9 Afs 28/2009 — Nejvyšší správní soud

30 Af 44/2022- 89 - text  8 30 Af 44/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: L. L. proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj sídlem nám. Svobody 4, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2022, č. j. 3846181/22/3003-80542-708073, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 19. 10. 2022 se žalobce domáhá přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný jako správce daně podle § 159 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) zamítl žalobcovu námitku proti exekučnímu příkazu ze dne 14. 6. 2022, č. j. 3144751/22/3003-80542-712189, kterým žalovaný nařídil daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela (zde manželky) dlužníka k vymožení žalobcova daňového nedoplatku na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 6 863 278,60 Kč, včetně úroku z prodlení k 10. 6. 2022 ve výši 4 410 290,53 Kč, jakož i úroku z prodlení z částky 5 619 225 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení a exekučních nákladů. Žaloba 2. Žalobce tvrdí, že dotčený účet, na který byl vydán exekuční příkaz, je ve výlučném vlastnictví jeho manželky, neboť nebyl smlouvou o zúžení společného jmění manželů ze dne 20. 9. 2005 zahrnut do společného jmění manželů ani do majetku či spoluvlastnictví žalobce. 3. Namítá za prvé, že orgány finanční správy nepostupovaly při stanovení (výpočtu) vymáhané daňové povinnosti správně. 4. Dále namítá, že v rámci daňového řízení, které se vede již od roku 2010, předkládal při osobních návštěvách pracovníkům správce daně smlouvu o zúžení společného jmění manželů (dále jen „SJM“) sepsanou formou notářského zápisu dne 20. 9. 2005, NZ 816/2005, k zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM žalobce a jeho manželky (dále jen „smlouva o zúžení SJM“); naposledy v roce 2017 příslušnému referentovi v reakci na výzvu žalovaného. O vědomosti správce daně ohledně této smlouvy svědčí i fakt, že za celou dobu řízení byl exekucí nebo zástavním právem postižen pouze majetek žalobce (pohledávku ve výši 5 mil. Kč zajistil správce daně zástavním právem na osobní automobil s odhadní hodnotou 25 000 Kč), nebo případně pohledávky žalobce. Nemovitost ve vlastnictví manželky stejně jako její účet správce daně ignoroval, a to až do června roku 2022, kdy nahlíží do seznamu smluv a jeho pracovníci si již nepamatují předchozí osobní návštěvy žalobce. Správce daně „opomenul“ nebo „ztratil“, ať již úmyslně či neúmyslně, jím předložené důkazy o úpravě společného jmění manželů. 5. Žalobce namítá, že nemohl nahlížet do daňového spisu a vyvrátit tak tvrzení ohledně jeho obsahu. 6. Správce daně dle jeho názoru dostal příkaz vymoci co nejvyšší částku i za cenu „opomenutí“ či „přehlédnutí“ upraveného majetkového režimu SJM. 7. Dále žalobce tvrdí, že ze strany správce daně je mu upíráno právo na podnikání dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod, uveř. pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), a jeho manželce právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny. Stanovisko žalovaného 8. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Setrval na závěrech vyslovených v napadeném rozhodnutí. Procesní podmínky a rozsah soudního přezkumu 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde o žalobu věcně projednatelnou. 10. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady napadeného rozhodnutí, k nimž by musel přihlédnout i bez námitky, soud neshledal. 11. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Dokazování soud neprováděl. Posouzení věci 12. Na úvod soud připomíná, že v dané věci přezkoumává rozhodnutí o námitce proti exekučnímu příkazu. Exekuční řízení přitom není ani pokračováním nalézacího řízení, ani duplicitním nalézacím řízením (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2009, čj. 9 Afs 28/2009-124, č. 1966/2010 Sb. NSS). Mezi jednotlivými fázemi daňového řízení nelze volně přecházet a v tom kterém řízení namítat skutečnosti, které se vztahují k jiné fázi správy daně. V řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí se soud nemůže zabývat žalobní argumentací týkající se správnosti stanovení daňové povinnosti, která je po žalobci vymáhána, zde konkrétně namítanou nesprávností, resp. nezákonností rozhodnutí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 3677/15/5200-10422-702767, kterým Odvolací finanční ředitelství změnilo dodatečný platební výměr Finančního úřadu Brno III ze dne 29. 