2 Afs 7/2006 — Nejvyšší správní soud

31 Af 25/2018- 138 - text  25 31 Af 25/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: Lékárna Atrium, s. r. o., IČO 26345757 sídlem Brněnská 315/4, 500 12 Hradec Králové zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Šnajbergem sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2018, č. j. 12667/18/5300-21442-711359, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Finanční úřad pro Královéhradecký kraj (dále jen „správce daně“) vydal dne 18. 1. 2017 celkem 3 rozhodnutí (dodatečné platební výměry), kterými doměřil žalobci daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období květen 2011 ve výši 266 000 Kč, za prosinec 2011 ve výši 460 000 Kč a za prosinec 2012 ve výši 199 972 Kč. Správce daně zároveň uložil žalobci povinnost uhradit penále z doměřených daní. Žalobce podal proti uvedeným dodatečným platebním výměrům odvolání, o nichž žalovaný rozhodl v záhlaví specifikovaným rozhodnutím, a to tak, že podaná odvolání zamítl a předmětné platební výměry potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 2. Důvodem doměření DPH bylo neuznání žalobcem nárokovaných odpočtů daně z přijatých zdanitelných plnění od společností SANERI s.r.o. (dále jen „SANERI“), Centrum Consult s.r.o. („CC“), a Bonaball a.s. („Bonaball“). Předmětem fakturace byla následující plnění – vyhodnocení projektu zásobování a podpory prodeje center reprodukční medicíny a reprodukční genetiky, strategické poradenství při realizaci projektu materiálního zabezpečení center reprodukční medicíny a reprodukční genetiky (obojí Bonaball), zhodnocení dodávek do center asistované reprodukce v roce 2011, sortimentu lékárny a vytvoření strategie na rok 2012 (SANERI) a reklamní předměty s logem společnosti (CC). Žalobce podle správce daně neprokázal, že šetřená zdanitelná plnění fakticky přijal, že je přijal v rozsahu deklarovaném na předložených daňových dokladech, že je přijal právě od těch dodavatelů, kteří byli uvedeni na předmětných daňových dokladech, a že je v rámci své ekonomické činnosti použil k uskutečnění plnění vymezených v § 72 odst. 1 a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí ke shodnému závěru. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 3. Podle žalobce správce daně a žalovaný opomíjí důkazní prostředky, které jim žalobce předložil. Pokud by je řádně hodnotili, museli by dojít k závěru, že předmětná zdanitelná plnění byla poskytnuta, a to společnostmi uvedenými na předložených daňových dokladech. Žalobce zdůraznil, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu může v daňovém řízení k prokázání určitých skutečností postačovat i řetězec nepřímých důkazů, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno vyvodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru. 4. Jiné důkazní prostředky než ty, které již předložil, žalobce nemá, neboť většina podkladů, které měl k dispozici, byla zabavena Policií ČR. Zabavená dokumentace přitom nebyla vrácena vcelku. Policie ČR zabavila rovněž počítač PharmDr. M. M., jednatele žalobce, který byl následně vrácen poškozený. 5. Žalobce rozčlenil žalobu do částí, v nichž postupně polemizuje se závěry, ke kterým žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí ve vztahu k jednotlivým plněním. K plněním, která mu měla poskytnout společnost Bonaball, namítl následující. 6. Žalovaný uvedl, že nahlížel do trestního spisu vedeného Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. 40 T 16/2016 a předmětná plnění (tj. elektronickou či listinnou verzi těchto plnění) zde nenalezl. Podle žalobce je s podivem, že Městský soud v Praze umožnil žalovanému nahlížet do daného spisu v celém jeho obsahu, neboť ještě k datu 5. 4. 2018 neměl ani zástupce žalobce, jakožto obhájce jeho jednatele v trestním řízení, k uvedenému trestnímu spisu přístup (s odůvodněním, že spis stále není připraven k nahlížení vzhledem k jeho objemnosti). Žalobce má proto pochyby o tom, zda postup deklarovaný žalovaným v daném bodě jeho rozhodnutí byl skutečně proveden řádně a důkladně. 7. Žalovaný dále uvedl, že Ing. J. S. nebyl statutárním orgánem společnosti Bonaball, a tudíž nebyl oprávněn za ni jednat. Podle žalobce tento argument neobstojí, neboť vztah pana S. ke společnosti Bonaball byl prokázán. Pan S. vystupoval jako obchodní zástupce dané společnost při jednáních s panem M. a takto domluvené objednávky byly řádně plněny. Skutečnost, že pan S. vystupoval jako obchodní zástupce, vyplývá z jeho výpovědi v trestním řízení. 