1 As 43/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 10/2019- 46 - text  6 31 A 10/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka v právní věci žalobce: L. T. zastoupen Mgr. Janem Hrudkou, advokátem se sídlem náměstí Starosty Pavla 5, 272 01 Kladno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích se sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2019, č. j. ZKI PA-O-11/00197/2019/7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov ze dne 4. 2. 2019, č. j. OR-949/2018-610/28. Předmětem řízení bylo rozhodování o návrhu žalobce na opravu chyby v katastrálním operátu dle ust. § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „katastrální zákon“); správní orgány žádosti žalobce nevyhověly. II. Obsah žaloby 2. Žalobce sdělil, že je přesvědčen, že ohledně jeho pozemku č. parc. X v k.ú. X je v katastru obsažen chybný údaj (zápis), a to jakožto “ostatní plocha - jiná plocha”. Žalobce sdělil katastrálnímu úřadu, že tento zapsaný údaj nenavazuje na historické zápisy v katastru nemovitostí. Navrhl, aby byla provedena oprava tohoto údaje v souladu se skutečností, když tento pozemek je fakticky zbořeništěm po v minulosti zde stojícím domě. Oprava měla spočívat ve změně druhu pozemku na “zastavěná plocha a nádvoří” a způsobem využití “zbořeniště”. Žalobce předložil a navrhl ke své žádosti důkazy, kterými prokazoval, že na tomto pozemku se skutečně nachází v současné době zbořeniště. Doložil, že v minulé době se na tomto pozemku nacházela stavba rodinného domu. Žalobce současně navrhl, aby katastrální úřad provedl též důkaz v podobě ohledání na místě samém, kde by bylo zjištěno, že se na pozemku nachází zbořeniště. 3. Žalobce považoval za chybnou právní argumentaci inspektorátu, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že nelze v tomto řízení odkázat na historické zápisy svědčící o existenci a odstranění budovy z původního pozemku č. parc. X, neboť ty byly údajně překryty novými údaji evidence nemovitostí získanými na základě vyšetření skutečného stavu ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 22/1964 Sb. Dle žalobce je naopak nutné brát v potaz též historické zápisy v předcházející evidenci nemovitých věcí. Rovněž žalobce konstatoval, že již toto uvedené vyšetření skutečného stavu ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 22/1964 Sb. muselo v minulosti proběhnout chybně a zřejmě nedbale, když bylo zcela jasně prokázáno, že do dnešních dnů je na pozemku zbořeniště, ale při tomto uvedeném údajném šetření na pozemku zbořeniště zjištěno nebylo. To je vzhledem k uvedenému zcela zřejmě závěr chybný, v jehož důsledku provedený zápis je nutné hodnotit rovněž jako chybný. 4. Žalobce zdůraznil, že rozpor mezi skutečným stavem a stavem administrativním je zcela zásadní, mělo být podrobně zkoumáno, zda tento rozpor mezi skutečným stavem a stavem zápisu v katastru existuje, a pokud ano, mělo dojít k opravě této chyby. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že oprava chyby v katastrálním operátu je povahou určena pouze pro chyby administrativní. Poukázal na to, že právě z tohoto důvodu ani správní orgány neprovedly žalobcem navržené důkazy - a to zejména v podobě ohledání na místě samém, což považuje žalobce za nesprávný postup. 5. Závěrem žalobce shrnul, že rozhodnutí inspektorátu považuje za chybné, neboť mělo dojít k opravě chybného údaje o druhu a způsobu využití pozemku č. parc. X v k.ú. X, jak to žalobce žádal, neboť pro tuto opravu byly splněny veškeré zákonné podmínky a tato oprava byla odůvodněna i skutečným stavem v terénu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že postupoval v souladu s ust. § 36 katastrálního zákona, když se v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu zabýval pouze posouzením, zda v katastru evidovaný údaj o druhu a způsobu využití pozemku parc. č. X odpovídá podkladům, které má katastrální úřad k dispozici a jejichž kopie jsou součástí spisové složky sp. zn. OR-949/2018-610. 