4 As 84/2015 — Nejvyšší správní soud

62 A 84/2013- 931 - text pokračování - 2 - 62 A 84/2013 62 A 84/2013 - 931 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka ve věci žalobce: nejvyšší státní zástupce sídlem Jezuitská 4, Brno proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava za účasti: FINE DECORATING a.s. sídlem Chomutovská 2261/2, Most zastoupená Mgr. Romanem Klimusem, advokátem sídlem Vídeňská 188/119d, Brno o žalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 22.12.2010, č.j. 13154-12/2010-ERU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se z důvodu shledání závažného veřejného zájmu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2010, č.j. 13154-12/2010-ERU, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny Jeníkov (dále jen „FVE Jeníkov“), vymezenou na pozemcích p.č. 317/1 a p.č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova. I. Shrnutí žaloby 2. Žalobce odůvodňuje podání žaloby tím, že pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“), a prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (dále jen „vyhláška č. 426/2005 Sb.“). 3. Žalobce namítá, že podle smlouvy o dílo ze dne 22.9.2010, kterou osoba zúčastněná na řízení uzavřela se společností LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o., přechází vlastnictví k dílu na objednatele až úplným zaplacením díla. Osoba zúčastněná na řízení tedy neprokázala nabytí vlastnického práva k FVE Jeníkov, které bylo možné na základě smlouvy o dílo nabýt pouze zaplacením dohodnuté ceny, přičemž v této souvislosti žalobce poukazuje na to, že podle závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ze dne 1.12.2010, bylo čerpání úvěru podmíněno předložením licence s vyznačenou doložkou právní moci v roce 2010, jakož i předložením kolaudačního souhlasu. Osoba zúčastněná na řízení dále nedoložila, ačkoliv k tomu byla žalovaným dne 25.11.2010 vyzvána, že by jí bylo energetické zařízení předáno k užívání. 4. Žalobce také poukazuje na to, že z článku 5.1 smlouvy o dílo vyplývá, že cena díla činila 393 925 600 Kč bez DPH. Z rozvahy a výkazu zisku a ztrát ke dni 31.12.2009 vyplývá, že osoba zúčastněná na řízení nedisponovala finančními zdroji v rozsahu investičních nákladů. Objem finančních prostředků k realizaci projektu se podává až ze závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s. na poskytnutí úvěru do výše 290 000 000 Kč, zbývající část investic měla pocházet z vlastních zdrojů osoby zúčastněné na řízení. Osoba zúčastněná na řízení tak podle žalobce neprokázala splnění finančních předpokladů ve smyslu § 8 odst. 5 písm. a) a § 8 odst. 7 vyhlášky č. 426/2005 Sb. Přes výzvu žalovaného nedoložila měsíční výpisy z bankovního účtu – toliko výpis ke dni 13. 12. 2010, z něhož vyplývá, že měla k uvedenému dni na účtu 15 852 850 Kč, nedoložila vyjádření banky či smlouvu o úvěru, či obdobného typu – toliko závaznou nabídku financování. Nedoložila ani konečný rozpočet realizovaných investic potřebných pro uvedení zařízení do provozu. 5. Žalobce dále namítá, že zpráva o výchozí revizi se vztahuje toliko k „NN“ instalacím. VN instalace, jako např. transformátory, VN rozvaděč či VN přípojka, které zmiňuje popis provedení stavby, posouzeny nebyly a jejich bezpečnost nebyla doložena. 6. Ze zprávy o výchozí revizi dále vyplývá, že venkovní prostor je prostorem zvlášť nebezpečným. Mají-li venkovní prostory povahu prostoru zvlášť nebezpečného, pak se jedná ve smyslu přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (dále jen „vyhláška č. 73/2010 Sb.“), o vyhrazené zařízení třídy I. skupiny B, jehož montáž je třeba oznámit organizaci státního odborného dozoru a k jehož uvedení do provozu je nutné stanovisko organizace státního odborného dozoru, resp. Technické inspekce. Nebylo-li předmětné stanovisko v řízení předloženo, nelze uzavřít, že byly splněny technické předpoklady ve smyslu § 5 odst. 3 energetického zákona. 