8 As 177/2025 — Nejvyšší správní soud

30 A 62/2025- 22 - text  7 30 A 62/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: Austerlitz Assets s.r.o., IČO: 18023401 sídlem Antala Staška 1859/34, Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. Václavem Žaludem sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Praha proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně jako kupující a paní J. V. jako prodávající uzavřely dne 11. 12. 2024 kupní smlouvu, na základě níž se měla žalobkyně stát vlastnicí pozemku parc. č. X, o výměře 1 797 m², orná půda, k. ú. L. (dále jen „pozemek“). K tomu však dosud nedošlo, neboť žalovaný řízení o návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí vedené pod sp. zn. V-23506/2024-702 (dále jen „vkladové řízení“) přerušil. Usnesení o přerušení řízení ze dne 4. 2. 2025, č. j. V-23506/2024-702-26 (dále jen „usnesení o přerušení řízení“) žalovaný vydal v návaznosti na řízení vedené u Městského soudu v Brně a jeho usnesení o předběžném opatření ze dne 8. 1. 2025, č. j. 20 C 6/2025-11, kterým Městský soud v Brně zakázal žalovanému rozhodnout v řízení o vkladu vlastnického práva (dále jen „předběžné opatření“). 2. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně (dále jen „odvolací orgán“) dne 13. 5. 2025 zamítnul rozhodnutím č. j. ZKI BR-O-17/374/2025-4 odvolání žalobkyně a usnesení žalovaného o přerušení vkladového řízení potvrdil. 3. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se proto žalobkyně domáhá ochrany před nečinností žalovaného v řízení o vkladu jejího vlastnického práva, kterou spatřuje v nezákonném přerušení řízení a nevydání rozhodnutí ve věci. Žaloba 4. Podle žalobkyně byl žalovaný povinen vydat rozhodnutí v řízení o vkladu vlastnického práva do 30 dnů od jeho zahájení, což neučinil a v době vydání usnesení o přerušení řízení byl již v prodlení. 5. Žalobkyně namítá, že civilní soud nemůže předběžným opatřením žalovanému jakožto orgánu veřejné moci uložit povinnost, jelikož tím zasahuje do jeho výlučné pravomoci. Uložení povinnosti, resp. zákazu rozhodnout ve vkladovém řízení je porušením ústavně právní zásady legality výkonu veřejné moci. Takové předběžné opatření nevyvolává žádné právní účinky. Navíc předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku řízení jen tehdy, pokud to po něm lze spravedlivě požadovat a kdy je to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníkovi. Žalobkyni přitom žádná povinnost stanovena nebyla. Žalovaný neměl postupovat podle nezákonného a protiústavního předběžného opatření, na jehož podkladě přerušil vkladové řízení. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Považuje svůj postup za správný a odpovídající zákonu. Katastrálním úřadům jakožto správním orgánům nepřísluší posuzovat zákonnost soudních rozhodnutí. Předběžným opatřením byla žalovanému závazně uložena povinnost, kterou musel respektovat. Toto předběžné opatření nebylo zrušeno či změno, žalovaný tudíž presumuje jeho správnost. Přerušením řízení přestává běžet lhůta pro vydání rozhodnutí. Řádně přerušené řízení nezpůsobuje nečinnost žalovaného. Splnění procesních podmínek a vymezení soudního přezkumu 7. Soud projednal žalobu podle § 79 s. ř. s., podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 8. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení. Skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení je vyloučeno z přezkoumání soudem v řízení o žalobách proti rozhodnutím [§ 65 a § 70 písm. c) s. ř. s.], nesouvisí s povinností soudu v řízení na ochranu proti nečinnosti (§ 79 a násl. s. ř. s.) zabývat se k žalobní námitce otázkou, zda řízení je přerušeno důvodně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 7 Ans 10/2012-46). 9. Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení podala odvolání, kterým se domáhala změny usnesení o přerušení řízení tak, že se vkladové řízení nepřerušuje. Nadřízený odvolací orgán však odvolání zamítnul. Tím dal jasně najevo, že má za to, že důvody pro přerušení byly splněny, a tedy že žalovaný není nečinný. Za těchto okolností by bylo pouhým formalismem trvat na tom, aby žalobkyně znovu k témuž orgánu podala žádost o opatření proti nečinnosti žalovaného podle § 80 odst. 3 správního řádu. Soud tak má za to, že žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředek k nápravě nečinnosti žalovaného. Je rovněž zřejmé, že žalobkyně se domáhá toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé – rozhodnutí dle § 18 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Žaloba byla podána dne 14. 7. 2025, lhůta dle § 80 odst. 1 s. ř. s. je zachována. 10. Žaloba je tedy přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. O žalobě samé soud rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 11. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění zákonných podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně se k výzvě soudu, zda trvá na nařízení jednání, nevyjádřila. Soud má proto za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání v rámci svého vyjádření ze dne 19. 8. 2025. Posouzení žaloby 12. Skutkové okolnosti, které jsou pro posouzení věci rozhodné, nejsou mezi účastníky sporné, a proto k nim ani není třeba vést dokazování. Soud pouze z veřejně dostupné evidence katastru nemovitostí u pozemku ověřil aktuálně zapsaná práva a vedená řízení. Podstatou sporu je výklad, zda žalovaný byl oprávněn přerušit vkladové řízení týkající se zápisu vlastnického práva žalobkyně z důvodu zákazu rozhodnutí ve vkladovém řízení obsaženém v předběžném opatření Městského soudu v Brně. 13. Soud na tomto místě upozorňuje, že je sice v rámci řízení o žalobě proti nečinnosti oprávněn posoudit důvodnost přerušení řízení, nicméně již není oprávněn posuzovat a přezkoumávat samotné usnesení o nařízení předběžného opatření Městského soudu v Brně. 14. Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 2517/08, na který odkazovala v žalobě i žalobkyně, uvedl, že: „úkony orgánu státu učiněné mimo jeho zákonné kompetenční vymezení jsou úkony učiněnými ultra vires, a jedná se o úkony defektní. Soud se dopustí jednání ultra vires v případě, kdy si svévolně, tj. bez opory v zákoně, rozšíří svou jurisdikci anebo pokud nevykonává řádně svěřenou mu diskreci. Rozsah jurisdikce soudu je vymezován skrze jednotlivé typy řízení.“ Civilní a správní soudy mají odlišné pravomoci a působnost, které vychází z rozdílné povahy právních vztahů, které se v těchto řízeních řeší. Civilní soudy rozhodují o sporech mezi jednotlivci nebo právnickými osobami, tedy v oblasti soukromého práva. Naproti tomu správní soudy přezkoumávají rozhodnutí orgánů veřejné správy, čímž chrání jednotlivce před nezákonnými zásahy státu v oblasti veřejného práva. Z tohoto důvodu nemohou vzájemně zasahovat do svých kompetencí, protože by tím porušily princip dělby moci a procesní autonomie. Každý typ řízení má vlastní pravidla, účastníky, důkazní režim i cíle. Zásah jednoho typu soudu do působnosti druhého by mohl vést k procesní nejistotě, rozporům v rozhodnutích a porušení právní jistoty účastníků řízení. 15. K přezkumu jednotlivých typů a stupňů soudních rozhodnutí lze přistoupit pouze soudní cestou, k čemuž slouží řádné a mimořádné opravné prostředky vymezené zákonem pro jednotlivé typy řízení. Krajský soud v Brně jakožto soud, který rozhoduje ve věcech správního soudnictví, tedy nemůže překročit zákonem stanovenou pravomoc a přezkoumat rozhodnutí Městského soudu v Brně jakožto prvostupňového soudu civilního. K přezkumu jeho rozhodnutí slouží institut odvolání, o kterém rozhoduje nadřízený soud v občanském soudním řízení. Práva podat odvolání proti usnesení o předběžném opatření žalobkyně v řízení vedeném u Městského soudu pod sp. zn. 20 C 6/2025 využila. O odvolání však nebylo doposud rozhodnuto. 16. Zásada dělby moci se uplatní i ve vztahu správního orgánu a soudu, kde správní orgány spadají pod moc výkonnou, zatímco soudy pod moc soudní. Výkonná moc nemůže zasahovat do rozhodnutí soudní moci, ani je přezkoumávat. 17. Dle § 159a odst. 3 ve spojení s § 167 odst. 2 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších př