7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 Af 72/2017- 45 - text  - 12 - 52 Af 72/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D. v právní věci žalobce: P. P. zastoupený advokátem JUDr. Františkem Divíškem sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, IČ 72080043 sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, č. j. 44239/17/5100-41453-7120099, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, č. j. 44239/17/5100-41453-712099 se ruší pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců JUDr. Pavla Pazourka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu ve výroku tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti Výzvě k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem vydané Finančním úřadem pro Pardubický kraj, č. j. 422749/17/2809-00540-604504 ze dne 16. 3. 2017, kterým byla žalobci jako ručiteli uložena povinnost uhradit do výše ručení daňový nedoplatek daňového dlužníka, společnosti M. spol. s r. o., v likvidaci, ve výši 1 583 701,05 Kč. 2. Žalobce žalované rozhodnutí napadl v několika žalobních bodech. Žalovanému předně vytýká, že porušil procesní práva věřitele, když neprovedl žalobcem navržené důkazy, zejména pak nevyslechl F. D., A. S., M. K., ignoroval nově uváděné argumenty a nezabýval se počtem a rozsahem ostatních šetření prováděných u daňového dlužníka správcem daně, jak navrhoval žalobce. Žalovaný špatně přenesl důkazní břemeno na daňového dlužníka, přičemž poukazuje na rozsudek NSS ze dne 2. 8. 2017 č. j. 4 Afs 58/2017-78, který dle žalobce je na projednávaný případ přiléhavý. Žalovaný dále nedokonale právně zhodnotil povinnost věřitele vést povinné evidence a počínat si s péčí řádného hospodáře, což s odkazem na právní úpravu dokládá žalobce také seznamem dalších subdodavatelů, u jejichž dodávek správce daně neshledal žádné pochybení, a smlouvou se společností J. K. s.r.o., která měla pro žalobce vést úplnou a přesnou evidenci dodávek a dohlížet na správnost faktur dodavatele. Žalovanému je též vytýkáno, že nesprávně posoudil podmínky pro vznik zákonného ručení jednatele s.r.o., když nesprávně posoudil podmínky § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku, především podmínku vzniku škody a platební neschopnosti nebo pozastavení plateb ze strany společnosti. Dále nezjistil skutkový stav tak, jak odpovídá skutečnosti, jelikož dle žalobce v průběhu daňové kontroly byly předloženy dostatečné důkazy dokazující, že dotčené firmy prováděly pro M. spol. s r. o. deklarované práce. V tomto smyslu poukázal žalobce především na výslech A. S. a čestná prohlášení F. D. a P. H. Svou argumentaci žalobce opírá o četnou judikaturu obsaženou v žalobě. Žalobce navrhl, aby zdejší soud dotčené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl argumentaci z žalovaného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: 5. Ze správního spisu vyplývá a mezi účastníky je nesporné, že u daňového subjektu M. spol. s r.o., v likvidaci (dále také „daňový dlužník“), zahájil Finanční úřad pro Pardubický kraj (dále jen „správce daně“) dne 21. 11. 2013 protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. 1408761/13/2810-05400-604548 daňovou kontrolu za zdaňovací období kalendářního roku 2010 na dani z příjmu právnických osob (dále také „DPPO“) a za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2010 na dani z přidané hodnoty (dále také „DPH“). Dne 12. 6. 2014 správce daně zahájil u daňového dlužníka protokolem o zahájení daňové kontroly č.j. 1058995/14/2810-05400-606559 daňovou kontrolu na DPH za zdaňovací období 2. až 4. čtvrtletí roku 2011. Dne 9. 7. 2014 pak správce daně zahájil u daňového dlužníka protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. 1146110/14/2810-05400-606559 daňovou kontrolu na DPPO za zdaňovací období kalendářního roku 2011. Dne 6. 11. 