9 As 69/2008 — Nejvyšší správní soud

31 A 86/2023- 45 - text  7 31 A 86/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: Ing. J. L. bytem X zastoupen Mgr. Pavlem Nádeníčkem, advokátem sídlem Brno, Průchodní 2 proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Brno, Žerotínovo nám. 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2023, č. j. JMK 128726/2023, sp. zn. S-JMK 116441/2023 OSPŽ/DK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2023, č. j. JMK 128726/2023, sp. zn. S-JMK 116441/2023 OSPŽ/DK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 342 Kč k rukám advokáta Mgr. Pavla Nádeníčka do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2023, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, Živnostenského úřadu města Brna ze dne 30. 6. 2023. Tímto rozhodnutím živnostenský úřad podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zrušil žalobci živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, neboť žalobce nesplňuje podmínku bezúhonnosti podle § 6 odst. 2 živnostenského zákona. Byl totiž pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, který žalobce podle živnostenského úřadu spáchal úmyslně a v souvislosti s podnikáním. II. Žaloba 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu. V ní namítá, že vydané rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné pro nesprávná skutková zjištění týkající se souvislosti spáchaného trestného činu s podnikáním, pro nesprávné posouzení zákonnosti užití informací z trestního spisu pro činění skutkových zjištění a pro rozpor se zásadou proporcionality a práva na podnikání a zajištění si prostředků na důstojné živobytí. 3. Žalobce proto navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný uvádí, že žalobce vyšel z naprosto shodné argumentační základny jako ve správním řízení. Námitky žalobce přitom byly v celém průběhu řízení důkladně vypořádány a jsou obsahem napadených rozhodnutí. Dle žalovaného není účelem vyjádření opakovat skutečnosti obsažené v napadených rozhodnutích, a proto na ně plně odkazuje. 5. Žalovaný proto navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci 6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 7. Žaloba je důvodná. 8. Podle § 6 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona je všeobecnou podmínkou provozování živnosti fyzickými osobami bezúhonnost. 9. Podle § 6 odst. 2 živnostenského zákona se za bezúhonnou pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. 10. Podle § 6 odst. 4 věty první a druhé živnostenského zákona je pro účely posouzení bezúhonnosti živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. 11. Podle § 58 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona zruší živnostenský úřad živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b). 12. Ztráta bezúhonnosti (ve smyslu § 6 odst. 2 živnostenského zákona) je obligatorním důvodem pro zrušení nebo nepřiznání (odepření) vzniku živnostenského oprávnění. Smyslem institutu bezúhonnosti je ochrana nejen zájmů třetích osob, nýbrž také ochrana zájmů společnosti. Ztráta bezúhonnosti a na to navazující zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 1 živnostenského zákona či navazující rozhodnutí o tom, že nebyly splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění podle § 47 odst. 6 živnostenského zákona, je „pouze“ obligatorním následkem pravomocného odsouzení, a nejde tak o porušení zásady ne bis in idem (srov. také bod 22. rozsudku Nejvyššího správního soudu /dále jen „NSS“/ ze dne 23. 5. 2019, č. j. 7 As 146/2018 – 18). Pozbytí bezúhonnosti v přímé souvislosti s odsouzením za trestný čin a s tím spojená ztráta živnostenského oprávnění či nemožnost jej získat tedy nemá sankční charakter ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (mutatis mutandis rovněž bod 16. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2021, č.j. 5 As 246/2012 – 15). 13. V případě žalobce byl trestní rozsudek (Městského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2023, č. j. 11 T 29/2023 – 198) vydán na základě dohody o vině a trestu a vyplynulo z něj, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Zločin žalobce spáchal tak, že nejméně od ledna 2016 do 26. 9. 2022 na různých místech, bez patřičného oprávnění poskytoval po předchozí telefonické domluvě dalším osobám léky obsahující omamné a psychotropní látky vázané na lékařský předpis, aniž by mu odběratelé předložili či měli vystavený k tomuto odběru lékařský recept v jakékoliv formě, a to konkrétně: a) I. H. nejméně od ledna 2016 do 11. 10. 2021 poskytoval zdarma či za úhradu v ceně 2 000 Kč za jedno balení přibližně dvakrát měsíčně vždy 3 až 10 balení léku Zolpinox, obsahující účinnou látku zolpidemi tartras – zolpidem balení po 100 ks tablet většinou za cenu 2 000 Kč za jedno balení, b) S. P., nejméně od června 2022 do 26. 9. 2022 poskytl v několika přesně nezjištěných 4 až 5 případech vždy většinou 4 balení léku Stilnox obsahující účinnou látku zolpidemi tartras – zolpidem za 300 až 500 Kč za jedno balení nebo výměnou za víno a ve stejném období celkem nejméně 3 balení léku Neurol obsahující účinnou látku alprazolam a nejméně 3 balení léku Lexaurin obsahující účinnou látku bromazepan a dne 26. 9. 2022 v Brně u obchodu Makro na ulici Kaštanova předal P. v papírové krabici 10 balení léku Stilnox 10 mg obsahující 14 tablet v jednom balení s účinnou látkou zolpidemi tartras – zolpidem, c) B. Ch. poskytl nejméně v jednom případě v přesně nezjištěné době cca před dvěma až třemi lety jedno balení léku Adipex Retard obsahující 100 tablet s účinnou látkou fentermin, za který zaplatila 10 000 Kč bezhotovostně na jeho bankovní účet. Tedy neoprávněně prodal jinému psychotropní látku a čin spáchal ve značném rozsahu. 14. Z rozsudku je patrné, že k daném jednání došlo v období od měsíce ledna 2016 do 26. 9. 2022. Od 30. 9. 2020 byl žalobce držitelem živnostenského oprávnění pro živnost volnou (Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – obory činností – 47. Zprostředkování obchodu a služeb a 48. Velkoobchod a maloobchod). 15. V posuzovaném případě je nesporné, že trestní soud žalobce pravomocně uznal vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (ostatně toto žalobce ani nezpochybňuje). Je tedy zřejmé, že formální podmínka aplikace § 6 odst. 2 živnostenského zákona – existence pravomocného rozsudku odsuzujícího za spáchání úmyslného trestného činu – byla naplněna. 16. Dále tak bylo třeba posoudit, zda byla naplněna i materiální podmínka, tj. zjistit, zda trestný čin byl spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, k němuž žalobce disponuje živnostenským oprávněním. 17. Judikatura NSS tento neurčitý pojem vyložila na základě teleologického výkladu plynoucího ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 35/08. Zde se Ústavní soud zabýval ústavností části předchozí úpravy účinné do 31. 7. 2010, a dospěl k závěru, že § 6 odst. 2 písm. a) živnostenského zákona, ve znění zákona č. 167/2004 Sb., bylo v rozporu s čl. 26 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud v uvedeném nálezu obecně konstatoval, že „[s]myslem a účelem podmínky bezúhonnosti, omezující základní právo na podnikání, je ochrana základních práv a svobod třetích osob, jež by mohla být podnikáním provozovaným v rozporu s právem a dobrými mravy dotčena“. 18. NSS vycházel z uvedených hledisek a vyložil podmínku „souvislosti s podnikáním“ tak, že je třeba vždy vážit, zda skutková podstata trestného činu spáchaného úmyslně souvisí s aprobovanou činností konkrétní podnikatelské osoby. Tuto souvislost je třeba vždy patřičně odůvodnit stejně jako naplně