3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

32 A 30/2023- 54 - text pokračování 13 32 A 30/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: J. H. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Juříčkem sídlem Údolní 222/5, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2023, č. j. JMK 132419/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo změněno rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Ivančice (dále též „komise“) ze dne 18. 5. 2023, č.j. MI 11484/2023 (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“), a to 1/ ve výroku č. I. písm. a) výrokové části tak, že se text „tak jim vzal klíče od vozidla firmy Sazeko Prostějov s. r. o., zn. Renault premium distribution, RZ X, kdy klíčky odmítal M. H. a J. H. vydat“ nahrazuje textem „odmítal vydat M. H. a J. H. klíče od vozidla firmy Sazeko Prostějov s. r. o., zn. Renault premium distribution, RZ X, které měl v té době ve své dispozici“; 2/ ve výroku č. II. výrokové části tak, že se za text „kód banky:X“, doplňuje text „podle ust. § 89 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů se poškozená ve zbytku uplatněného nároku na náhradu škody odkazuje na soud“. Ve zbytku žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným 1/ z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o některých přestupcích“), kterého se dopustil tím, že dne 15. 11. 2021 v době kolem 14:45 hod., když zaměstnanci firmy SEZAKO Prostějov s. r. o., M. H. a J. H. prováděli čištění odpadů v bytě domu č.p. 82 v obci Nová Ves, tak jim vzal klíče od vozidla firmy Sazeko Prostějov s. r. o., zn. Renault premium distribution, RZ X, kdy klíčky odmítal M. H. a J. H. vydat, čímž úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil schválnosti (dále též „skutek ad 1“); 2/ z přestupku proti majetku dle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 17. 2. 2022 v době od 10:00 hod. do 11:00 hod. v Ivančicích na ulici Krumlovská v prostoru benzínové čerpací stanice Plus Oil, u stojanu na pohonné hmoty blíže nezjištěným předmětem propíchl levou zadní pneumatiku osobního vozidla Audi A4 Avant, RZ: X, čímž způsobil N. Z. (dále též „poškozená“) škodu ve výši 4 450 Kč, čímž úmyslně způsobil škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku (dále též „skutek ad 2“). 3. Za spáchané přestupky byla žalobci uložena jako správní trest pokuta ve výši 15 000 Kč dále povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. Žalobci byla též uložena povinnost nahradit poškozené škodu způsobenou jí spácháním přestupku ve výši 4 450 Kč. II. Podání účastníků II.1 Žaloba 4. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že tatáž komise již pravomocně zastavila přestupkové řízení o skutku ad 1/, neboť naznala, že žalobce jednal v krajní nouzi; nyní proto nemohla o stejně popsaném skutku rozhodnout znova a ještě odlišně. 5. Ve vztahu ke skutku ad 2/ žalobce zdůrazňuje, že poškozená neviděla, že by pneumatiku propíchl právě on; pokud jej poznala na videozáznamu z čerpací stanice, stalo se tak po návodné otázce ze strany komise. Správní orgány jej shledaly vinným ze skutku ad 2/ na základě videozáznamu; tento důkazní prostředek je ovšem nezákonný, neboť návštěvník čerpací stanice nebyl dostatečně informován o tom, že je daný prostor monitorován. Žalobce poukazuje na to, že osoba na záznamu má čepici a teplé oblečení deformující její postavu, pročež zachycenou osobu není objektivně možné identifikovat. Brojí též proti postupu komise (jež sám označil jako rekognici), která svědkům předestřela záznam z předchozího jednání, na němž je žalobce zachycen; svědci na to vyslovili, že se jedná o osobu, která se nacházela na místě činu. Vozidlo Avia na videozáznamu sice je ve vlastnictví jeho společnosti, ale řídili jej řidiči H. nebo T. Svědka T. však komise nedůvodně považovala za nedůvěryhodného. Svědka H. pak komise nevyslechla, přestože jí doručil čestné prohlášení, že je ochoten podat svědeckou výpověď. Neprovedení výslechu tohoto svědka přitom komise přesvědčivě neodůvodnila; její úvaha, že chtěl „vinu vzít na sebe“, je pouhou spekulací. Žalobce navíc v době spáchání skutku ad 2/ nemohl být na čerpací stanici, protože měl jiný pracovní program. 