33 Ad 12/2025 – Krajský soud v Brně

33 Ad 12/2025- 46 - text pokračování 10 33 Ad 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobkyně: M. M. bytem X zastoupena: Mgr. Lenka Bobaj Žváčková, advokátka sídlem Heršpická 800/6, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku 20 280 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. Lenky Bobaj Žváčkové, sídlem Heršpická 800/6, Brno. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadla žalobkyně rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 28. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni odňat invalidní důchod ode dne 20. 12. 2024, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 21. 11. 2024 od tohoto dne již nesplňovala podmínku invalidity ve smyslu § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „ZDP“). Její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %. II. Napadené rozhodnutí 2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek. Vzhledem k žádosti žalobkyně o přezkoumání svého zdravotního stavu žalovaná zdravotní stav žalobkyně opětovně posoudila. 3. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Institutem pro posuzování zdravotního stavu (dále také „Institut“) ze dne 4. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobkyně a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno z toho, že žalobkyně trpí stavem po radikální mastektomii vlevo pro invazivní karcinom a implexní mastektomii vpravo (2019), stavem po adjuvantní chemoterapii a pokračující neoadjuvantní hormonální terapii. Zdravotní stav byl celkově v remisi. Dále žalobkyně trpí sekundárním lymfedémem paží a stavem po preventivní hysterektomii a jednostranné adnexektomii. Je přítomna periodická depresívní porucha a sensitivní polyneuropatie horních i dolních končetin po chemoterapii. 4. Podle posudku lékaře Institutu k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole II. (Onkologie), oddílu A (zhoubné novotvary) položce 1b (novotvary – lehké postižení, stavy v kompletní remisi zpravidla po šesti měsících po ukončení aktivní onkologické léčby) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity v platném znění (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ nebo „vyhláška č. 359/2009 Sb.“). Jde o stav po radikální mastektomii vlevo pro invaziví karcinom a implexní mastektomii vpravo (fibrózně cystické změny). Pokles pracovní schopnosti byl stanoven na základě procentní sazby pro uvedenou položku a dále na základě aplikace § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity na výsledných 25 % bez aplikace ustanovení § 3 citované vyhlášky s přihlédnutím k ostatním doloženým onemocněním. III. Žaloba 5. Ve své žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobkyně uvedla, že byla napadeným rozhodnutím i rozhodnutím prvostupňového orgánu zkrácena na svých právech v důsledku odnětí invalidního důchodu. 6. Žalobkyně zejména namítá, že ve věci zpracované posudky o invaliditě neobsahují náležité skutkové i právní odůvodnění a nejsou úplné a přesvědčivé. Posudkům žalobkyně zejména vytýká, že tyto neřeší všechna onemocnění a zdravotní potíže, která jsou uvedena ve zdravotnické dokumentaci, a rovněž potíže, na které si žalobkyně opakovaně stěžovala. Současně v posudcích není dostatečným způsobem vysvětleno, z jakého důvodu Institut některé potíže žalobkyně vůbec nehodnotil (zejména zhoršení depresivní poruchy). Rovněž není dostatečným a jasným způsobem vysvětleno, proč určité zdravotní obtíže nevedly k poklesu pracovní schopnosti (u ostatních onemocnění lékař pouze jednou větou povšechně shrnuje, že nebyla zjištěna jejich posudkově medicínská významnost). 7. Žalobkyně si u všech lékařů opakovaně stěžovala na neodůvodněnou extrémní únavu, která jí významným způsobem komplikuje každodenní činnosti a má zcela zásadní vliv na její schopnost pracovat. Tuto okolnost zdůrazňovala v předmětném řízení a byla rovněž součástí jejích námitek. Tato únava se projevuje náhlou slabostí; pokud žalobkyně stojí, musí si urychleně sednout a pak musí být nějakou dobu v naprostém klidu (musí tzv. „vypnout“). V těchto stavech pociťuje nevolnost od žaludku. Tyto stavy jsou velice nepříjemné a pro okolí těžko pochopitelné a vysvětlitelné. Dle sdělení lékaře jde zřejmě o průvodní jev hormonální léčby, kterou žalobkyně podstupuje. V případě žalobkyně se nejedná o běžný pocit ospalosti, ale o stavy, které ji vyřazují z běžného fungování. Tato okolnost nebyla posudkovým lékařem nijak zhodnocena. 8. Dále nebyla dle názoru žalobkyně zhodnocena polyneuropatie horních i dolních končetin. Tato se projevuje bolestmi, brněním a necitlivostí v rukou i nohou. Po chvíli manuální práce žalobkyni začnou hodně bolet ruce a musí práci přerušit. Pro žalobkyni je tak vyloučeno, aby vykonávala manuální práci, práce ve vynuceném tempu je pak pro ni zcela vyloučena. Rovněž je problematické vykonávat činnost, která by vyžadovala přesnost v rukou, protože v důsledku necitlivosti v prstech je značně snížena kvalita jemné motoriky žalobkyně. Tyto potíže mají významný dopad na schopnost žalobkyně pracovat, i přesto však opět nebyly vůbec hodnoceny. 9. Rovněž nebyl brán zřetel na sekundární lymfedém paží žalobkyně. Rozhodně nelze uzavřít, že by lymfedém byl nevýrazný, jak to učinil posudkový lékař. V důsledku zdravotních potíží žalobkyně i dalších okolností se u ní zhoršila depresivní porucha. Z lékařské zprávy MUDr. H. ze dne 10. 12. 2024 se přitom podává, že aktuálně se žalobkyně nachází v těžké fázi periodické depresivní poruchy, přičemž je vhodná delší pracovní neschopnost ke stabilizaci stavu s menším pracovním úvazkem. Posudkový lékař toto onemocnění žalobkyně vůbec nehodnotil. Žalobkyně tak sice je zaměstnána, avšak drtivou většinu času je v pracovní neschopnosti kvůli svému zdravotnímu stavu. 10. Kvůli pracovní neschopnosti se snížily příjmy žalobkyně, takže nezvládá zaplatit vše potřebné, což ji vtahuje hlouběji do úzkostí a depresí. Žalobkyně se přitom s periodickou depresivní poruchou léčí opakovaně, a to již od svých 20 let. Původní příčinou vzniku této poruchy bylo týrání žalobkyně v dětství, avšak aktuálně jde o reakci na její zdravotní stav (pocity nezvládání). V neposlední řadě má žalobkyně astma (což s sebou nese požadavky na to, aby nepobývala v prašném prostředí), a dále gastrické potíže, na což bere léky. Dále má žalobkyně nestabilní tlak, kvůli čemuž rovněž užívá medikaci. Žalobkyně má rovněž degenerativní změny na páteři, což s sebou nese bolesti v zádech. Ani tyto potíže žalobkyně nebyly posudkovým lékařem nijak hodnoceny. 11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto žalobkyně považuje oba posudky za nepřesvědčivé a tudíž nepoužitelné jako důkazy, pročež navrhla zrušení napadeného rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalované a replika 12. Ve svém vyjádření ze dne 23. 5. 2025 žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku ze dne 4. 2. 2025 vypracovaného pro účely řízení o námitkách Institutem posuzování zdravotního stavu, který invaliditu žalobkyně posoudil tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak nejde o invaliditu. Den zániku invalidity byl stanoven na 21. 11. 2024. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. míra poklesu pracovní schopnosti nemění. 13. Jak žalovaná výše uvedla, v projednávaném případě byl Institutem posuzování zdravotního stavu vypracován posudek ze dne 4. 2. 2025, který podle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy tento lékař jednoznač