5 As 10/2008 — Nejvyšší správní soud

31 A 77/2022- 259 - text  12 31 A 77/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobkyně: Mgr. D. J. bytem X proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Malinovského nám. 3, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. MMB/0206808/2022, sp. zn. OUSR/MMB/0102917/2022/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno– střed ze dne 17. 11. 2021, č. j. MCBS/2021/019153/KALJ, kterým došlo k dodatečnému povolení staveb na pozemku p. č. X, XA, XB vše v k.ú. X obec X. II. Vyjádření účastníků 2. V podané žalobě namítla žalobkyně, že výrok rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i napadeného rozhodnutí je v rozporu se zákonem, neboť správní orgány nepostupovaly dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném k 31. 12. 2017. Dále namítla, že výroky správních rozhodnutí jsou nepřezkoumatelné, neboť není patrné přesné datum pořízení staveb. V té souvislosti namítla i nedostatečné zjištění skutkového stavu. V dalším žalobním bodu brojila proti přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů s tím, že ve výrocích nejsou řádně identifikovány všechny pozemky a stavby na pozemcích, absentuje v nich uvedení pozemku parc. č. XC, absentuje v nich i správná identifikace stavby přístřešku pro včelí úly, které jsou na pozemcích dva, ale ve výrocích je uveden pouze jeden, dále namítla nesprávné zjištění skutkového stavu ve vztahu ke stavbě skladu dřeva, včelímu úlu ve dvorním traktu a včelařské dílny. Namítla i, že se správní orgány chybně vypořádaly s její námitkou absence vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Podle žalobkyně v řízení nebyli správně identifikováni ani účastníci řízení. Nezákonnost napadeného rozhodnutí dovozovala i v souvislosti s rozhodováním o námitkách podjatosti úředních osob. Namítla i nepřezkoumatelnost z důvodu nevypořádání odvolacích námitek. Závěrem namítla nezákonný postup správních orgánů v souvislosti s přerušováním řízení a prodlužováním lhůt na žádost osob označených jako stavebníci, když celková doba předání stavební dokumentace činila cca 70 měsíců. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě stručně reagoval na jednotlivé žalobní body, které jsou podle něj nedůvodné, a navrhl žalobu zamítnout. Podle žalovaného správní orgány v provedeném správním řízení postupovaly v souladu s platným právem a v řízení nenastala právní ani skutková okolnost pro nevyhovění žádosti o dodatečném povolení stavby. 4. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně replikou, ve které setrvala na svém návrhu. Závěrem repliky uvedla, že rozhodnutí správních orgánů v předmětném řízení byla vydána na základě trestněprávního jednání. III. Posouzení věci 5. Žaloba byla podána včas [§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 6. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. S ohledem na obsah soudního jednání a obsah správního spisu považuje soud za vhodné zkonstatovat před vlastním posouzením žalobních bodů následující. 8. První a zcela klíčovou věcí je, že dodatečné povolení může být vydáno pouze v řízení, které je podle stavebního zákona koncipováno jako řízení návrhové. Je proto věcí stavebníka, aby navrhl stavby, které chce dodatečně povolit, a prokázal u nich splnění podmínek, s nimiž stavební zákon spojuje možnost dodatečného povolení stavby. Příslušný stavební úřad následně rozhoduje o tomto návrhu a zabývá se pouze a jedině stavbami, u kterých stavebník požádal o jejich dodatečné povolení. Jinými slovy, pokud se na pozemku stavebníka nachází jakékoliv jiné stavby, pro které stavebník nežádal o dodatečné povolení stavby, tak tyto stavby nemohou být předmětem toho konkrétního řízení o dodatečném povolení stavby bez ohledu na to, že jiní účastníci řízení poukazovali na jejich existenci. 9. Druhá poznámka soudu se vztahuje k samotnému řízení před správními soudy. Žaloba proti rozhodnutí musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí správního orgánu (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) a musí obsahovat konkrétní žalobní body, ze kterých je patrné, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce napadá rozhodnutí správního orgánu [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Žalobu soud následně přezkoumává v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a k opožděně uplatněným námitkám soud nepřihlíží (§ 71 odst. 2 s. ř. s. à contrario). 