2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 70/2016- 80 - text 7 pokračování 30A 70/2016 Číslo jednací: 30A 70/2016 - 80 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: Obec Habřina, se sídlem Habřina 28, zast. Mgr. Michalem Štrofem, advokátem PPS advokáti s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Hradec Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou žalobou se žalobce domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu ve vydání a obsahu zprávy žalovaného ze dne 21. 3. 2016 o výsledku přezkoumání jeho hospodaření za rok 2015 v rozsahu části B nazvané Zjištění ze závěrečného (jednorázového) přezkoumání, konkrétně v rozsahu chyb a nedostatků týkajících se parkovného (VDP 1041), účetního dokladu VDP č. 1021, faktury vystavené společností GORDIC, spol. s r. o., faktury vystavené společností TOP INTERIÉR GIPS, spol. s r. o., faktury vystavené společností Zahrady pro radost, s. r. o., dále v rozsahu vady vytknuté žalobci v souvislosti s aplikací ustanovení § 77 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Žalobu podal žalobce pro případ, že by se soud neztotožnil s jeho názorem, že zpráva o výsledku hospodaření, resp. povinnost přijmout opatření k nápravě, je rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ale nezákonným zásahem ve smyslu ustanovení § 82 s. ř. s. Pokud by totiž zprávu o výsledku hospodaření, resp. povinnost přijmout opatření k nápravě, nebylo možno považovat za rozhodnutí dle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., musela by být dle jeho názoru považována za nezákonný zásah, jelikož v jejím důsledku byl přímo zkrácen na svých právech, když mu vznikla povinnost přijmout opatření k nápravě, jejíž porušení je považováno za správní delikt. Proti takovému zásahu musí být žalobci umožněno bránit se soudní cestou (viz čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod). Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření – Obec Habřina, IČ: 00268755, za rok 2015 ze dne 21. 3. 2016 (dále také jen „Zpráva“ nebo „zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření“) byla vyhotovena žalovaným po přezkoumání hospodaření obce na základě pověření k přezkoumání vydaného Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. V její části A jsou uvedeny přezkoumávané písemnosti. V části B nazvané Zjištění ze závěrečného (jednorázového) přezkoumání jsou uvedeny případy, v nichž byly shledány méně závažné chyby a nedostatky. Z nich jsou pak sporovány vytknuté chyby v následujících případech: u parkovného (VPD č. 1041, jehož jsou dva parkovací lístky součástí), u účetního dokladu VDP č. 1021 (specifikace prací nebo zboží a dodavatele), u faktury vystavené společností GORDIC, spol. s r. o., u faktury vystavené společností TOP INTERIÉR GIPS, spol. s r. o., a u faktury vystavené společností Zahrady pro radost, s. r. o. V části C nazvané Plnění opatření byla zjištěna méně závažná chyba v souvislosti s aplikací ustanovení § 77 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. V části D nazvané Závěr jsou pod bodem I. zopakovány zjištěné chyby a nedostatky popsané již v části B a konstatováno neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání. V poučení je konstatováno, že územní celek je ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon č. 420/2004 Sb.“), povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v této zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci přezkoumávajícímu orgánu, a to nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku. Dále pak, že územní celek je ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 stejného zákona povinen v informacích podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) téhož zákona uvést lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu písemnou zprávu o plnění přijatých opatření a v této lhůtě příslušnému přezkoumávajícímu orgánu uvedenou zprávu zaslat. Závěrem je uvedeno, že nesplněním těchto povinností se územní celek dopustí správního deliktu podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 420/2004 Sb. a za to se uloží územnímu celku podle ustanovení § 14 odst. 2 téhož zákona pokuta do výše 50.000,- Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že