66 A 9/2025 – Krajský soud v Brně

66 A 9/2025- 101 - text  15 66 A 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Petra Šebka, soudkyně Lenky Bahýľové a soudce Martina Kopy ve věci navrhovatelů: a) P. B. trvale bytem X b) D. T. trvale bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Davidem Urubou sídlem Nerudova 330/4, 769 01 Holešov proti odpůrkyni: obec Lešany sídlem Lešany 111, PSČ 798 42 zastoupené advokátkou JUDr. Zdeňkou Rekovou sídlem Komenského 23, 796 01 Prostějov o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrkyně ze dne 4. 12. 2024, č. 1/2024 – Územní plán Lešany, v textové i grafické části týkající se pozemku parc. č. XA v k. ú. X. takto: I. Opatření obecné povahy ze dne 4. 12. 2024, č. 1/2024 – Územní plán Lešany, se ruší v textové i grafické části týkající se pozemku parc. č. XA v k. ú. X, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení částku 31 214 Kč k rukám jejich advokáta Mgr. Davida Uruby, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé požadují, aby soud zrušil opatření obecné povahy ze dne 4. 12. 2024, č. 1/2024 – Územní plán Lešany (dále též jen „napadené OOP“), které nabylo účinnosti dne 20. 12. 2024. Konkrétně zpochybňují textovou a grafickou část týkající se pozemku parc. č. XA v k. ú. X (dále též jen „dotčený pozemek“), jehož jsou spoluvlastníky. 2. Napadeným OOP se na ploše, v níž se nachází i dotčený pozemek, změnilo funkční využití, a to z plochy pro bydlení (BP) na plochu rekreace (RI) se zákazem bydlení a se zavedením restriktivních limitů. Podle navrhovatelů tím došlo k faktickému znehodnocení pozemku a zmaření realizované investice, resp. k přímému zkrácení jejich vlastnického práva. II. Obsah návrhu Shrnutí skutkového stavu 3. Podle předchozího územního plánu (ve znění Změny č. 1 z roku 2021) se dotčený pozemek nacházel v ploše BP – Plochy předměstského bydlení, určené pro výstavbu rodinných domů. Na základě tohoto stavu vydal Městský úřad Kostelec na Hané dne 23. 2. 2022 společný souhlas, kterým povolil umístění a provedení stavby „Novostavba rodinného domu“ na dotčeném pozemku s parametry: zastavěná plocha 48,3 m², účel: trvalé bydlení. Tímto aktem bylo území právně „zkonzumováno“ pro funkci bydlení. 4. Navrhovatelé na pozemku umístili stavbu (výrobek plnící funkci stavby) o výměře cca 48 m² a napojili ji na technickou infrastrukturu. Odpůrkyně o tomto záměru nejen věděla, ale aktivně jej aprobovala. Dne 14. 11. 2022 uzavřela s navrhovateli smlouvu o odvádění a čištění odpadních vod. V protokolu o kontrole před připojením, podepsaném zástupcem obce, je výslovně uveden účel napojení: „trvalé bydlení“. 5. V době přípravy napadeného OOP odpůrkyně věděla, že na dotčeném pozemku stojí stavba o výměře cca 48 m², která má charakter mobilního domu. Dne 12. 3. 2024 proběhla kontrolní prohlídka za účasti starostky obce. Skutečnost, že dotčený pozemek bude zastavěn, věděl i pořizovatel napadeného OOP, neboť dne 15. 12. 2021 oznámil odpůrkyni a dalším osobám zahájení řízení o udělení souhlasu ke stavbě na dotčeném pozemku. 6. V důsledku kontrolní prohlídky bylo zahájeno řízení o odstranění stavby na dotčeném pozemku, které bylo následně přerušeno z důvodu žádosti navrhovatelů o dodatečné povolení stavby. Toto řízení ale nebylo z důvodů zatížení „úředníků, kteří vydávají závazná stanoviska“ dokončeno v očekávaných lhůtách, což vedlo k tomu, že žádost o dodatečné povolení začala podléhat napadenému OOP a dodatečné povolení stavby bylo fakticky znemožněno. 7. Napadeným OOP byla pro dotčený pozemek (plochu RI.052) zavedena regulace, která mění využití na „Rekreaci individuální“, výslovně zakazuje „stavby pro bydlení“, výslovně zakazuje „mobilní domy a výrobky plnící funkci stavby“ a stanovuje limit zastavěné plochy na 40 m². Limit 40 m² a mobilní domy byl stanoven účelově těsně pod výměru existující stavby navrhovatelů (48 m²), aby ji učinil nelegalizovatelnou. 8. Navrhovatelé nepodali námitky při pořizování napadeného OOP, neboť měli za to, že takový zásah do jejich vlastnického práva nebude možný, a to i s ohledem na to, že v době zahájení řízení o dodatečném povolení stavby na dotčeném pozemku zbývalo více než 10 měsíců k účinnosti napadeného OOP. Shrnutí návrhových bodů 9. Navrhovatelé namítali, že napadené OOP je v dotčené části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Změna funkčního využití jejich pozemku z ploch bydlení (BP) dle předchozího územního plánu na plochu rekreace (RI) podle jejich názoru představuje zásadní zásah do hodnoty majetku, který vyžaduje konkrétní, individualizované a přesvědčivé odůvodnění. Takové odůvodnění však v napadeném OOP absentuje; textová část pracuje výlučně s obecnými formulacemi, aniž by se jakkoli vypořádala se specifiky dotčeného pozemku. 