba postupovat v souladu s článkem 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle něhož lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Žalobce dále odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16.6.2010, č.j. 9 As 31/2010-117, a ze dne 21.3.2007, č.j. 5 A 27/2002-86, které na citovaný nález Ústavního soudu navázaly. Vymezení veřejného zájmu prvostupňovým orgánem je natolik obecné, že je lze podle žalobce vztáhnout k jakékoli pozemkové úpravě. Tuto absenci nelze podle žalobce zhojit dodatečným souhlasem 60 % vlastníků výměry půdy pozemků, které jsou pozemkovými úpravami řešeny ve smyslu § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb. Postup správních orgánů by byl zhojen (legitimizován) až po zahájení řízení a přehlasovaným vlastníkům by mohly být nabídnuty nelukrativní pozemky. 3. Žalobce namítá porušení článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2009, č.j. 6 A 185/2002-86, a dodává, že posouzení, zda bylo skutečně dosaženo cílů a účelu pozemkových úprav, nespadá do sféry jednotlivých účastníků, ale celé společnosti, což se projevuje i existencí veřejného zájmu. Žalobce v průběhu celého řízení odmítal, aby dostal náhradou pozemek v lokalitě, kde on ani jeho předkové (právní předchůdci) žádný pozemek nevlastnili. Požadoval, aby zůstal vlastníkem pozemků, u nichž byl vlastníkem i před pozemkovou úpravou, případně aby za náhradu obdržel pozemky, které se nachází v bezprostřední blízkosti původních pozemků. Z napadeného ani prvostupňového rozhodnutí není zřejmé, proč žalobci nebylo možné vyhovět, eventuálně mu poskytnout náhradu za pozemky v lokalitě, kde se bezprostředně nachází původní pozemky zapsané na listu vlastnictví (dále jen „LV“) X, XA, XB, XC a XD. Tímto postupem správní orgány porušily § 10 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. 4. Žalobce dále namítá, že správní orgány porušily § 11 odst. 3 zákona č. 139/2009 Sb., neboť neproběhlo závěrečné jednání, kde měly být zhodnoceny výsledky pozemkových úprav a účastníci měli být seznámeni s návrhem, o němž následně prvostupňový orgán rozhodoval. 5. Z výše uvedených důvodů, rozvedených v replice k vyjádření žalovaného, žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Žalovaný uvedl, že žádost, jíž bylo zahájeno řízení, byla podána z důvodů vyřešení protierozní a protipovodňové ochrany obce včetně neškodného odvedení povrchových vod, zpřístupnění pozemků a realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Veřejný zájem byl podle žalovaného jednoznačně dán. Žalovaný dodává, že jde o specifické řízení, jehož cílem je komplexní řešení rozsáhlého území. 7. Žalovaný navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, a na tomto procesním postoji rovněž setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. III. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 8. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že na základě návrhu komplexních pozemkových úprav by mělo dojít k dořešení sporných vlastnických nároků k pozemkům, k zabezpečení přístupnosti pozemků prostřednictvím příjezdových komunikací (včetně komunikací ve vlastnictví obce Kašava) a k zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí (vytvořením prvků pro zadržování vody v krajině, ochranu původního fondu). Zrušení či změna napadeného rozhodnutí tak může negativně ovlivnit udržitelný rozvoj obce a krajiny a ochranu životního prostředí. IV. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 11. Předmětem sporu je návrh na realizaci pozemkových úprav, do kterých byl zahrnut i vlastnický podíl žalobce ve výši ideální ¼ na pozemcích zapsaných na LV X, LV XA, LV XB, k.ú. X. V průběhu řízení o komplexních pozemkových úpravách se stal žalobce vlastníkem podílu ve výši ideální ¼ na pozemcích zapsaných na LV XC a LV XD, k.ú. X, a pozemek zapsaný na LV XA byl reálně rozdělen (žalobci byl v tomto v řízení přidělen pozemek zapsaný na LV XE, k.ú. X, namísto ¼ vlastnického podílu k pozemku zapsaného na LV XA). 12. Zdejší soud při posouzení žalobní argumentace vycházel z charakteru řízení o komplexních pozemkových úpravách a ze specifik upravených zákonem č. 139/2002 Sb., které blíže rozvádí níže citovaná judikatura. 13. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování. 14. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkové úpravy provádějí zpravidla formou komplexních pozemkových úprav. Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v