7 As 187/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 27/2017- 35 - text  9 31 A 27/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka v právní věci žalobce: J. L. proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích se sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2017, č. j. ZKI PA-O-23/93/2017/7, takto: I. Žaloba se v části napadající výrok 1. rozhodnutí žalovaného odmítá. II. Žaloba se ve zbývající části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný částečně potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrálního pracoviště Rychnov nad Kněžnou ze dne 3. 2. 2017. Žalovaný rozhodl tak, že prvostupňové rozhodnutí ve výroku č. 1 zrušil a vrátil k novému projednání, jinak odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí ve výroku č. 2 a poslední větě výroku potvrdil. Žalobce podal žalobu proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu. Předmětem řízení bylo rozhodování o návrhu žalobce na opravu chyby v katastrálním operátu dle ust. § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „katastrální zákon“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného za rozporné s § 36 odst. 1 katastrálního zákona a s § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., neboť údaje uvedené v katastru jsou chybné a do katastru byly zapsány zřejmým omylem, na základě listin, jejichž obsah je v rozporu s předmětnými údaji, resp. na základě listin, jejichž obsah neodůvodňuje zápis předmětných údajů do katastru. 3. Dle žalobce má být předmětem řízení oprava chybných údajů v katastru o vlastnickém právu České republiky k pozemkům p.č. x, x, x, x a x v katastrálním území x, které se v současnosti nacházejí na listech vlastnictví č. x a x s duplicitním zápisem vlastnictví. Zřejmým omylem je již samotný neoprávněný zápis ve formě duplicitního vlastnictví, neboť žádný právní předpis katastrálnímu úřadu nedovoloval provést duplicitní zápis k předmětným pozemkům. V tomto případě totiž katastrální úřad neobdržel více vykonatelných rozhodnutí nebo jiných listin, z nichž by každá svědčila o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti. 4. Žalobce se domnívá, že v řízení prokázal, že předmětné údaje byly do katastru zapsány v rozporu s obsahem listin, které byly podkladem pro zápis těchto údajů do katastru a tedy zřejmým omylem. 5. V žalobě žalobce vyložil genezi vlastnického práva u pozemků p.č. x, x, x, x a x v katastrálním území x. 6. Pokud jde o pozemky p.č. x, x a x, údaje o vlastnickém právu České republiky byly do katastru nemovitostí zapsány v roce 1997 na list vlastnictví č. x s duplicitním zápisem vlastnictví, a to na základě hospodářské smlouvy Fin.maj. C 477/61 ze dne 20. 11. 1961 s odůvodněním, že pozemky byly dne 23. 10. 1961 nabídnuty státu J. L., původním vlastníkem. Nadále však procházely dědictvím po J. L. a A. L.. K tomu žalobce uvedl, že smlouva se týkala pouze převodu správy národního majetku a není tak nabývací listinou prokazující právo České republiky k těmto pozemkům a její obsah neodůvodňuje zápis těchto údajů do katastru. Nad to darující J. L. nebyl podle žalobce nikdy vlastníkem, neboť to byla pouze A. L.. J. L. tak nemohl převést vlastnické právo k těmto pozemkům. Údajný podpis A. L., připojený k údajnému podpisu darujícího J. L., je zcela bez významu, neboť z něj nejde určit, co znamená. 7. Žalobce dále doplnil, že v určovacím řízení sp. zn. 7 C 23/99 soud Českou republiku za vlastníka pozemků neurčil a rozhodnutí o dědictví 4 D 716/1990 potvrzující spoluvlastnictví žalobce k pozemkům nadále platí. Proto údaje o podílovém vlastnickém právu žalobce k pozemkům p.č. x, x a x byly z katastru vymazány chybně a zřejmým omylem, na základě soudního rozhodnutí, jehož výrok neodůvodňuje výmaz těchto údajů z katastru. 8. Pokud jde o pozemky p.č. x a x údaje o vlastnickém právu České republiky byly do katastru nemovitostí zapsány v roce 1999 na list vlastnictví č. x s duplicitním zápisem vlastnictví, a to na základě listiny „Rozhodnutí o výkupu podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb.“. V tomto rozhodnutí stát sděluje A. L., že vykupuje její pozemky a že o náhradě za vykoupenou půdu bude rozhodnuto samostatně. Rozhodnutí o výkupu neznamená a nedokazuje, že pozemky byly skutečně vykoupeny. Dle žalobce za ně nebyla vyplacena náhrada, tudíž rozhodnutí není nabývací listinou prokazující vlastnické právo České republiky. Tyto pozemky tak byly vyvlastněny neplatně a bez náhrady. