56 Ad 14/2024 – Krajský soud v Brně

56 Ad 14/2024- 93 - text 9 56 Ad 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: J. Ch. bytem X adresou pro doručování: X zastoupený advokátkou JUDr. Ivanou Kožíškovou sídlem Buzulucká 678/6, 160 00 Praha 6 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2024, č. j. X takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 12 900 Kč k rukám jeho advokátky JUDr. Ivany Kožíškové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce brojil svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 7. 2024, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podkladem tohoto rozhodnutí byl prvoinstanční posudek Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) ze dne 6. 6. 2024, podle kterého byl žalobce uznán invalidním od 10. 4. 2024 ve smyslu § 39 odst. 1 a 2 písm. a) ZDP pro invaliditu 1. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále též „DNZS“) poklesla jeho pracovní schopnost o 40%. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, neboť nesouhlasil s výsledky posouzení jeho zdravotního stavu, když v podstatě nemůže vykonávat svou práci elektromontéra a požádal o nové posouzení svého zdravotního stavu. 4. Žalovaná při přezkumu prvostupňového správního rozhodnutí znovu posoudila zdravotní stav žalobce a jeho pracovní schopnosti. Novým posouzením zdravotního stavu lékařem IPZS v řízení o námitkách dne 8. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobce je od 10. 4. 2024 invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, a to v 1. stupni, když z důvodu DNZS, poklesla jeho pracovní schopnost o 40%. Rozhodující příčinou DNZS žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb.“ nebo „příloha k citované vyhlášce“), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 40%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se dále ve smyslu § 3 citované vyhlášky neměnila. Podle posudku je žalobce schopen po vzniku invalidity 1. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Za rozhodující příčinu DNZS s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo uznáno postižení vertebrogenní s maximem postižení v LS oblasti. 5. V posuzované věci žalovaná opětovně komplexně posoudila zdravotní stav žalobce, přičemž zohlednila veškeré dostupné lékařské zprávy, posudek lékaře IPZS a zabývala se námitkami žalobce. Provedeným přezkumem však bylo zjištěno, že pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 40%, a tudíž nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) a c) ZDP. Žalovaná proto zamítla námitky uplatněné žalobcem a potvrdila prvostupňové správní rozhodnutí. II. Shrnutí žalobní argumentace 6. Žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím z důvodu nesprávného a nedostatečného posouzení jeho zdravotního stavu. Posudky ve správním řízení bylo zdravotní postižení žalobce klasifikováno dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tedy jako středně těžké postižení a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena jen o 40%, což potvrzuje pouze invaliditu 1. stupně. 7. Podle žalobce v jeho případě nejde o středně těžké postižení (kapitola XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k citované vyhlášce), nýbrž o těžké funkční postižení dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1d přílohy k citované vyhlášce. Žalovaná nedostatečně zohlednila zdravotní stav žalobce, míru poklesu jeho pracovní schopnosti, progresi v posledních letech k horšímu a rovněž nezohlednila dostatečně ani jeho věk, možnost rekvalifikace a výkonu jiné než dosavadní pracovní činnosti. Žalobci je 60 let a není schopen dále vykonávat dosavadní povolání. Možnost rekvalifikace je omezená, stejně tak i možnost sehnat v jeho věku nějaké jiné zaměstnání. .8. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce za to, že v jeho případě byly splněny podmínky pro posouzení jeho zdravotního stavu podle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1d přílohy k citované vyhlášce, event. alespoň podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., tak, aby byla zvýšena hranice poklesu pracovní schopnosti žalobce alespoň o 10%, tedy ze 40% na 50%, kdy by již byla žalobci přiznána invalidita 2. stupně. Výše uvedené žalobce dokládá lékařskou zprávou z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Motole ze dne 12. 11. 2024, která ještě nemohla být předložena ve správním řízení k posouzení, přitom je z ní zřejmé, že žalobce je pacientem s těžkým funkčním postižením ve smyslu kapitoly XIII., oddíl E, položka 1d přílohy k citované vyhlášce. 9. S ohledem na výše uvedené žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení za účelem vydání nového rozhodnutí. III. Vyjádření žalované k žalobě 10. V podaném vyjádření k žalobě žalovaná zopakovala dosavadní argumentaci uplatněnou již v napadeném rozhodnutí. Dále připomněla východiska posuzování zdravotního stavu pojištěnce dle § 39 odst. 4 ZDP, a také to, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění, podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, je vázána posudkem Institutu posuzovaní zdravotního stavu jak ve správním řízení dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., tak v rámci řízení o námitkách (§ 88) podle § 8 odst. 7 posledně uvedeného zákona, když se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Žalovaná v této souvislosti také připomněla náležitosti posudku o invaliditě tak, jak je upravuje s účinností od 1. 1. 2010 ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. 11. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 8. 10. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který dospěl k závěru, že žalobce je invalidní pro invaliditu 1. stupně, protože z důvodu DNZS u něj poklesla pracovní schopnost o 40% (kapitola XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k citované vyhlášce). Přitom procentní míra poklesu pracovní schopnosti se dále ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Uvedený posudek žalovaná pokládá za úplný a přesvědčivý, neboť se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. 12. S ohledem na námitky žalobce žalovaná soudu navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je pro účely přezkumného řízení povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovních schopností pojištěnce (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). 13. Předmětem sporu je zjištění, zda-li zdravotní stav žalobce odpovídal k datu vydání napadeného rozhodnutí některému ze tří stupňů invalidity. Pro tento účel se vychází ze zdravotnické dokumentace soustředěné právě k tomuto datu. Nelze tedy přihlédnout ke zdravotní dokumentaci datované až po datu vydání napadeného rozhodnutí. 14. Za dosud zjištěného skutkového stavu žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Jednání před krajským soudem 15. Krajský soud k projednání věci nařídil ústní jednání na den 12. 12. 2025, k němuž se nikdo z předvolaných účastníků řízení a jejich zástupců nedostavil. Vzhledem k písemným omluvám a uděleným souhlasům s projednáním a rozhodnutím věci v nepřítomnosti účastníků řízení a jejich zástupců, soud projednal věc v nepřítomnosti těchto osob. V průběhu jednání soud zrekapituloval průběh soudního řízení a správního řízení, přitom vycházel ze spisů, které byly v této věci vedeny. Dále provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR ze dne 19. 6. 2025, jehož vypracování v této věci navrhoval žalobce i žalovaná. Obsahu posudku PK MPSV ČR a jeho závěrům se bude krajský soud věnovat v následující části tohoto rozsudku. Žalobce v žalobě (k důkazu) odkazoval na prvostupňové i druhostupňové správní rozhodnutí, dále na předchozí posudky o invaliditě, a také na lékařskou zprávu z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. K těmto odkazovaným listinám krajský soud uvádí, že jsou součástí správního spisu a posudkové dokumentace, tedy součástí procesu, jenž je nyní soudem přezkoum