2015 byly daňové kontroly u daňového dlužníka ukončeny při ústním jednání zaznamenaném do protokolu č. j. 1445872/15/2809-60562-604548. Téhož dne byla projednána a podepsána zpráva o daňové kontrole č. j. 1424376/15/2809-60562-604548. Během daňové kontroly správce daně zjistil, že daňový dlužník uplatnil do daňově účinných nákladů částky plynoucí z faktur vystavených za stavební práce provedené pro daňového dlužníka dvěma obchodními společnostmi (P. eu s.r.o., M. P. s.r.o.). Daňový dlužník jako plátce DPH uplatnil na základě těchto faktur (daňových dokladů) také nárok na odpočet DPH. Daňový dlužník během daňové kontroly nepředložil žádné důkazní materiály, které by svědčily tomu, že tyto obchodní společnosti provedly fakturované stavební práce. Na základě kontrolního zjištění vydal správce daně dodatečné platební výměry č. j. 1476932/15/2810-50524-604373, č. j. 1476964/15/2810-50524-604373, č. j. 1476985/15/2810-50524-604373, č. j. 1477006/15/2810-50524-604373, č. j. 1477139/15/2810-50524-604373 a č. j. 1477200/15/2810-50524-604373, všechny ze dne 13. 11. 2015, kterými byla daňovému dlužníkovi doměřena DPH a DPPO v celkové výši 1 039 905 Kč. Daňovému dlužníkovi rovněž vznikla povinnost uhradit úrok z prodlení. Proti těmto dodatečným platebním výměrům byla dne 14. 12. 2015 podána odvolání. Rozhodnutím o odvolání č. j. 36466/16/5200-11435-712083 ze dne 8. 9. 2016 byla Odvolacím finančním ředitelstvím (dále také „odvolací orgán“) zamítnuta odvolání proti dodatečným platebním výměrům na DPPO. Tyto dodatečné platební výměry se staly splatnými dne 27. 9. 2016. Rozhodnutím o odvolání č. j. 41273/16/5300-22441-712084 ze dne 22. 9. 2016 byla Odvolacím finančním ředitelstvím zamítnuta odvolání proti dodatečným platebním výměrům na DPH. Tyto dodatečné platební výměry se staly splatnými dne 7. 10. 2016. Dne 29. 9. 2016 byl k vymáhání předán nedoplatek na dani z příjmu právnických osob a dne 12. 10. 2016 nedoplatek na dani z přidané hodnoty. Dne 29. 9. 2016 a dne 14. 10. 2016 vyrozuměl správce daně v souladu s § 153 odst. 3 daňového řádu daňového dlužníka o výši nedoplatku. Dne 5. 10. 2016 a dne 24. 10. 2016 vydal správce daně exekuční příkazy na přikázání pohledávky z účtu na poddlužníka Československou obchodní banku, a.s. Na základě těchto exekučních příkazů nedošlo k žádnému plnění. Dne 9. 11. 2016 byly schváleny exekuční příkazy na prodej movitých věcí. Tyto exekuční příkazy nebyly realizovány, neboť nemohl být proveden soupis movitých věcí, a to z důvodu, že motorová vozidla ve vlastnictví daňového dlužníka byla prodána přes autobazar jinému subjektu. Správce daně dále zjistil, že daňový dlužník nevlastní žádné nemovité věci. 6. Výzvou k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem č. j. 422749/17/2809-00540-604504 ze dne 16. 3. 2017 dle ustanovení § 171 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), ve spojení s § 135 a § 194 odst. 5 a 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“), vyzval správce daně jednatele daňového dlužníka jakožto zákonného ručitele, aby uhradil do výše ručení daňový nedoplatek daňového dlužníka v částce 1 583 701,05 Kč, sestávající se z výše specifikovaných doměřených daní a úroku z prodlení ve výši ke dni vydání dodatečných platebních výměru (dále jen „ručitelská výzva“). Ručitelská výzva byla ručiteli doručena prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 20. 3. 2017. Dne 18. 4. 2017 bylo správci daně doručeno proti shora uvedené ručitelské výzvě odvolání. V odvolání žalobce namítal, že nebyla splněna žádná z podmínek zákonného ručení, vždy plnil funkci s péčí řádného hospodáře a konstatoval, že především neměly být nikdy DPH a DPPO u daňového dlužníka doměřeny. Ve třech doplněních odvolání žalobce postupně doplňuje, v čem spatřuje nesplnění podmínek vzniku zákonného ručení jednatele obchodní společnosti, rozporuje tvrzení správce daně, že si žalobce ne vždy počínal s péčí řádného hospodáře, předkládá námitky k podmínce vzniku ručení spočívající v platební neschopnosti a argumentuje tím, že v rámci daňové kontroly byly dostatečně dokázány deklarované stavební práce. Dále rozšiřuje okruh subdodavatelů, navrhuje jako důkaz vyslechnout pana P. H., dále navrhuje vyžádat si zprávu od likvidátora daňového dlužníka. Ve třetím doplnění žalobce uvádí, že uzavřel smlouvu se společností J. K. s.r.o., která pro daňového dlužníka měla vést úplnou evidenci dílčích pohledávek a kontrolovat jejich správnost, k čemuž předložil jako důkaz smlouvu s uvedenou společností ze dne 15. 12. 200