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že nebylo možné využít postupu dle ust. § 36 katastrálního zákona a návrhu žalobce na opravu chyby vyhovět. Bylo prokázáno, že zápis údajů odpovídá obsahu listin založených ve sbírce listin, na základě kterých byly uvedené zápisy do katastru provedeny. 10. Žalovaný napadeným rozhodnutím částečně zrušil výrok I. prvostupňového rozhodnutí, a to pokud jde o evidování spoluvlastnického podílu žalobce k pozemkům parc. č. x a x, a to na základě rozhodnutí o dědictví č.j. D 716/1990 ze dne 12. 6. 1990. Uvedená listina prokazuje právo ke spoluvlastnickému podílu žalobce ve výši ¼ na uvedených pozemcích. Odvolací správní orgán tak v tomto rozsahu vrátil věc katastrálnímu úřadu a povinoval ho novým rozhodnutím. Toto bylo vydáno dne 13. 7. 2017, avšak žalobce se proti tomuto již neodvolal, tedy nabylo právní moci dne 9. 8. 2017. V tomto rozsahu proto žalovaný navrhl žalobu odmítnout jako nepřípustnou. 11. K pozemkům parc. č. x a x žalovaný uvedl, že zápis byl proveden do pozemkové knihy, ještě před vznikem evidence nemovitostí. Tento zápis byl následně převzat pod položkou č. 254/1967 a dále doplněn dle hospodářské smlouvy č. Fin. maj. Př 84/67. Správnost tohoto zápisu, případně žalobcem tvrzené nesplnění podmínek pro jeho provedení není oprávněn katastrální úřad ani žalovaný posuzovat s ohledem na platnou právní úpravu opravy chyby v katastrálním operátu v ust. § 36 katastrálního zákona. Žalovaný upozornil, že není možné přistoupit k provedení jakékoliv opravy zápisu učiněného za vedení tzv. historických evidencí nemovitostí, tzn. zápisu původně provedeného před 1. 4. 1964, a to i v případě, že by bylo prokázáno, že zápis byl proveden jednoznačně chybně. Důvodem je panující diskontinuita mezi veřejnými knihami, pozemkovým katastrem a jednotnou evidencí půdy na straně jedné a evidencí nemovitostí (katastrem nemovitostí) na straně druhé. Ustanovení § 36 katastrálního zákona umožňuje provedení opravy chyby pouze v katastrálním operátu, za který je považován operát evidence nemovitostí s ohledem na ustanovení § 29 odst. 1 zákona č, 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění ke dni vzniku katastru nemovitostí (1. 1. 1993). 12. K předmětu řízení žalovaný uvedl, že předmětem byl přezkum toho, zda žalobcem označené zápisy jsou v souladu s obsahem listin, které má katastrální úřad založen ve sbírce listin, nikoliv z toho hlediska, zda jsou splněny podmínky pro výmaz duplicitního zápisu vlastnického práva. 13. Žalovaný se neztotožňuje s tvrzením žalobce o tom, že jím rozporované údaje katastru byly zapsány v rozporu s obsahem listin. Žalobce totiž ve své podstatě rozporuje platnost a obsah dotčených listin, opakovaně poukazuje na okolnosti výkupu – uvádí, že pozemky byly vyvlastněny bez náhrady. Tyto skutečnosti však nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. 14. Pokud jde o pozemky parc. č. x, x a x, zápis vlastnictví České republiky byl proveden na základě smlouvy o převodu správy národního majetku č. Fin. maj. C 477/61 ze dne 23. 10. 1961, dle ust. § 3 vládního nařízení č. 30/1954 Sb., o darech ve prospěch státu, které bylo účinné od 10. 6. 1954 do 30. 6. 1964, dle kterého přešel dar do státního socialistického vlastnictví. Okolnosti, za kterých došlo k podpisu smlouvy, jsou pro řízení o opravě chyby bez významu. Předmětné pozemky dále procházely též dědickými řízeními, příslušná rozhodnutí o dědictví jsou taktéž založena ve sbírce listin. 15. Žalobce zpochybnil rozhodnutí o povolení vkladu ze dne 22. 9. 2016, kdy katastrální úřad v daném případě rozhodl o částečném povolení a částečném zamítnutí vkladu vlastnického práva. Rozhodnutí bylo vydáno v písemné formě a obsah tohoto rozhodnutí zcela odpovídá zápisu, který byl na jeho základě u pozemků p.č. x, x a x na listu vlastnictví č. x pro katastrální území x proveden. Skutečnost, že žalobce se proti uvedenému rozhodnutí odvolal a žalovaný toto odvolání zamítl jako nepřípustné, nebyla předmětem řízení o opravě chyby v katastrálním operátu a pro žalobou napadené rozhodnutí byla zcela bez významu. IV. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozd