1 Ao 3/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 78/2014- 110 - text 19 pokračování 30A 78/2014 30A 78/2014-110 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele: Přípravný výbor na konání místního referenda, zastoupeného Mgr. Lukášem Slaninou, advokátem se sídlem Komenského 266/3, Hradec Králové, proti odpůrci: město Nové Město nad Metují, se sídlem náměstí Republiky 6, Nové Město nad Metují, v řízení o návrhu na vyhlášení místního referenda, t a k t o : I. Vyhlašuje se místní referendum ve městě Nové Město nad Metují o otázce : „Jste proti vedení tranzitní a nákladní dopravy v navrženém dopravním koridoru Vladivostok - okolo nádraží ČD - pod Malecím - nad Vrchoviny a požadujete, aby orgány města žádaly u příslušných organizací ukončení prací na realizaci stavby přeložky 1/14 a v souladu se zákonnými postupy prosazovaly v městských, krajských i celostátních dokumentech územního plánování podmínky pro vytvoření jižního obchvatu Nového města nad Metují v trase Spy – Vladivostok - Osma – Nahořany ?“ II. Místní referendum se bude konat současně s nejbližšími volbami do zastupitelstva města Nové Město nad Metují. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu Krajskému soudu byl dne 30. 9. 2014 doručen návrh navrhovatele podepsaný jeho zmocněncem, kterým se domáhal u krajského soudu vyhlášení místního referenda za podmínek stanovených zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu”). Navrhovatel uvedl, že dne 3. 6. 2014 doručil odpůrci návrh na konání místního referenda o otázce: „Jste proti vedení tranzitní a nákladní dopravy v navrženém dopravním koridoru Vladivostok - okolo nádraží ČD - pod Malecím - nad Vrchoviny a požadujete, aby orgány města žádaly u příslušných organizací ukončení prací na realizaci stavby přeložky 1/14 a v souladu se zákonnými postupy prosazovaly v městských, krajských i celostátních dokumentech územního plánování podmínky pro vytvoření jižního obchvatu Nového města nad Metují v trase Spy – Vladivostok - Osma – Nahořany ?“ Přílohu návrhu tvořila podpisová listina s očíslovanými 510 podpisovými archy. Dne 13. 6. 2014 doručil Městský úřad Nové Město nad Metují zmocněnci navrhovatele výzvu k odstranění nedostatku návrhu na konání místního referenda a současně vrátil návrh včetně příloh. Vyzval navrhovatele, aby doplnil předložený návrh o přílohu k tomuto návrhu – podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy, která by byla v souladu s § 10 odst. 2 zákona o místním referendu součástí návrhu. Dle městského úřadu se totiž oprávněné osoby, které podepisují podpisovou listinu k návrhu na místní referendum, musí vyjadřovat pouze k návrhu, který obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 10 odst. 1 citovaného zákona. Občané měli podepisovat neexistující návrh a nebyl jim předložen celý text předkládaného návrhu na konání místního referenda. Na tuto výzvu odpověděl zmocněnec navrhovatele dopisem ze dne 17. 6. 2014. Současně přiložil zápis o utvoření přípravného výboru a schválení návrhu na konání místního referenda dle § 10 zákona o místním referendu jako přílohy tohoto zápisu. Dále vyjádřil svůj nesouhlas s postupem městského úřadu a nezákonností při vrácení originálu návrhu. Vyjádřil přesvědčení, že jím předložený návrh na konání místního referenda je bezvadný a že výzva k odstranění jeho nedostatků není na místě. Současně upozornil, že je zákonnou povinností odpůrce projednat návrh na nejbližším zasedání zastupitelstva dne 19. 6. 2016. Na toto sdělení reagoval městský úřad přípisem ze dne 17. 6. 2014. Jeho podstatou bylo, že setrvává na důvodnosti a oprávněnosti své výzvy k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda. Navrhovatel dále uvedl, že po uskutečněné výzvě odpůrce důkladně prověřil veškeré podpisové archy a předložil následně pouze ty, které byly zcela prokazatelně podepisovány k existujícímu návrhu na konání místního referenda ze dne 13. 1. 2014 podaného 3. 6. 2014. V souvislosti s tím navrhovatel zdůraznil, že intenzivně seznamoval občany města s možnostmi řešení tranzitní dopravy. Do všech schránek města byly v lednu a dubnu 2014 distribuovány místní noviny ECHO s mimořádnými přílohami s diskusí o obou možných variantách vyplývajících z otázky referenda. Ke zveřejnění těchto materiálů došlo i na místních webových stránkách Novoměstský kurýr, členové přípravného výboru vystupovali na veřejných jednáních městského zastupitelstva a na besedách s občany, které probíhaly v období březen-duben 2014 ve všech částech Nového Města nad Metují. Přímo při sběru podpisů měli aktivisté přípravného výboru u podpisových archů přiložen návrh na konání místního referenda projednaný a schválený přípravným výborem dne 13. 