2 Afs 6/2004 — Nejvyšší správní soud

31 Af 4/2018- 128 - text  10 31 Af 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: Svatojánská lékárna, s.r.o., IČ 27460894 Pešinova 153/1, 500 08 Hradec Králové zastoupena Mgr. Jakubem Šnajbergem, advokátem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, Masarykova 427/31 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2017, č. j. 45493/17/5300-22444-702525 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou namítal žalobce nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání do dodatečných platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2011 a prosinec 2012. I. Obsah žalobních bodů 2. Žalobce uvedl, že předmětem daňové kontroly byl vystavený daňový doklad č. 201164 ve výši základu daně z přidané hodnoty 500 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 100 000 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 31. 12. 2011, který byl vystaven pro žalobce v souvislosti se zpracováním studie obsahující analýzu provozu lékárny v roce 2011 a vytvoření strategie na rok 2012 (dále jen „Studie“), která byla poskytnuta žalobci od dodavatele společnosti Lyra.com s.r.o., (dále také „Lyra“). 3. Dále byl předmětem daňové kontroly vystavený daňový doklad č. 4121207-2 ve výši základu daně z přidané hodnoty 405 140 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 81 028 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 7. 12. 2012. Daňový doklad Centrum Consult byl pro žalobce vystaven v souvislosti s nákupem reklamních předmětů pro žalobce, a to v podobě 800 kusů propisek na stojánku a 300 kusů organizéru A6 prestige, vše včetně loga žalobce (dále jen „reklamní předměty“), které byly poskytnuty žalobci od dodavatele společnosti Centrum Consult s.r.o. 4. Žalobce uvedl, že Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, územní pracoviště v Hradci Králové, zahájil protokolem č. j. 507678/14/2701-05502-604004, ze dne 3. 4. 2014 u žalobce daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2011 a 2012. Správce daně při daňové kontrole dospěl i přes veškeré důkazy předložené žalobcem k závěru, že zdanitelné plnění od společností Lyra a Centrum Consult nebylo žalobcem fakticky přijato, a nebylo přijato v rozsahu deklarovaném na daňovém dokladu Lyra a na daňovém dokladu Centrum Consult. 5. Žalobce odkázal v plném rozsahu na své vyjádření k výsledku kontrolního zjištění správce daně č. j. 1663633/16/2701-60565-608976 a v odvolání. 6. Žalovaný se ve svém rozhodnutí v bodě 28, 30 a 34 odst. 2 vyjádřil k daňovému dokladu Lyra. Dodal, že žalobce nedoložil studii a další nové důkazní prostředky, a dále žalovaný zpochybnil tvrzení Ing. J. S., jednatele společnosti Lyra o tom, že studii předložil panu PharmDr. M. M., jednateli žalobce. Tyto pochybnosti již žalobce uvedl na pravou míru ve vyjádření k bodu [1.13.-2]. Dále uvedl, že žalovaný ve svém rozhodnutí záměrně vybírá jednotlivé pasáže z protokolu o výpovědi jednatele před správcem daně č. j. 1548936/14/2701-60565-608976, ve kterém jednatel na dotaz správce daně o možném doložením dalších důkazních prostředků vysvětlil, že studie existuje, ale z důvodu souběžně vedeného trestního řízení vůči jednateli nedisponuje žalobce všemi dostupnými důkazními prostředky, přičemž jiné důkazy než důkazy, které správci daně žalobce předložil či navrhl jejich provedení, nemá, a to z toho důvodu, že většina podkladů byla zabavena Policií České republiky, přičemž zabavená dokumentace nebyla následně vrácena vcelku. Policie České republiky rovněž zabavila počítač jednatele, ve kterém byla mimo jiné předmětná studie v elektronické podobě uložena, a který byl následně vrácen poškozený, přičemž se žalobci již nepovedlo obnovit ztracená data. Jak již tedy několikrát v rámci daňového řízení žalobce uvedl, další důkazní prostředky musí být v držení Policie ČR, přičemž žalobce nemá k těmto důkazním prostředkům přístup. Předmětná Studie v listinné podobě mohla být buďto skartována nebo zabavena Policií ČR. Studie ani v papírové ani v elektronické podobě v trestním spisu jednatele založena nebyla. Žalobce se domnívá, že bylo tak učiněno z důvodu, že tento obchodní případ Policie ČR vyhodnotila jako nezávadný. 