2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

29 A 124/2021- 113 - text 11 29 A 124/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Martina Kopy, ve věci žalobkyně: T. H. A. zastoupený advokátkou Mgr. Helenou Pindejovou sídlem Příkop 8, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 8. 2021, č. j. MV-98368-4/SO-2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „soud“) domáhá přezkoumání rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců označeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „Ministerstvo“) ze dne 21. 5. 2021, č. j. OAM-6317-32/DP-2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastaveno správní řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně byla zkrácena na svých právech. Žalovaná právní normu nesprávně vyložila, na skutkový stav ji nesprávně aplikovala. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaná se dostatečně nevypořádala s žalobními námitkami žalobkyně. K námitce nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí se vyjádřila pouze obecně – to je nedostatečné, tedy nepřezkoumatelné a v rozporu s požadavky dle § 68 odst. 3 správního řádu. 3. Povinnost předložit z titulu výkonu funkce jednatele doklad prokazující bezdlužnost vůči příslušné veřejné zdravotní pojišťovně se na osobu žalobkyně nevztahuje. Účast na veřejném zdravotním pojištění byla učiněna zprostředkovaně. Účastníkem veřejného zdravotního pojištění se stala žalobkyně z titulu funkce jednatele ve společnosti HOANG AN Trade s.r.o., s níž měla uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele a z které plynul žalobkyni pravidelný příjem. Ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. je i jednatel společnosti považován za zaměstnance a je tedy účasten veřejného zdravotního pojištění. Povinnost přihlásit žalobkyni k pravidelným platbám zdravotního pojištění a povinnost odvodů zdravotního pojištění vznikla přímo společnosti HOANG AN Trade s.r.o. nikoli žalobkyni. Žalobkyně sama o sobě žádné platby na veřejné zdravotní pojištění neprováděla. Žalobkyně tak nebyla povinna předložit Ministerstvu doklad prokazující její bezdlužnost. Správní orgány měly zvážit možnost aplikace ustanovení § 178b odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) k povinnosti předložit doklad prokazující bezdlužnost v návaznosti na § 178e odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Je podstatné, že byl ze strany žalobkyně předložen doklad dle § 46 odst. 7 písm. e) zákona o pobytu cizinců, tedy potvrzení, že u společnosti HOANG AN Trade s.r.o. není evidován splatný nedoplatek pojistného. Toto potvrzení současně deklarovalo, že nedoplatek není evidován ani u žalobkyně. Nebyl naplněn důvod pro zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Správní orgán tímto postupem pochybil. Důvod pro zastavení řízení by byl naplněn toliko v případě, že skutečně v řízení nebylo nijak prokázáno, že žalobkyně není vůči veřejné zdravotní pojišťovně osobou bezdlužnou. 4. V rámci odvolání žalobkyně předložila Potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále též „VZP“) ze dne 31. 5. 2021 o tom, že u žalobkyně není evidován splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Žalovanou nebyl tento doklad jako nová skutečnost k důkazu připuštěn, a to s odkazem na koncentraci řízení. V souvislosti s tím lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále tíž „NSS“), ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 68/2008, dle kterého správní orgány při vydání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který zde je v době rozhodování. Uvedené lze uplatnit i na odvolací řízení v případě žalobkyně. Žalobkyně v řízení před Ministerstvem nebyla nečinná, pouze vyslovila pochybnost o nutnosti předložit právě tento doklad. Určitého konkrétního vysvětlení se žalobkyni dostalo teprve až v rámci usnesení o zastavení správního řízení. 5. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Ministerstvu k novému rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 6. Napadené rozhodnutí není nezákonné a nesprávné. Žalobní námitky jsou totožné s námitkami odvolacími, žalovaná tak odkazuje na své rozhodnutí. Zákon o pobytu cizinců rozlišuje dvě formy podnikání – živnostenské podnikání a podnikání formou tzv. obchodních společností. Protože je žalobkyně jednatelkou společnosti HOANG AN Trade s.r.o., spadá do druhého typu podnikatelské činnosti. Žalobkyně byla povinna doložit doklad prokazující bezdlužnost cizince, nejen doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace. Žalovaná odkazuje na své rozhodnutí č. j. MV-98358-4/SO-2021 str. 7 odst. 2. Byla zvážena aplikace § 178b odst. 3 zákona o pobytu cizinců. V návaznosti na § 46 odst. 7 písm. d) a § 178e odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců byla žalobkyně povinna doložit doklad prokazující bezdlužnost. Nebyla nesprávně vyložena právní norma, ani nebyla na skutkový stav nesprávně aplikována. Protože doklad o bezdlužnosti nebyl Ministerstvu doložen, byl naplněn důvod pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. 7. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Posouzení věci soudem 8. Žaloba byla podána včas (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou [§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 9. Podle ust. § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. V projednávané věci je předmětem sporu, zda žalobkyně v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání – účast v právnické osobě splnila podmínku prokázání bezdlužnosti. 11. Důvodem pro zastavení řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání – účast v právnické osobě byla skutečnost, že žalobkyně řádně a včas Ministerstvu nedoložila doklad, kterým se prokazuje její bezdlužnost u Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to i přes výzvy Ministerstva k odstranění vad žádosti ze dne 20. 10. 2020 a ze dne 24. 3. 2021. Žalobkyně ostatně uváděla tento důvod pro zastavení řízení již v podaném odvolání i v rámci své žaloby, a skutečnost, že v rámci řízení v prvním stupni doklad nedoložila, nijak nerozporovala. 12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v podané žalobě uplatnila rovněž námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalované, zabýval se krajský soud nejprve otázkou, zda je napadené rozhodnutí způsobilé soudního přezkumu. Případná nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí (ať už pro jeho nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů) je totiž vadou natolik závažnou, k níž je krajský soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (ex offo) a pro kterou by muselo být rozhodnutí žalované dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušeno. 13. Právní důvody nepřezkoumatelnosti rozhodnutí musí být namítány alespoň tak, aby soud mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum. Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej (viz např. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78). 14. K uvedené námitce zdejší soud na úvod připomíná, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí může nastat z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Obecně lze za nesrozumitelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem a kdo byl rozhodnutím zavázán, apod. V případě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů soud posuzuje, zda se žalovaný správní org