8. Žalobce rozporuje také závěry, které žalovaný vyvodil z výpovědi spolupracujícího obviněného F. V. Podle žalobce se F. V. vyjadřoval obecně ke svému jednání, které bylo předmětem trestního řízení, nezmiňoval konkrétně plnění poskytnutá společností Bonaball. Není tak zřejmé, z které části jeho výpovědi žalovaný dovodil, že předmětná plnění nebyla poskytnuta deklarovaným způsobem. Vycházet nelze ani z optimalizačních tabulek zpracovaných F. V. Jednalo se o jeho soukromé tabulky, o kterých neměl jednatel žalobce žádné tušení, správnost jejich obsahu není nijak prokázána. Tyto tabulky navíc neprokazují (ani nepřímo), že by společnost Bonaball neposkytla žalobci předmětná plnění. 9. Žalobce prokazoval uskutečnění předmětných plnění soustavou těchto nepřímých důkazů: (i) evidencí dle § 100 zákon o DPH za zdaňovací období květen roku 2011; (ii) provedením platby na bankovní účet společnosti Bonaball v souvislosti se spornými plněními; (iii) e-mailovou korespondencí. Z dané e-mailové korespondence vyplývá, že plnění byla převzata a bylo vyžádáno vystavení daňových dokladů – faktur. Z výpisu z bankovního účtu společnosti Bonaball vyplývá, že uvedená společnost přijala finanční prostředky ve výších odpovídajících částkám deklarovaným na příslušných daňových dokladech. Evidence dle § 100 zákona o DPH za zdaňovací období květen roku 2011 následně prokazuje, že uskutečněná a zaplacená plnění byla i řádně evidována pro uplatnění odpočtu DPH. 10. Žalovaný nepovažoval uvedenou e-mailovou korespondenci za dostatečný důkaz o provedení plnění společností Bonaball s odkazem na výpověď spolupracujícího obviněného F. V. K tomu žalobce opětovně namítl, že výpověď pana V. je v tomto ohledu neprůkazná. Žalovaný proto (chybně) nebral v potaz, že obsahově je předmětná e-mailová korespondence protokolem o předání díla. 11. Podle žalobce nelze vycházet ani ze svědecké výpovědi Z. S. v trestním řízení. Z. S. byla negativně zaujatá ve vztahu k panu S., a to z důvodu probíhajícího rozvodového řízení. Tuto skutečnost žalovaný při hodnocení její svědecké výpovědi nevzal v potaz. Dokonce i státní zástupkyně ve své závěrečné řeči doporučovala Městskému soudu v Praze brát svědeckou výpověď paní S. s rezervou. 12. Žalobce dále nesouhlasí se závěrem žalovaného, že společnost Bonaball neprováděla deklarovanou činnost, neboť nebyla vedena v evidenci České správy sociálního zabezpečení. Podle žalobce takovéto zjištění pouze dokazuje, že společnost Bonaball neměla zaměstnance, nikoliv že posuzovaná plnění nebyla touto společností uskutečněna, např. subdodavateli. Důkazní prostředek o provedení plnění subdodavateli ovšem může předložit pouze společnost Bonaball, nikoliv žalobce. Nepředložení takového důkazního prostředky společností Bonaball ale nemůže být kladeno k tíži žalobce. Žalobce v této souvislosti rovněž uvedl, že z emailové komunikace mezi F. V. a J. S. ze dne 6. 6. 2011 jednoznačně vyplývá, že F. V. lhal přinejmenším o neexistenci svých subdodavatelů. V dané komunikaci jej totiž pan S. vyzývá k poslání platby „lyře“, tj. společnosti Lyra.com s.r.o. 13. Příslušné daňové doklady vztahující se k plnění poskytnutému společností Bonaball navíc nejsou předmětem usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání vůči jednateli žalobce, a tak důkazní prostředky získané v daném trestním řízení nemají souvislost s těmito doklady a žalovaný se na ně nemůže odvolávat. 14. K plněním, která mu měla poskytnout společnost SANERI, žalobce uplatnil následující námitky. 15. Žalovaný uvedl, že pan S. nebyl statutárním orgánem společnosti SANERI a nebyl ani zplnomocněn paní B., tehdejší jednatelkou dané společnosti. Nebyl tedy oprávněn jednat za společnost SANERI. Podle žalobce tento argument neobstojí, neboť vztah pana S. ke společnosti SANERI byl prokázán. Pan S. vystupoval jako obchodní zástupce dané společnost při jednáních s panem M. a takto domluvené objednávky byly řádně plněny. Skutečnost, že pan S. vystupoval jako obchodní zástupce, vyplývá z jeho výpovědi v trestním řízení. 16. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, podle nějž text objednáv