11. 2010, č. j. 227825/10/290911710141. 13. Vady týkající se správnosti stanovené daně je daňový subjekt oprávněn namítat v rámci opravných prostředků a následně v rámci žaloby proti rozhodnutí v doměřovacím řízení. Krajskému soudu je z úřední činnosti známo, že této možnosti žalobce využil. Proti shora uvedenému rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 2. 2015, č. j. 3677/15/5200-10422-702767, které bylo podkladem pro exekuční titul, podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji zamítl rozsudkem ze dne 26. 4. 2017, čj. 62 Af 47/2015-111. Kasační stížnost žalobce proti zmíněnému rozsudku Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 10. 1. 2019, č. j. 3 Afs 138/2017-49. Ve věci obnovy řízení o daňové povinnosti na dani z příjmů za rok 2007 žalobce podal ke Krajskému soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Generálního finančního ředitelství ze dne 19. 5. 2020, č. j. 27315/20/7100-10111-011791. Řízení o této žalobě bylo zastaveno z důvodu neuhrazení soudního poplatku ve stanovené lhůtě (usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2020, č. j. 31 Af 43/2020-30). Na právní moc a vykonatelnost uvedeného exekučního titulu nemá žádný vliv skutečnost, že v předchozí fázi doměřovacího řízení zdejší soud rozsudkem ze dne 7. 1. 2014, čj. 62 Af 59/2012-91, zrušil předchozí rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ve věci doměření daně. To bylo totiž následně „nahrazeno“ rozhodnutím ze dne 13. 2. 2015, č. j. 3677/15/5200-10422-702767. 14. V dané věci je exekuční řízení vedeno pro dluh (daňový nedoplatek) jednoho z manželů (zde žalobce), který sice vznikl za trvání manželství, avšak až po uzavření smlouvy o zúžení SJM žalobce a jeho manželky. Žalobce podal dne 23. 6. 2022 proti exekučnímu příkazu námitku. K podané námitce předložil smlouvu o zúžení SJM a uvedl, že s ohledem na zúžení SJM pouze na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti nepřesahující hodnotu 3 500 Kč nelze majetek specifikovaný v exekučním příkazu postihnout v daňové exekuci, neboť není majetkem v SJM (je výlučným vlastnictvím manželky žalobce). 15. Žalovaný napadeným rozhodnutím námitku zamítl. Konstatoval, že před vydáním exekučního příkazu neměl vědomost o žádných listinách, kterými se upravují budoucí majetkové vztahy v manželství nebo se mění rozsah SJM. Vznikl-li daňový nedoplatek za trvání manželství, lze pohledávku uspokojit prodejem majetku v SJM a prodejem majetku, který by – nebýt dohody o zúžení SJM - tvořil součást SJM, a to i za situace, že byl následně předložen notářský zápis o zúžení SJM s datem starším, než byla zahájena daňová exekuce. 16. Krajský soud se v intencích žalobcových námitek zabýval posouzením oprávněnosti postupu žalovaného, který nepřihlédl ke smlouvě o zúžení SJM. 17. V prvé řadě je třeba uvést, že žalovaný nepochybil, pokud na věc přiměřeně aplikoval § 262a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 139/2015 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 177 odst. 1 daňového řádu. Daňová exekuce byla v tomto případě podle § 178 odst. 1 daňového řádu poprvé zahájena dne 21. 7. 2017 vydáním exekučního příkazu žalovaného na přikázání jiné peněžité pohledávky žalobce (dlužníka) u společnosti CANDELA. Exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu manželky dlužníka (žalobce) byl vydán až dne 14. 6. 2022. V souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v čl. II zákona č. 139/2015 Sb. je proto nepochybné, že novelizované ustanovení § 262a odst. 4 o.s.ř. se uplatní i v této věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4525/2014). 18. Podstata sporu podle uplatněných žalobních námitek spočívá v tom, zda žalovanému byl před nařízením exekuce znám obsah smlouvy o zúžení SJM ve smyslu § 143a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen „o.z.“). Podle tvrzení žalobce si byl žalovaný sprá