7. Žalobce dále uvedl, že podle stanoviska Nejvyššího správního soudu může v daňovém řízení k prokázání určitých skutečností postačovat i řetězec nepřímých důkazů, tedy ve svém souhrnu logická, ničím nenarušená a uzavřená soustava vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících nepřímých důkazů, které vcelku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost nebo skutečnosti, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno vyvodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru (rozsudek ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Afs 13/2005-60. Žalobce vyslovil přesvědčení, že správce daně a žalovaný opomíjejí důkazní prostředky, které žalobce předložil. 8. Žalovaný, jak žalobce dále uvedl, zastává nijak nepodložený názor, že Ing. J. S. vystavoval fiktivní doklady. K tomu žalobce uvedl, že Ing. J. S. nemá s žalobcem kromě jednání s jednatelem nic společného a případné úmyslné vystavování fiktivních faktur nemůže být kladeno k tíži žalobce. 9. Dále žalobce uvedl, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že daňové orgány si musí být vědomy specifik důkazu provedeného protokolem o výpovědi obviněného majícího původ v trestním řízení, a musí vždy zvažovat, zda je tento důkaz souladný s dalšími důkazy zjištěnými v daňovém řízení (rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2009, č.j. 1 Afs 19/2009-57). Správce daně se nejprve musí pokusit znovu získat výpovědi svědků a veškeré relevantní důkazy. Důkazy získané v trestním řízení si správce daně může vyžádat pouze v případě, pokud tyto důkazy nelze v rámci daňového řízení zajistit, např. z toho důvodu, že svědek využil svého ústavně zaručeného práva nevypovídat. Nejvyšší správní soud České republiky dále zastává stanovisko, dle kterého „poskytuje-li důkaz získaný z výpovědi obviněného v trestním řízení společně s důkazy získanými v průběhu daňového řízení ucelenou a přesvědčivou verzi existence skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem, lze hovořit o tom, že správce daně unesl své důkazní břemeno“. Výslech obviněného patří mezi důkazní prostředky v trestním řízení, současně je však také prostředkem vlastní obhajoby obviněného, z čehož vyplývá, že obviněný ve své výpovědi může na svou obranu uvádět i nepravdu. Správce daně tedy musí podrobit výpovědi učiněné v trestním řízení důkladnému dalšímu zkoumání a porovnat je s jinými důkazy získanými v daňovém řízení. V opačném případě hrozí, že správce daně nesprávně zjistí rozhodné skutečnosti týkající se předmětné daňové povinnosti a způsobí tím žalobci újmu, což se stalo právě v tomto případě. Žalovaný se dle žalobce ve svém rozhodnutí v bodě 33 dopouští dalšího pochybení, když opětovně odkazuje na usnesení Policie ČR č. j. OKFK-2635/TČ- 2012-252201-TR ze dne 27. 5. 2013, kdy poukazuje na skutečnost, že v případě chybějících důkazních prostředků je oprávněn rozporovat daňový doklad Lyra a daňový doklad Centrum Consult. Žalovaný tedy nepostupoval v souladu se zásadou vyhledávací činnosti dle § 78 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Obsahem vyhledávací činnosti je především vyhledávání a opatřování důkazních prostředků, tedy informací důležitých pro rozhodování. Dodržení zákonem stanoveného postupu při jejich získávání je pak podmínkou jejich použitelnosti jako důkazů v rámci dokazování. Správce daně i žalovaný tak nesplnili svoji zákonnou povinnost spočívající ve vyhledání důkazních prostředků. 10. Žalobce uvedl, že podal dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů z důvodu daňové opatrnosti, a vůbec se tím nepřiznává ke vzniklé škodě, tento postup zvolil pouze z titulu péče řádného hospodáře. 11. Žalobce se mimo jiné vyjádřil k osobě pana Ing. J. S., kterého pokládal za zprostředkovatele obchodních služeb poskytovaných společností Lyra a Centrum Consult. Žalobce předložil správci daně a posléze žalovanému další důkazní prostředky v podobě audiozáznamů svědeckých výpovědí, dále navrhoval předvolání svědků k podání svědeckých výpovědí. Žalovaný se všemi dostupnými a možnými důkazními prostředky odmítl zabývat. Správce daně i žalovaný při svém šetření brali v úvahu pouze výpovědi F.a V. a B. H. učiněné v přípravném řízení. Žalovaný se odmítl zabývat předloženým důkazním prostředkem žalobce ve formě audiozáznamu výpovědi F. V. před soudem, jelikož správce daně zhodnotil jeho výpověď jako jedinou oprávněnou z důvodu, že byl veden jako spolupracující obviněný. Žalobce poukázal na skutečnost, že osoba F. V- je v