10. Na základě uvedeného soud přistoupil k přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí v souvislostech vyjádření žalobkyně u jednání. 11. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že stavebník podal dne 21. 12. 2014 žádost o dodatečné stavební povolení, kterým žádal o dodatečné povolení stavebního objektu (dále SO) 07 – přístřešek na dřevo, SO 08 – trojkomorový kompost, SO 09 – skleník, SO 10 – prosklený přístřešek, SO 11 – pergola, SO 12 – přístřešek pro včelí úly, SO 13 – včelařská dílna, S0 14 - kurník (bude odstraněn), SO 15 – dvoukomorový kompost, SO 16 – opěrné zídky, vše na pozemcích p. č. X, XA, XC a XB v k. ú. X, X. 12. Touto žádostí vymezil stavebník rozsah staveb, u kterých žádal o dodatečné povolení. Ze správního spisu soud ověřil, že pro tyto stavby byla zpracována projektová dokumentace. 13. Z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá, že dodatečně byla povolena stavba s názvem: „Další doplňkové stavby při objektu K. 37, B., - přístřešek na dřevo, trojkomorový kompost, skleník, prosklený přístřešek, pergola, přístřešek pro včelí úly, včelařská dílna, dvoukomorový kompost, opěrné zídky“ vše na pozemcích p. č. X, XA a XB v k. ú. X, X. 14. Dále se soud s ohledem na vyjádření žalobkyně přednesené u jednání zabýval otázkou přípustnosti rozšíření žalobních bodů. Bez ohledu na výše uvedené na tomto místě považuje za nutné zrekapitulovat jednotlivé žalobní body a konkrétně je strukturovat ve spojení s doplněním argumentace v rámci jednání. 15. V bodu 1. žaloby brojila žalobkyně proti aplikaci nesprávného znění právní úpravy. Tento žalobní bod žalobkyně u jednání dále nerozšiřovala ani nedoplňovala. 16. V bodu 2. žaloby brojila žalobkyně proti nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí v souvislosti s neprokázáním data pořízení předmětných staveb. K tomuto bodu žalobkyně snesla u jednání řadu důkazních návrhů a podrobně se vyjadřovala ke vzniku staveb. 17. V bodu 3. žaloby namítala žalobkyně obecnou nepřezkoumatelnost s tím, že se žalovaný nezabýval vadami předcházejícího řízení ani námitkami žalobkyně, a opětovně brojila proti neprokázání data pořízení staveb. K tomuto žalobnímu bodu blíže další argumentaci neuváděla. 18. V bodu 4. žaloby brojila žalobkyně proti jednotlivým stavebním objektům. V části sub. 1 brojila proti neuvedení pozemku p. č. XC ve výroku rozhodnutí a tuto část u jednání nerozšiřovala ani nedoplňovala. V části sub. 2 brojila proti absenci řádné identifikace přístřešku pro včelí úly a ani tuto část u jednání nerozšiřovala ani nedoplňovala. V části sub. 3 obsáhle brojila proti „přístřešku na dřevo“ a proti tomuto stavebnímu objektu brojila i u jednání. Vztáhla k němu nově námitku porušení územního plánu města Brna, námitku nedodržení odstupových vzdáleností a ve vztahu k již namítaným imisím stavby doplnila konkrétně imisi zastíněním. V části sub. 4 brojila proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu stran přístřešků na úly a tuto část u jednání nerozšiřovala ani nedoplňovala. V části sub. 5 podrobně brojila proti stavebnímu objektu „včelařská dílna“ a obdobně jako v případě přístřešku na dřevo k němu nově vztáhla námitku porušení územního plánu města Brna, námitku nedodržení odstupových vzdáleností a ve vztahu k již namítaným imisím stavby doplnila konkrétně imisi zastíněním. 19. V bodu 6. žaloby (bod 5. absentuje) namítla žalobkyně nepřezkoumatelné vypořádání námitky absence vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. K otázce zemědělského půdního fondu doplnila u jednání, že prosklený přístřešek a kůlna stojí na pozemcích s ochranou zemědělského půdního fondu a nebyla pro ně udělena výjimka. 20. V bodu 7. žaloby brojila proti nesprávnému stanovení okruhu účastníků, což zdůraznila i u jednání. 21. V bodu 8. žaloby namítala procesní vady rozhodnutí správních orgánů spočívající v podjatosti úředních osob, tento bod