6 As 22/2022 — Nejvyšší správní soud

30 A 64/2024- 48 - text  16 30 A 64/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: Mgr. I. T. zast. advokátem JUDr. Markem Křížem, Ph.D. sídlem Masarykovo nám. 91/28, 733 01 Karviná proti žalované: předsedkyně Okresního soudu v Karviné – JUDr. Iva Hrdinová sídlem park Bedřicha Smetany 176/5, 733 31 KarvináFryštát o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve změně rozvrhu práce – přemístění žalobkynina oddělení 17 C z Karviné na pobočku soudu v Havířově a zařazení žalobkyně do oddělení 125 E a 127 E s účinností od 1. 5. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně je soudkyní Okresního soudu v Karviné a byla dříve zařazena na civilní úsek na oddělení 17 C v sídle soudu v Karviné. Předsedkyně okresního soudu nejprve prostřednictvím změny rozvrhu práce zastavila nápad do jejího oddělení 17 C, a to s účinností od 1. 12. 2023. Proti tomu se žalobkyně bránila zásahovou žalobou, kterou Krajský soud v Brně zamítl rozsudkem ze dne ze dne 29. 7. 2024, č. j. 30 A 21/2024-86. V něm dospěl k následujícímu závěru: „Nepřetržitá řada výtek svědčí o tom, že žalobkyně přidělenou civilní agendu dlouhodobě nezvládala vyřizovat uspokojivým tempem, a to ani navzdory tomu, že jí byl na řadu měsíců zastaven nápad nových věcí. Vedení soudu se namísto podání kárné žaloby rozhodlo, že se pokusí se žalobkyní dále personálně pracovat a převede ji na novou, exekuční agendu. Důvody tohoto rozhodnutí vysvětlilo a obhájilo. Uvolněné místo se nachází na pobočce v Havířově, což žalobkyni může mírně zkomplikovat osobní situaci. Není to však nic, co by po ní za dané situace nebylo možno spravedlivě žádat. První krok v tomto směru, který představovalo zastavení nápadu do žalobkynina soudního oddělení 17 C od 1. 12. 2023, tak nelze podle krajského soudu hodnotit jako nezákonný zásah do výkonu její soudcovské funkce.“ Kasační stížnost proti citovanému rozsudku zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. 11. 2024, č. j. 7 As 223/2024-27. 2. Další změnou rozvrhu práce, účinnou od 1. 5. 2024, přeřadila předsedkyně soudu žalobkyni na exekuční agendu, a to na pobočku okresního soudu v Havířově. I tento následný krok považuje žalobkyně za nezákonný zásah do výkonu své soudcovské funkce a brojí proti němu u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 26. 6. 2024. II. Argumentace žalobkyně 3. Žalobkyně je přesvědčena, že zásah žalované vůči ní je šikanózní, zaměřený proti její osobě. Uváděné důvody jsou jen zástupné, pravým důvodem je zaujatost předsedkyně soudu vůči ní. O tom svědčí podle žalobkyně již samotný fakt, že změnu rozvrhu práce s ní předsedkyně soudu předem neprojednala, ačkoliv jde o významný zásah do výkonu její soudcovské pravomoci. Informace o tom, co se chystá, si žalobkyně musela opatřovat pokoutně od jiných zaměstnanců soudu. Regulérně se o zastavení nápadu do svého oddělení dozvěděla až dnem zveřejnění změny rozvrhu práce, tedy po 1. 12. 2023. To, že důvodem zastavení nápadu jsou její neuspokojivé pracovní výsledky a plánované přeřazení na exekuční oddělení, se žalobkyně dozvěděla až z písemného sdělení žalované ze dne 15. 1. 2024. Žalovaná jí tak vůbec nedala možnost, aby se k plánovaným změnám vyjádřila a vznesla proti nim své argumenty. Jde tedy o nezákonnou svévoli. 4. Jako důvod plánovaného přeřazení žalobkyně na exekuční agendu uvedla předsedkyně soudu, že její pracovní výsledky byly dlouhodobě neuspokojivé, v posledních dvou letech alarmující. S tím žalobkyně nesouhlasí. Je sice pravda, že žalobkyně v minulosti obdržela celkem devět výtek podle zákona o soudech a soudcích a že na výsledky její práce vede Krajský soud v Ostravě zvláštní dozorový spis. Podle žalobkyně však v posledních dvou letech naopak přijala opatření, která její práci zlepšila a dosáhla poklesu nevyřízených věcí ve svém oddělení 17 C. 5. Žalobkyně v žalobě i jejím doplnění podrobně líčí svou profesní historii od nástupu na Okresní soud v Karviné do oddělení 17 C. Připouští, že do roku 2020 podceňovala tlak vedení soudu na rychlejší vyřizování agendy a upřednostňovala precizní vyřízení věci před rychlostí. Vysvětluje mj., že její senát je první na řadě při přidělování nápadu, takže jsou jí automaticky přidělovány nejsložitější věci, a to i při přerozdělování agendy po odcházejících soudcích. Uvádí též dodnes nevysvětlený příklad rozdělení čtyř věcí napadlých dne 26. 6. 