1. 2014 a oprávněné osoby měly možnost se s ním seznámit. Návrh byl také po celou dobu sběru podpisů umístěn na kontaktní adrese uváděné výborem na všech informačních materiálech. Navrhovatel tak dle svého tvrzení pro splnění podmínek výzvy prověřil a k příloze návrhu připojil pouze ty podpisové listiny, které byly označeny přímo názvem „Za obchvat Nového Města nad Metují a (za) referendum dle zákona č. 22/2004 Sb.“ Taktéž byly prověřeny a připojeny pouze ty podpisové listiny, které splnily podmínku, že oprávněné osoby se s návrhem měly možnost seznámit, resp. s ním byly seznamovány. Odpůrce dopisem ze dne 25. 8. 2014 v rozporu se skutečností konstatoval, že neexistuje bezvadný návrh na konání místního referenda, který by v souladu s § 12 odst. 4 zákona o místním referendu mohl být radou města Nové Město nad Metují předložen zastupitelstvu města k projednání. Navrhovatel tedy dle svého mínění po výzvě k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda splnil všechny náležitosti zákonem o místním referendu stanovené. Zadaná otázka se dovolává činnosti orgánů obce v rámci jejich samostatné působnosti a je jednoznačně formulována, aby na ni bylo možné odpovědět „ano“ nebo „ne“, je tedy srozumitelná a určitá. Bezvadný návrh tedy měl být radou města předložen zastupitelstvu na jeho zasedání dne 11. 9. 2014 k projednání. Navrhovatel dále uvedl, že se z toho důvodu obrátil na zdejší krajský soud s návrhem na určení, že návrh na vyhlášení místního referenda nemá vady. Krajský soud však tento návrh odmítl jako opožděný. Současně však vyjádřil názor, že v dané situaci přichází jako obrana navrhovatele v úvahu podání návrhu na vyhlášení referenda. Tuto možnost proto navrhovatel využil. Zopakoval, že dle jeho názoru zde v současné době existuje bezvadný návrh na vyhlášení místního referenda o shora uvedené otázce a zastupitelstvo města Nové Město nad Metují tak mělo zákonnou povinnost tento návrh projednat na svém zasedání dne 11. 9. 2014, což se nestalo. Navrhl proto, aby krajský soud vyhlásil místní referendum v obci Nové Město nad Metují o shora uvedené otázce, a to tak, že místní referendum proběhne současně s nejbližšími volbami do zastupitelstva obce Nové Město nad Metují nebo, pokud tento termín nastane dříve, současně s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky. II. Obsah vyjádření odpůrce Odpůrce podal k návrhu vyjádření. Předně odkázal na svá vyjádření z předchozích řízeních, v nichž podrobně rozepsal, z jakého důvodu nebyl navrhovatelem předložen bezvadný návrh na konání místního referenda, který by rada města Nové Město nad Metují mohla předložit zastupitelstvu města k projednání. Na těchto důvodech setrval. Z jeho vyjádření dále vyplynulo, že nejbližším zasedáním zastupitelstva města Nové Město nad Metují, které se konalo po dni 25. 8. 2014, kdy zmocněnci navrhovatele bylo doručeno sdělení, že vady podaného návrhu nebyly odstraněny, bylo zasedání dne 11. 9. 2014. Na něm bylo zastupitelstvo o stavu věci informováno, žádné usnesení v této věci nepřijalo. Odpůrce uvedl, že jednání zastupitelstva byl přítomen i zmocněnec navrhovatele, ale v této záležitosti nijak nevystoupil a nevznesl požadavek, aby zastupitelstvo na tomto svém zasedání místní referendum vyhlásilo. Dále se odpůrce vyjádřil k vlastnímu návrhu na vyhlášení místního referenda. Navržená otázka se dle něho skládá ze tří částí. Požadavky kladené na otázku v § 6 a § 8 zákona o místním referendu pak musí splňovat všechny tyto části otázky, neboť otázku je třeba posoudit jako celek. Protože se jedná o otázku územního plánování, odpůrce se dotázal metodicky nadřízeného orgánu, tedy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, zda tyto předpoklady navržená otázka splňuje. Ten se obrátil se žádostí o stanovisko na Ministerstvo pro místní rozvoj. Odpůrce se obrátil současně na Ministerstvo vnitra. Konstatoval, že dotazované orgány se v názoru na přípustnost navržen otázky neshodly, obě stanoviska ke svému vyjádření přiložil. Odpůrce vyjádřil přesvědčení, že navržená otázka nespadá do samostatné působnosti obce. Její prvn