7. Žalobce dále poukazuje na to, že obsah zprávy o revizi nekoresponduje s obsahem ostatních listin. Zpráva o revizi zmiňuje panely o výkonu 190 Wp o celkovém počtu 26 304 kusů a celkovém instalovaném výkonu 4 997,76 kWp, ale ze smlouvy o dílo a popisu provedení stavby vyplývá, že měly být použity panely CEEG 230-60P o výkonu 230 Wp v počtu 21 680 kusů. Důvody těchto rozporů při absenci dalších listin, zejména protokolu o předání a převzetí díla, nejsou známy. Žalovaný je nijak neodstraňoval a neprovedl ani důkaz ohledáním ve smyslu § 54 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalobce dále namítá, že žalovaný případné vady žádosti může odstraňovat pouze zákonem stanoveným postupem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, č.j. 3 Ads 30/2007-168). Osoba zúčastněná na řízení se domáhala navýšení výkonu na celkových 5 MW, avšak dle přílohy k žádosti činil celkový instalovaný výkon 4,986 MW. Žalovaný, aniž by se tímto rozporem zabýval, udělil celkový instalovaný výkon 4,998 MW. 8. Po vydání zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019-288, se žalobce vyjádřil tak, že dosud byla poměřována nedokončenost fotovoltaické elektrárny jen s revizní zprávou označenou ev. č. 100NN2010, která se týkala jen její malé části, konkrétně jen kabelových souborů DC a nikoli jiných komponent. Podle žalobce je z pohledu, kdy mohla být legitimně získána licence, rozhodující, zda a od kdy disponovala osoba zúčastněná na řízení ostatními revizními zprávami, kterými bylo možné pravdivě a úplně doložit bezpečnost fotovoltaické elektrárny jako celku. Městskému úřadu Duchcov, odboru výstavby a životního prostředí (dále jen „stavební úřad Duchcov“), předložila osoba zúčastněná na řízení i jiné revizní zprávy, všechny ze dne 18.11.2010 (revizní zprávy č. 096VN2010, č. 097VN2010, č. 098NN2010, č. 099NN2010, č. 100NN2010, č. 101NN2010), kterými žalobce navrhuje dokazovat. Podle žalobce se do řízení opětovně vrací otázka validity revizních zpráv, neboť nedokončenost fotovoltaické elektrárny se musela nutně promítnout do revizí zbylých, neboť ty se měly ve svém souhrnu týkat fotovoltaické elektrárny jako celku. Tyto revizní zprávy k legitimnímu získání licence do konce roku 2010 vést nemohly, neboť i po 18.11.2010 byly montovány stojany, které jsou součástí zemnící soustavy, k čemuž žalobce odkazuje na obsah fotodokumentace poskytnuté již dříve zdejšímu soudu na CD, kterou poskytl policii Ing. P. K. Žalobce rovněž upozorňuje, že i po 18.11.2010 bylo na stavbu energetického zařízení dodáno minimálně 23 kusů rozváděčů. Zapojení střídačů se musela týkat některá ze zbylých revizních zpráv, jinak by nebyla revidována fotovoltaická elektrárna jako celek. Dále byly po 18.11.2010 pokládány fotovoltaické panely. Zapojení fotovoltaických panelů se musela týkat některá ze zbylých revizních zpráv, jinak by nebyla revidována fotovoltaická elektrárna jako celek. Posouzení těchto skutkových okolností podle názoru žalobce nevyžaduje zvláštní odborné zkoumání, nicméně žalobce uvádí, že případné otázky týkající se „rozsahu dosud v řízení neprováděných revizí“ ve vztahu ke zjištěným nedokončenostem fotovoltaické elektrárny by mohlo objasnit České vysoké učení technické v Praze – Fakulta elektrotechnická. 9. Žalobce dále uvádí, že z hlediska právního posouzení, jakými podklady a v jakém rozsahu musel žadatel o licenci doložit splnění technických předpokladů, aby mohl legitimně získat dotaci, se nepravdivý podklad promítá přímo do věcného posouzení žádosti (resp. do rozhodnutí o zamítnutí žádosti), nikoli tedy do posouzení procesních podmínek (resp. do výzvy k odstraňování vad žádosti). K tomu žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.4.2015, č.j. 7 As 148/2014-70. Podle žalobce důkazy, které mohla osoba zúčastněná na řízení dodatečně ve zbývajících dnech do konce roku 2010 předložit k prokázání podmínek pro udělení technické způsobilosti energetického zařízení, pokud by žalovaný objevil nedostatečnost předložené revizní zprávy