2018, z nichž dvě (velmi složité restituční spory) připadly jí. Na nerovnoměrnost v přidělování věcí žalobkyně v minulosti poukazovala, ale vedení soudu na to nijak nereagovalo, ačkoliv to byla jeho povinnost (zde žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č j. 13 Kss 2/2014). K nárůstu nevyřízených věcí v letech 2020–2022 pak došlo zejména s ohledem na pandemii covid19. Žalobkyně se dlouhodobě léčí jako chronický astmatik a měla obavy soudit v jednací síni, jednak kvůli svému zdraví, jednak kvůli zdraví své matky, o kterou osobně pečuje ve své domácnosti. Řešila v tomto období také výpadky pečovatelské služby. Od poloviny roku 2022 však žalobkyně začala přijímat opatření, aby situaci na svém oddělení zlepšila. Prodloužila pečovatelskou službu u své matky na 11 hodin denně v pracovních dnech a začala vyřizovat více než 50 věcí měsíčně, včetně nařizování jednání ve starších a složitých věcech. Věc jí však zkomplikovalo to, že od 22. 1. 2023 vážně onemocněla a byla v pracovní neschopnosti až do 19. 2. 2023. Pracovní neschopnost ukončila na svou vlastní žádost, aby mohla pokračovat ve zvýšeném pracovním úsilí. 6. Od 1. 10. 2022 až do 31. 7. 2023 měla žalobkyně i přes svůj nesouhlas zastavený nápad. Ačkoliv se v rámci možností věnovala ukončování starších a složitých věcí, obdržela dne 27. 6. 2023 výtku žalované, že se řešení složitých a starých věcí vyhýbá. Tato výtka obsahuje řadu nepravdivých informací o složitosti sporů, důvodech odročení jednání, neurčitých referátech apod. – v podrobnostech žalobkyně odkazuje na své vyjádření k této výtce. Ve skutečnosti žalobkyně v době zastavení nápadu skončila více než 20 věcí starších tří let, celkem skončila asi 300 věcí a například v nejstarší věci pravidelně konala jednání trvající několik hodin. V přípise z 15. 1. 2024 pak žalovaná uvedla, že nedošlo k žádnému zlepšení stavu v oddělení 17 C. Přitom všechny nevyřízené věci žalobkyně pravidelně projednávala, nejstarší nevyřízená věc byla stále u soudní znalkyně a podobně. V době podání žaloby měla žalobkyně ve svém oddělení celkem 89 nevyřízených věcí, 46 z nich bylo přerušeno kvůli insolvenčnímu řízení nebo z jiných důvodů, ostatní se nacházely u znalců nebo v nich bylo nařízeno jednání. Nedocházelo k žádným průtahům. Sama žalovaná v rozhovoru dne 19. 3. 2024 připustila, že lednové vyjádření nebylo pravdivé. Ve 2. polovině roku 2023 skončila žalobkyně řízení v sedmi věcech starších pěti let a ve čtyřech věcech starších tří let. 7. Podle žalobkyně užila žalovaná její přeřazení jako kárný trest (což je v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU č. C487/19). Pokud žalovaná ve svém vyjádření poukazuje na její údajně méně rozvinuté sociální dovednosti, a tím odůvodňuje vhodnost přeřazení na exekuční agendu, pak žalobkyně oponuje, že ji nikdo nikdy nenapomínal ohledně jejího chování v jednací síni ve vztahu k účastníkům či jejich zástupcům ani ohledně dodržování zásad etiky. Není jasné, jak žalovaná ke svému závěru dospěla. 8. Také zde svědčí podle žalobkyně o zaujatosti předsedkyně soudu vůči ní to, že s ní nikdy osobně neprojednala ani údajné neuspokojivé pracovní výsledky, ani to, zda opatření přijatá žalobkyní na oddělení 17 C hodnotí jako efektivní, či nikoliv. Namísto toho nestandardně nařídila soudcovské radě, aby se žalobkyní projednala její pracovní výsledky ona. To považuje žalobkyně za porušení § 53 zákona o soudech a soudcích. Soudcovská rada navíc v její práci nedostatky neshledala. 9. Pro přeřazení žalobkyně na exekuční agendu a na pracoviště v Havířově nesvědčí ani organizační důvody. Nedošlo k žádnému zvýšení nápadu v exekuční agendě, nebo naopak ke snížení nápadu v agendě civilní (ani ve vyrozumění žalobkyně ze dne 15. 1. 2024 žalovaná nic takového netvrdí). Nápad do civilního oddělení v Karviné i v Havířově je v podstatě stejný, v Karviné dokonce nastupuje v blízké době jedna civilní soudkyně na rodičovskou dovolenou. Na exekuční úsek v Havířově byla již dříve přeložena na svou žádost Mgr. F., která měla výhledově nahradit Mgr. V. Je pravda, že dřívější vedení okresního soudu přidělilo na exekuční agendu čtyři soudce s odůvodněním, že dva z nich budou umístění na pracovišti v Karviné a dva v Havířově, což zajistí vzájemnou zastupitelnost. Avšak předpokládaný počet soudců zařazených na oddělení E má být podle metodiky Ministerstva spravedlnosti 3, takže i po odchodu Mgr. V. do důchodu bude tento počet zachován. Zastupitel