přímo na základě zprávy o výsledku hospodaření je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a informovat žalovaného písemně o přijatých opatřeních k nápravě. To vše v zákonné lhůtě 15 dnů ode dne projednání zprávy o výsledku hospodaření. Poukázal na judikaturu správních soudů, podle které sice nemohou být samotná kontrolní zjištění obsažená v protokolu o kontrole bez dalšího nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s., ani nezákonným zásahem ve smyslu ustanovení § 82 s. ř. s., a to z důvodu, že jsou zásadně pouze podkladem pro zahájení správního řízení a jedním z důkazů, kterým je prokazováno protiprávní jednání odpovědného subjektu. Avšak předmětná zpráva o výsledku hospodaření v nyní posuzovaném případě není pouhým kontrolním zjištěním, na základě kterého lze zahájit správní řízení o porušení povinnosti a uložení pokuty. Zprávou tedy bylo zasaženo do práv žalobce, jelikož na základě ní mu vznikly povinnosti stanovené ustanovením § 13 zákona č. 420/2004 Sb., jejichž nesplnění je správním deliktem. Je sice pravdou, že povinnosti žalobce nejsou obsaženy přímo ve zprávě, ale v samotném zákoně. Tyto povinnosti ovšem žalobci vznikají pouze v případě, kdy kontrolní orgán dospěje k závěru, že se kontrolovaná osoba (zde žalobce) dopustila chyb či nedostatků ve svém hospodaření, tj. v přímé příčinné souvislosti s činností kontrolního orgánu (tj. žalovaného). Nebýt činnosti žalovaného, k zásahu do subjektivních práv žalobce by nešlo. Jelikož je zpráva o hospodaření konečným výsledkem kontroly hospodaření prováděné na základě zákona č. 420/2004 Sb., musí být žalobci v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod umožněno, aby se mohl bránit proti závěrům obsaženým ve zprávě o výsledku hospodaření a tím i proti povinnosti přijmout opatření k nápravě. Pokud jde o samotná zjištění uvedená ve zprávě o výsledku hospodaření, žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, že se při hospodaření s majetkem dopustil méně závažných chyb a nedostatků. Zprávu o výsledku hospodaření včetně povinnosti přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků v zákonné lhůtě proto považuje v napadaném rozsahu za nezákonné. K tomu pak dále podrobně rozvedl námitky k jednotlivým sporovaným zjištěním uvedeným ve Zprávě a argumentaci, proč považuje závěry žalovaného za nesprávné. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl odmítnutí, resp. zamítnutí, žaloby, neboť dle jeho názoru Zpráva svým obsahem nenaplňuje podmínky § 82 s. ř. s. Neztotožnil se s názorem žalobce, že v daném případě samotné závěry (resp. jejich povaha) uváděné ve Zprávě mohou samostatně zasáhnout do jeho subjektivních práv. Na rozdíl od žalobcem citované judikatury Zpráva žádné konkrétní povinnosti autoritativně nestanoví, pouze a jen popisuje příslušná zjištění, přičemž je plně v kompetenci žalobce, jaká konkrétní opatření vůči zjištěním přijme. Je tedy na žalobci (nikoli na žalovaném) určení způsobu, jaká opatření přijme, a tedy zda vůbec či v jaké míře zasáhne do svých subjektivních práv. Zdůraznil, že žalovaný nemá žádná oprávnění či možnosti nějak rozporovat způsob a proces přijatých nápravných opatření. Žalovaný je pouze vezme na vědomí. Je potřeba též uvést, že dle závěrů uváděných ve Zprávě jsou daná zjištění označena jako méně závažné chyby a nedostatky. I z této skutečnosti vyplývá, že způsob jejich nápravy, který si volí sám žalobce a žalovaný je nijak autoritativně neurčuje, nijak nezasáhne subjektivní práva žalobce. Dle názoru žalovaného Zpráva nenaplňuje svým obsahem podmínky § 82 s. ř. s., neboť samotnou Zprávou nebyl žalobce nijak přímo zkrácen na svých právech, a ani v důsledku Zprávy nebylo proti němu přímo zasaženo. Nápravná opatření, která má žalobce ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb. přijmout, spočívají pouze v tom, aby přijal takové opatření, které by do budoucnosti vzniku chyb předcházelo, čili tzv. systémové opatření. V žádném případě není požadováno zpětné opravování již vzniklých nedostatků a chyb. Takovéto opatření dle jeho názoru nikterak nezasahuje do chráněných práv a povinností žalobce, neboť je pouze na něm, jaké opatření příjme. Žalovaný jako ověřují