8 Azs 59/2018 — Nejvyšší správní soud

31 Af 16/2023- 40 - text  7 31 Af 16/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobce: Nová Morava, z.s. za rozvoj jižní Moravy, IČO 26633892 sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Rašovským sídlem advokátní kanceláře Skřivanova 337/7, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2023, č. j. 8843/23/5300-22444-707622, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále „správce daně“) vyměřil žalobci podle pomůcek daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíců leden 2020 – leden 2021, a to platebními výměry ze dne 14. 4. 2022, č. j. 1507754/22/3001-51522-702900, ve výši 160 682 Kč, č. j. 1579770/22/3001-51522-702900, ve výši 109 789 Kč, č. j. 1583311/22/3001-51522-702900, ve výši 92 949 Kč, č. j. 1583417/22/3001-51522-702900, ve výši 77 983 Kč, č. j. 1583505/22/3001-51522-702900, ve výši 73 858 Kč, č. j. 1583582/22/3001-51522-702900, ve výši 80 831 Kč, č. j. 1583647/22/3001-51522-702900, ve výši 96 432 Kč, č. j. 1583727/22/3001-51522-702900, ve výši 55 522 Kč, č. j. 1583828/22/3001-51522-702900, ve výši 87 784 Kč, č. j. 1583912/22/3001-51522-702900, ve výši 29 680 Kč, č. j. 1584025/22/3001-51522-702900, ve výši 6 211 Kč, č. j. 1584118/22/3001-51522-702900, ve výši 12 971 Kč, č. j. 1584181/22/3001-51522-702900, ve výši 40 927 Kč. 2. Na základě odvolání žalobce provedl žalovaný nový výpočet daně z přidané hodnoty, a to za účelem stanovení daně pomůckami co nejspolehlivěji. Výše vyměřené daně tak byla u jednotlivých platebních výměrů změněna. U platebního výměru č. j. 1507754/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 179 393 Kč, u platebního výměru č. j. 1579770/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 128 500 Kč, u platebního výměru č. j. 1583311/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 111 660 Kč, u platebního výměru č. j. 1583417/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 96 694 Kč, u platebního výměru č. j. 1583505/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 92 569 Kč, u platebního výměru č. j. 1583582/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 99 542 Kč, u platebního výměru č. j. 1583647/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 115 143 Kč, u platebního výměru č. j. 1583727/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 74 233 Kč, u platebního výměru č. j. 1583828/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 106 495 Kč, u platebního výměru č. j. 1583912/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 48 391 Kč, u platebního výměru č. j. 1584025/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 24 922 Kč, u platebního výměru č. j. 1584118/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 31 682 Kč, u platebního výměru č. j. 1584181/22/3001-51522-702900 byla výše vyměřené daně změněna na částku 59 638 Kč. 3. Předmětem sporu je otázka, zda byly splněny podmínky pro stanovení daně podle pomůcek a zda byla daň stanovena dostatečně spolehlivě. II. Stanoviska účastníků řízení 4. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že správní orgány nepřihlédly k argumentaci žalobce týkající se posouzení jeho plnění. Názor správce daně, že se jedná o nákup a užívání komerčního produktu – služby internet, je mylný a nepodložený. Jde pouze o využití vlastního majetku. Členské příspěvky sloužily k vybudování neveřejné internetové sítě, její správě a modernizaci. Správce daně neuvedl, z jakého důvodu považuje za nevěrohodné svědecké výpovědi svědků R. a S. Pokud svědek P. uvedl, že členové spolku neměli o chod sdružení zájem, neznamená to, že spolek spolkovou činnost nevykonával a pouze poskytoval svým členům internetové připojení. Nelze vykládat k tíži žalobce, pokud si svědci nepamatují okolnosti vzniku členství a aktivity spolku, jsou-li členy více než deset let a neúčastní-li se spolkových aktivit. Svědecká výpověď se měla týkat ověření ekonomické činnosti za roky 2014 – 2016, ovšem otázky kladené svědkům