1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

73 A 15/2026- 545 - text  30 73 A 15/2026 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha, a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) MUDr. P. V. b) Mgr. P. V. oba bytem X oba zastoupeni Mgr. Ing. et Ing. Klárou Svobodovou, advokátkou sídlem Palackého třída 3048/124, Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 602 00 Brno zastoupené Mgr. Pavolem Riško, advokátem sídlem Jakubská 156/2, Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025, Územního plánu města Brna, vydaného zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu plochy SB-3 vymezené na pozemcích p. č. XA a p. č. XB v katastrálním území X, obci X, takto: I. Návrh se v části, v níž se navrhovatel a) domáhá zrušení Opatření obecné povahy č. 1/2025, Územního plánu města Brna vydaného zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu plochy SB-3 vymezené na pozemku p. č. XB v katastrálním území X., obci X, odmítá. II. Návrh se v části, v níž se navrhovatel b) domáhá zrušení Opatření obecné povahy č. 1/2025, Územního plánu města Brna vydaného zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu plochy SB-3 vymezené na pozemku p. č. XA v katastrálním území X, obci X, odmítá. III. Opatření obecné povahy č. 1/2025, Územní plán města Brna vydaný zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu vymezení plochy ZU a PU na pozemku navrhovatele a) p. č. XA a v rozsahu vymezení plochy ZU a PU na pozemku navrhovatele b) p. č. XB, v katastrálním území X, obci X. IV. Ve zbytku se návrh zamítá. V. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům náhradu nákladů řízení ve výši 45 064 Kč k rukám Mgr. Ing. et Ing. Kláry Svobodové, advokátky, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12 2024 schválilo opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025 (dále jen „územní plán“). 2. Navrhovatel a) je spoluvlastníkem (spolu s dalšími fyzickými osobami, které návrh nepodaly) pozemku p. č. XA (obr. 1), zapsaného na listu vlastnictví č. XC jako zahrada, navrhovatel b) je výlučným vlastníkem sousedícího pozemku p. č. XB (obr. 2), zapsaného na listu vlastnictví č. XD jako zahrada, vše v katastrálním území X, obci X (dále též „dotčené pozemky“). Návrhem podaným u Krajského soudu v Brně se navrhovatelé domáhají zrušení územního plánu, a to v rozsahu regulace dotčených pozemků plochou SB-3. [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] (obr. 1) (obr. 2) II. Shrnutí návrhu 3. Navrhovatelé nesouhlasí s tím, že územní plán část dotčených pozemků v jejich severní části zařazuje do plochy zeleně všeobecné (ZU) a do plochy veřejných prostranství všeobecných (PU). V původní územně plánovací dokumentaci jejich pozemky spadaly do plochy čistého bydlení (BC). V souladu s územním plánem má být v budoucnu na části dotčených pozemků umístěn veřejný park a veřejná páteřní komunikace obsluhující nově vznikající zastavěné území lokality SB-3 Žlutý kopec. Navrhovatelé s touto změnou od počátku nesouhlasili, což vyjádřili ve svých námitkách. 4. Navrhovatelé dotčené pozemky dlouhodobě užívají v souladu se zápisem druhu pozemku v katastru nemovitostí, tj. jako zahradu přináležející k jejich rodinnému bydlení. Zařazení části těchto pozemků do veřejných ploch zeleně a veřejných prostranství tak pro navrhovatele i jejich rodiny představuje velmi intenzivní zásah do jejich vlastnického práva a soukromí. Územním plánem provedená změna funkčního využití dotčených pozemků (z ploch pro bydlení na plochy veřejné) je natolik radikální změnou z hlediska jejího dopadu, že výsledný zásah se svou povahou blíží vyvlastnění, a to bez jakékoli náhrady. 