6. Žalobce nesouhlasí ani s jemu uloženou povinností nahradit poškozené škodu. Nebylo dle něj prokázáno, že poškozená skutečně byla v daném okamžiku vlastníkem vozidla Audi. K opravě pneumatiky došlo až následující den po incidentu, k výměně o několik měsíců později; k jejímu poškození tudíž mohlo dojít jiným způsobem. Nadto poškozená dostatečně neprokázala, jakou konkrétní pneumatiku na voze původně měla a zda nově pořízené pneumatiky byly stejného typu a kvality jako ty původní. II.2 Vyjádření k žalobě 7. Žalovaný ve svém vyjádření ke skutku ad 1/ uvádí, že jednání žalobce spočívající v tom, že vypnul motor fekálního vozu a odebral klíče skutečně vyhodnotil jako jednání v krajní nouzi. Tyto klíče však následně odmítal vydat, ačkoliv pracovníkům mohl celou situaci vysvětlit. Podle záznamu policie navíc tvrdil, že neví, kde klíče jsou, a teprve po opakovaných výzvách je vytáhl z kapsy. Jelikož takto činil i po pominutí nebezpečí, nelze jeho jednání nadále považovat za krajní nouzi. 8. Ke skutku ad 2) žalovaný konstatuje, že dokazování videozáznamem považuje za zákonné. Ze spisu vyplývá, že kamerový systém u čerpací stanice je řádně označen a záznam byl vydán pouze policii. Jeho provoz je v souladu s GDPR, právním základem je ochrana oprávněných zájmů správce. Souhlas zachycené osoby nebyl nutný, neboť záznam lze použít k ochraně práv jiných osob, pokud nelze skutečnost prokázat jinak a převažuje právo na spravedlivý proces. V projednávané věci nešlo o rekognici dle § 104b trestního řádu. Vzhledem k nepřítomnosti žalobce byli svědci pouze dotazováni, jestli poznávají osobu na videozáznamu a přítomného svědka T., a zda některý z nich byl v inkriminovaný den přítomen na čerpací stanici. Žalobce sice popřel, že je na záznamu zachycen, avšak dle úředního záznamu policie i místní znalosti se o něj jedná; stejně jej identifikovala i poškozená. Na základě kamerových záznamů a jednoznačné identifikace obviněného nelze přisvědčit tomu, že vozidlo Avia řídil jiný řidič nebo že se žalobce v daný den na čerpací stanici vůbec nenacházel. Výpověď svědka T. byla komisí důvodně hodnocena jako nevěrohodná, neboť sám sice připustil možnost, že se na čerpací stanici nacházel, ale následně popřel, že by vozidlo vůbec řídil. Za této situace komise správně vyhodnotila, že výslech svědka H. je nadbytečný, neboť by nepřispěl k objasnění věci. Žalobce má právo navrhovat důkazy, avšak správní orgán není povinen všem návrhům vyhovět. 9. Poškozená uvedla, že jela „se svým vozem“. I kdyby však byla v době spáchání přestupku jen uživatelem vozidla, tak jelikož nechala poškozenou pneumatiku na své náklady opravit, stejně by byla osobu, které byla způsobena škoda; § 70 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“) striktně nepojednává jen o vlastníku věci. V průběhu řízení nebylo nikdy zpochybněno právo poškozené na uplatnění nároku na náhradu škody, tyto námitky vznesl žalobce až teprve v odvolání. Z evidence vozidel navíc vyplývá, že poškozená byla v době spáchání přestupku vlastníkem daného vozidla. Poškozená doložila škodu ve výši 8 200 Kč dvěma doklady od pneuservisu. Komise uznala pouze část nároku (lepení a výměnu dvou pneumatik na nápravě), neboť nebylo prokázáno, že by byly poškozeny všechny čtyři pneumatiky. Výpověď majitele pneuservisu potvrdila nutnost výměny pouze dvou pneumatik. Žalobci proto byla uložena povinnost nahradit škodu ve správné výši; žalovaný pouze upravil výrok rozhodnutí tak, že poškozenou ve zbytku nároku odkázal na soud. III. Jednání 10. Žalobce i žalovaný uvedli při jednání obdobné skutečnosti jako v žalobě či ve vyjádření k žalobě. 11. Soud při jednání neprováděl žádné dokazování, neboť to účastníci řízení nenavrhli a sám nepovažoval za nezbytné ve smyslu § 77 odst. 2 s. ř. s. doplnit důkazy, které byly provedeny správním orgánem. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), v zákonné lhůtě. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jež žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i řízení, které předcháze