se týkaly vzniku jejich členství před více než deseti lety. Nebyl odůvodněn ani prokázán názor správce daně o tom, že žalobce vykonává ekonomickou činnost a že členskými příspěvky zastírá poplatek za připojení k internetu. Důkazy jeho názor vyvracejí. Správce daně neprovedl navrhované důkazy. Žalobce nevykonával činnosti, které jsou předmětem daně dle § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále „zákon o dani z přidané hodnoty“), a tudíž nebyl povinen podat daňové přiznání. Vyměřená daň dle pomůcek nebyla spolehlivě stanovena, žalobce nebyl podnikatelem v elektronických komunikacích, provozoval privátní síť. 5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Dodává, že žalobcova polemika ohledně jeho registrace k dani z přidané hodnoty je nepřípadná a zbytečná. V dané věci již bylo pravomocně rozhodnuto správním soudem. Navzdory rozhodnutí rady spolku žalobce i v roce 2020 pokračoval ve své ekonomické činnosti – platil společnosti Onlinex NM s. r. o. za velkoobchodní připojení k internetu, přijímal na svůj účet platby od členů spolku, hradil nájemné za přístupové body, elektrickou energii za ně a servisní práce. Žalobce pro Český telekomunikační úřad za období roku 2020 vykázal maloobchodní tržby ve výši 1 053 000 Kč. K poklesu aktivních přípojek u žalobce došlo až ve druhém pololetí roku 2020. Povaha telekomunikační sítě nemůže mít vliv na spolehlivost stanovení daně podle pomůcek. Argumentace žalobce ohledně neveřejnosti jím provozované komunikační sítě se nezakládá na pravdě. Šlo o veřejně dostupnou službu ve smyslu § 2 odst. 3 písm. e) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, neboť z jejího využívání nebyl nikdo předem vyloučen. Žalobce v rámci své propagace rozdával letáčky s nabídkou připojení, propagoval se jako poskytovatel připojení k internetu, přičemž jediným omezením byla lokalita. Bez ohledu na veřejnost provozované sítě žalobce přijímal úplatu v určité výši za poskytnutí určitého zdanitelného plnění. Z tohoto plnění měl žalobce jako plátce daně z přidané hodnoty povinnost uhradit daň. Žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně nepřiměřené daňové povinnosti stanovené podle pomůcek. Žalobce neuvádí žádné důkazy ani další tvrzení, která by jeho závěry o nedostatečné spolehlivosti stanovení daně potvrzovala. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále „s. ř. s.“), a řízení předcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 7. Úvodem soud předesílá, že těžiště žalobní argumentace v nyní projednávané věci spočívá ve zpochybňování registrace žalobce k dani z přidané hodnoty, o které však již bylo pravomocně rozhodnuto (a toto rozhodnutí bylo již také podrobeno soudnímu přezkumu). 8. Dle § 99 odst. 1 daňového řádu platí, že „vyskytne-li se v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán veřejné moci, je správce daně takovým rozhodnutím vázán. Ostatní otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu veřejné moci, může správce daně posoudit sám.“ A právě k této situaci došlo v právě projednávané věci, neboť žalovaný pravomocným rozhodnutím ze dne 23. 7. 2020, č. j. 27379/20/5300-22444-707622, rozhodl o registraci žalobce k dani z přidané hodnoty. Správce daně tak byl v rámci řízení o vyměření daně tímto rozhodnutím vázán, přičemž zpochybňování této otázky je s ohledem na znění § 99 odst. 1 daňového řádu v tomto řízení již vyloučeno. Tvrzení žalobce o povaze jeho hlavní činnosti, resp. provozování privátní internetové sítě, která dle jeho názoru není zdanitelným plněním, se netýkají vyměření daně, tj. předmětu řízení v této věci, ale otázek výlučně řešených v rozhodnutí o registraci. 9. S ohledem na výše uvedené zdejší soud posoudil jako z povahy věci nedůvodné námitky žalobce fakticky směřující proti rozhodnutí, kterým byl žalobce z moci úřední registrován k dani z přidané hodnoty. Jedná se o námitky, ve kterých žalobce tvrdí, že jím poskytovaná služba internetového připojení není zdanitelným plněním ve smyslu § 2