5. Navrhovatelé předně namítají, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zcela nepřiléhavé a nesprávné. V námitkách navrhovatelé uváděli, že předmětná veřejná komunikace nemusí být vůbec umístěna na dotčených pozemcích a může být vedena jinou trasou. Měla-li by být komunikace přesto umístěna na pozemcích navrhovatelů, bylo by vhodnější ji posunout severněji, aby byl zásah do vlastnického práva co možná nejmenší. Dále byla namítána změna funkčního využití ve vztahu k části pozemků, které mají spadat do veřejné zeleně. Takové zařazení nebylo dle názoru navrhovatelů nezbytně nutné, jelikož okolní pozemky ve vlastnictví odpůrce poskytují dostatečný prostor pro vytvoření kvalitních ploch veřejné zeleně bez nutnosti zásahu do vlastnických práv soukromých osob. 6. Navrhovatelé nesouhlasí s tím, jakým způsobem odpůrce vypořádal jejich námitky. Namítají, že odpůrce v rozhodnutí o námitkách odkazuje na judikaturu Ústavního soudu (usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 202/20), která se však podle navrhovatelů týká jiné situace. V tamní věci nešlo o změnu, která de facto odpovídá vyvlastnění části pozemků, jako k tomu došlo u navrhovatelů. Jde o stav, kdy má soukromá zahrada navrhovatelů v budoucnu sloužit jako páteřní veřejná komunikace pro zcela novou a rozsáhlou zástavbu této lokality a veřejný park. Postupem odpůrce bylo zasaženo jejich ústavně zaručené právo vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod, a to zákonem neschváleným (nepřípustným) způsobem. K tomu navrhovatelé odkazují na příslušné pasáže usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, týkající se možnosti zasáhnout do práva vlastnit majetek a nutnosti náležitého zdůvodnění takového zásahu. 7. Navrhovatelé namítají, že změna funkčního využití dotčených pozemků nebyla odpůrcem řádně a přesvědčivě zdůvodněna, a to přesto, že se jde o výrazně excesivní zásah do vlastnických práv. Odůvodnění územního plánu ani rozhodnutí o námitkách neposkytuje dostatečnou oporu pro zjištění důvodů, které odpůrce vedly k rozšíření plochy veřejné zeleně a umístění plochy veřejného prostranství na dotčených pozemcích, a to odlišně od předchozího územního plánu. Odpůrce se žádným způsobem nevypořádal s důvody, pro které považoval umístění veřejného prostranství s komunikací na dotčených pozemcích za nezbytně nutné a přiměřené. Nevypořádal se ani s tím, proč nebylo možné komunikaci umístit v jiné části lokality SB-3 či alespoň severněji v rámci dotčených pozemků, aby byl zásah do práv navrhovatelů v co možná největší míře minimalizován. 8. Navrhovatelé poukazují na to, že odůvodnění územního plánu se zabývá vymezením ploch veřejného prostranství jen v obecné rovině a metodologicky, bez vazby na konkrétní plochy. Karta lokality SB-3 ve vztahu k veřejnému prostranství na dotčených pozemcích rovněž neuvádí ničeho. Územní studie Žlutý kopec, č. SOD.: MCBS/2020/0107304/VYTJ, vypracovaná týmem EA architekti s.r.o. (dále jen „územní studie Žlutý kopec“), pak sice navrhuje dopravní řešení lokality SB-3 ve formátu schváleném územním plánem, nicméně územní studie žádným způsobem nehodnotí, proč by měla být právě tato varianta jedinou možnou. Proto podle navrhovatelů toto řešení nelze považovat za náležitě prověřené. Z územní studie Žlutý kopec je zřejmé, že vstup do lokality SB-3 je možný z podstatně více míst než jen ze vstupních bodů navazujících na komunikaci plánovanou přes pozemky navrhovatelů. 9. Ze shora uvedených důvodů mají navrhovatelé za to, že změnou funkčního využití dotčených pozemků s následným předpokládaným umístěním veřejné komunikace obsluhující celou rozvojovou lokalitu SB-3 bylo zasaženo do jejich ústavně zaručeného práva vlastnit majetek, aniž by takový postup byl ze strany odpůrce v co možná největší míře minimalizován či alespoň náležitě zdůvodněn. Ve vztahu k zásahu do práv navrhovatelů je tak z tohoto důvodu územní plán nepřezkoumatelný. Podle navrhovatelů odpůrce postupoval ve vztahu k lokalitě SB-3 pro něj nejjednodušším způsobem, bez zkoumání a zohlednění reálných dopadů do oprávněných zájmů vlastníků (tj. i navrhovatelů) pozemků v dané lokalitě. 10. S ohledem na výše uvedené je podle navrhovatelů na místě, aby soud územní plán v uvedeném rozsahu zrušil. III. Shrnutí vyjádření odpůrce 11. Odpůrce předně uvádí, že napadené opatření obecné povahy, a to jak v napadené části, tak jako celek, netrpí žádnými zásadními vadami. Není vnitřně rozporné, nepřezkoumatelné ani diskriminační vůči navrhovatelům. Odpůrce má za to, že napadené opatření bylo přijato zákonným postupem, je řádně odůvodněno a jeho závěry mají oporu ve správním spise i v koncepčních podkladech územního plánování. Navrhovatelé se snaží přenést na soud úlohu pořizovatele. Soudu však nepřísluší nahrazovat komplexní koncepční činnost územního plánování, ani odborné a hodnotové úvahy orgánů územního plánování. 12. Odpůrce dále odkazuje na výřezy z předchozího územního plánu (dále též „ÚPmB