7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 51/2014- 33 - text  pokračování - 8 - 52A 51/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce: J.L., nar. „X“, bytem „X“, zastoupen: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 3.6.2014, č.j. KrÚ 36798/2014/ODSH/8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává. Odůvodnění: Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Litomyšl ze dne 10.3.2014, č.j. MěÚ Litomyšl 06725/2014, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), neboť žalobce se dopustil přestupku dle ust. § 113 odst. 1 písm. b) odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), tím, že do pěti pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí Městského úřadu Trutnov (č.j. 2013/156/SPR/NOH), tj. do 12.8.2013, kterým mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 měsíce), neodevzdal věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (správnímu orgánu I. stupně) řidičský průkaz č. „X“. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2.000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení. Žalobu odůvodnil následujícím způsobem: Zmocněnec žalobce Ing. M.J., přípisem doručeným na Městský úřad Litomyšl dne 30.10.2013, upozornil správní orgán I. stupně na to, že žalobci nevznikla povinnost odevzdat řidičský průkaz a navrhl, aby správní orgán vyhodnotil soudní řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 51A 22/2013 (jehož předmětem byl přezkum rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 4.6.2013 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 31.7.2013, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, a kterým mu byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 měsíců a měla tak žalobci vzniknout povinnost řidičský průkaz odevzdat), jako řízení o předběžné otázce ve smyslu ust. § 57 správního řádu. Řízení, v němž bylo žalované rozhodnutí vydáno, tak mělo být přerušeno do doby rozhodnutí soudu o tom, zda rozhodnutí, na jehož podkladě měl žalobce řidičský průkaz odevzdat, bylo zákonným rozhodnutím, a zda byla na tomto rozhodnutí právní moc vyznačena v souladu se zákonem. Na tento návrh správní orgány nereagovaly, to zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Překážku předběžné otázky žalobce považuje za zásadní vadu řízení, kdy otázka „zda existuje pravomocné rozhodnutí, které by žalobci ukládalo povinnost odevzdat řidičský průkaz (a zda právní moc na předmětném rozhodnutí byla vyznačena správně), je přitom stěžejní pro rozhodnutí o vině ze spáchání přestupku.“ Správní orgány tak měly vyčkat v souladu s § 57 odst. 4 správního řádu v pokračování řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, tj. kdy bude pravomocně rozhodnuto o správní žalobě ve věci vedené pod sp. zn. 51A 22/2013 u Krajského soudu v Hradci Králové. Nebyl řádně zjištěn skutkový stav, nebyl proveden důkaz spisem o žalobě vedené Krajským úřadem v Hradci Králové pod sp. zn. 51A 22/2013, čímž by bylo dokázáno, že byla zpochybněna správnost vyznačení právní moci na rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 31.7.2013, č.j. 13272/DS/2013-Ds, kterým měla být žalobci uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel. Konečné vyřešení otázky, zda žalobci vznikla povinnost řidičský průkaz odevzdat je otázkou, o které nebyly správní orgány oprávněny rozhodovat, neboť rozhodnutí o této otázce je výlučně v pravomoci Krajského soudu v Hradci Králové, příp. Nejvyššího správního soudu, což tvořilo předběžnou otázku řízení, ve kterém žalovaný vydal napadené rozhodnutí. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí včetně rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil pro vady řízení. Žalobce dále namítl, že rozhodnutí správního orgánu I. a II. stupně jsou nezákonná, neboť vychází z mylného a nesprávného předpokladu, že rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 4.6.2013, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích, a kterým mu byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří měsíců ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 31.6.2013, nabylo právní moci dne 12.8.2013, ačkoliv toto rozhodnutí bylo vypraveno na doručovací adresu zmocněnce žalobce až dne 20.9.2013, tedy až tohoto dne nabylo právní moci. Žalobci nevznikla povinnost odevzdat řidičský průkaz počítáno od data nesprávně vyznačené doložky právní moci na rozhodnutí o přestupku ze dne 4.6.2013, tj. 12.8.2013, ale až 20.9.2013. Žalobce však byl uznán vinným z důvodu, že neodevzdal řidičský průkaz do 5 dnů ode dne 12.8.2013. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že součásti spisu je výpis z evidenční karty, ze které vyplývá, že dne 12.8.2013 nabylo právní moci rozhodnutí Městského úřadu Trutnov, kterým byl žalobci vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Od tohoto data byl žalobce povinen odevzdat svůj řidičský průkaz Městskému úřadu Litomyšl. Skutečnost, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, kterým bylo rozhodnutí Městského úřadu Trutnov potvrzeno, nemá na věc žádný vliv, nejedná se o žádný druh předběžné otázky řízení o přestupku, kterého se žalobce dopustil neodevzdáním řidičského průkazu. Navíc žalovaný uvádí, že žaloba byla v daném případě zamítnuta a kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem v soudním řízení správní. Správní orgán prvního stupně není skutečností, že ve věci rozhodnutí, na základě něhož byl žalobce povinen odevzdat řidičský průkaz, byla podána žaloba, nijak vázán, protože se jedná o pravomocné rozhodnutí a podáním žaloby dle soudního řádu správního či některého z mimořádných opravných prostředků se povinnosti odevzdat řidičský průkaz žalobce nezbavuje. Předně je nutné zdůraznit, že podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), soud přezkoumává napadené výroky žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tedy platí dispoziční zásada. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je ve správním soudnictví vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby v podstatě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 – 54, z poslední doby např. rozsudek téhož soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 – 42, oba dostupné na www.nssoud.cz). Žalobce je povinen uvést žalobní námitky v žalobě, soud se nemůže spokojit s odkazem na podání účastníka, které učinil ve správním řízení, např. odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (srov. rozsudek NSS ze dne 28.5.2003, č.j. 5 A 27/2000-49). Uvedení konkrétních žalobních námitek nelze nahradit zopakováním námitek uplatněných v odvolání, či snad pouhým odkazem na takové podání (srov. rozsudek NSS ze dne 22.1.2007, č.j. 8 Afs 55/2005-74, dále i srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17.2.1995, č.j. 6 A 15/94 39, SP č. 136). Jestliže žalobce v žalobě vytkne napadenému správnímu rozhodnutí vady jen v obecné rovině, aniž by poukázal na zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje pochybení, je zcela dostatečné, pokud se k takto obecným námitkám vyjádří krajský soud jen v obecné rovině. Soud není povinen ani oprávněn za žalobce domýšlet, jakými konkrétními kroky mělo dojít k porušení žalobcem namítaných právních ustanovení, z jakých konkrétních důvodů pokládá žalobce žalované rozhodnutí za nesrozumitelně a neřádně odůvodněné, jaké zákonné podmínky nebyly splněny pro prodloužení zajištění a jaké konkrétní skutečnosti svědčí o neoprávněném zásahu do žalobcova práva na osobní svobodu. V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24.8.2010 č.j. 4 As 3/2008-78, v němž je mimo jiné uvedeno: „Smyslem uvedení žalobních bodů (§ 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.) je jednoznačné ustanovení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn i jen zcela obecným a stručným, nicméně srozumitelným a jednoznačným, vymezením skutkových a právních dů