10. Navrhovatelé poukázali na to, že pozemek se nachází v zastavěném území obce, je plně zasíťován a obklopen stávající i plánovanou obytnou zástavbou. V bezprostředním okolí odpůrkyně současně vymezuje nové rozvojové plochy pro bydlení (např. SV, Z.1, SV.048). Za této situace postrádá změna funkce pozemku uprostřed obce na rekreaci jakýkoli racionální urbanistický důvod. Obecné odůvodnění snahou o „udržení charakteru zahrádkových lokalit“ je v posuzovaném případě podle navrhovatelů nepřiléhavé, neboť dotčený pozemek nebyl zahrádkovou osadou, nýbrž stavební parcelou pro rodinný dům. 11. Navrhovatelé dále namítali, že odpůrkyně neprovedla test proporcionality, neboť v odůvodnění chybí vysvětlení, proč bylo nutné změnit funkční využití právě tohoto pozemku, jaký veřejný zájem je sledován, proč nebylo možné zvolit mírnější regulaci (např. úpravou regulativů ploch BP) a jak byly zohledněny dopady do práv vlastníků, zejména ve světle již vydaných pravomocných správních aktů (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013, č. j. 7 Aos 4/2012-31). 12. Navrhovatelé rovněž namítali, že odpůrkyně v regulativech plochy RI stanovila zákaz umisťování „mobilních domů a výrobků plnících funkci stavby“, čímž nepřípustně překročila meze své pravomoci. Územní plán je podle nich nástrojem regulace funkčního využití a prostorového uspořádání území, nikoli prostředkem k regulaci technologie výstavby. Poukázali k tomu na § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), podle něhož je stavbou i výrobek plnící funkci stavby, je-li spojen se zemí a napojen na sítě. 13. Zákaz „výrobků“ podle navrhovatelů diskriminuje moderní formy výstavby (prefabrikované či modulární domy) oproti tradičním technologiím, přestože z urbanistického hlediska je rozhodující výsledek, nikoli způsob vzniku stavby. Taková regulace je podle navrhovatelů ultra vires, porušuje princip technologické neutrality a je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, neboť odpůrkyně fakticky zakazuje zákonem předvídanou kategorii staveb bez zákonného zmocnění. 14. Navrhovatelé dále namítali porušení principu právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Odpůrkyně podle nich zakázala v napadeném OOP činnost, kterou dříve sama autorizovala a akceptovala, čímž jednala rozporně. Konkrétně poukázali na společný souhlas stavebního úřadu z roku 2022 a na navazující smlouvu o odvádění odpadních vod včetně protokolu, v němž odpůrkyně stvrdila znalost stavu stavby a jejího účelu. Tím podle navrhovatelů dala najevo, že užívání pozemku a stavby je v souladu s veřejným zájmem obce, a navrhovatelé na tento stav v dobré víře navázali investicemi. 15. V této souvislosti odkázali na rozsudky NSS ze dne 30. 9. 2009, č. j. 6 Ao 4/2009-104, a ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 As 118/2017-60, podle něhož pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení představují limit využití území, který musí následný územní plán respektovat. Odpůrkyně i pořizovatel však tento limit zcela ignorovali a vytvořili regulaci, jež je s existujícím právním a faktickým stavem v přímém rozporu. 16. Navrhovatelé také namítali, že regulace plochy RI.052 vykazuje znaky zakázaného spot zoningu, tedy svévolného vyčlenění malého území pro odlišný režim regulace k tíži konkrétního vlastníka. Dotčený pozemek se nachází v intravilánu obce, je plně zasíťován a obklopen plochami určenými k bydlení, přesto je jako jediný v bezprostředním okolí zařazen do ploch rekreace. Ve vztahu k dotčenému pozemku se jedná o nepřípustnou diskriminaci. 17. Odpůrkyně deklaruje cíle ochrany charakteru sídla a kompaktního tvaru obce, avšak tyto cíle aplikuje selektivně. Na jedné straně zakazuje drobnou stavbu v centru obce, na straně druhé umožňuje rozsáhlý rozvoj bydlení na okraji obce (lokalita Padělky). Takový postup podle navrhovatelů naplňuje znaky libovůle, jak vymezil NSS v rozsudku ze dne 14. 3. 2018, č. j. 7 As 119/2017-43. 18. Zvláštní pozornost věnovali navrhovatelé limitu zastavěné plochy 40 m², který byl stanoven tak, že činí existující stavbu o výměře 48 m² nelegalizovatelnou. Podle jejich názoru byl tento limit nastaven účelově a šikanózně, bez racionálního urbanistického