7. Žalovaný nijak nerozporuje, že v předchozích historických evidencích nemovitostí byla skutečně zapsána na daném pozemku budova, na níž poukazuje žalobce. Budova byla následně odstraněna (poznámka z roku 1947 k tehdejšímu pozemku st. parc. č. X). V roce 1965 byl pozemek st. parc. č. X sloučen do pozemku poz. parc. č. X, a to na základě provedeného místního šetření. V mapě evidence nemovitostí byla následně u pozemku parc. č. X vyznačena změna druhu pozemku z „lesní pozemek“ na „ostatní plocha“. Další podklady dokládající změnu druhu pozemku nemá katastrální úřad k dispozici. Pro úplnost žalovaný doplnil, že pozemek parc. č. X vznikl rozdělením pozemku parc. č. X – na základě ohlášení změny údaje o pozemku ze dne 9. 1. 2018 a geometrického plánu č. 621-43/2017, spolu se souhlasem s dělením pozemků vydaným Městským úřadem Pec pod Sněžkou. 8. Žalovaný zdůraznil, že nemá žádné podklady, ze kterých by vyplývalo, že by pozemek parc. č. X měl být evidován jako „zastavěná plocha a nádvoří“ se způsobem využití „zbořeniště“. Žalobce v průběhu řízení na žádné takové podklady nepoukázal a setrval pouze na svém tvrzení skutečného stavu pozemku v terénu, který není v souladu se stavem evidenčním. Z hlediska údajů katastru se však jedná o nový stav, který musí být doložen k tomu příslušnou listinou. Změna údaje o druhu a způsobu využití pozemku by mohla být provedena na základě ohlášení žalobce podloženého příslušnou listinou (§ 31 katastrálního zákona a § 30 katastrální vyhlášky). 9. Pokud jde o důkazní návrhy žalobce, žalovaný uvedl důvody, proč provedení navržených důkazu považoval za nadbytečné. Výslovně uvedl, že smyslem institutu „oprava chyby“ je odstranění rozporu mezi jednotlivými částmi katastrálního operátu, nikoliv nesouladu evidovaných částí se skutečným stavem. Správní orgány zároveň žalobce poučily o možnosti postupovat dále dle § 31 katastrálního zákona. 10. Závěrem žalovaný uvedl, že plynutím času může dojít ke změně druhu a způsobu využití pozemku, aniž by o tom byla katastrálnímu úřadu předložena příslušná listina k provedení změny zápisu v katastru. Opětovně je však nutné žalobce odkázat na jiné řízení, v němž je možné nesoulad odstranit a provést změnu v údajích katastru. Změny údajů katastru nelze dosáhnout v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. 11. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Po prostudování správního spisu dospěl soud k níže uvedeným skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž při tom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a krajský soud nepovažoval ústní projednání věci za nezbytné. 13. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal ke Katastrálnímu úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, dne 25. 10. 2018 návrh na opravu chyb v katastrálním operátu. Konkrétně se domáhal opravy u pozemku parc. č. X tak, aby byl napříště uveden druh pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ a způsob využití „zbořeniště“. Poukazoval na to, že v minulosti byla na pozemku stavba domu č.p. X, která byla po 2. sv. válce částečně stržena. Existence zbořeniště je zjistitelná na místě samém obhlídkou. Přílohami návrhu žalobce dokládal historický stav pozemku. 14. Další listinou ve správním spise je ohlášení změny údajů o pozemku ze dne 10. 1. 2018 navrhující rozdělení pozemku parc. č. X na parc. č. X a X, přičemž druh všech pozemků je „ostatní plocha“, způsob využití všech pozemků je „jiná plocha“. Návrh na rozdělení je podpořen geometrickým plánem. Spis obsahuje rovněž listiny vztahující se k nabývání vlastnictví k předmětnému pozemku a historické zápisy z evidence. Z dalších dokumentů je zřejmé, že proběhla revize údajů katastru nemovitostí, a to od 9. 5. 2017 do 30. 10. 2018; u pozemků žalobce došlo k jejich sloučení. Změny se netýkaly pozemku parc. č. X, o něž jde v projednávané žalobě. 15. Dne 4. 2. 2019 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o nevyhovění nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. Následně vydal žalovaný napadené rozhodnutí. 16. Dle § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b)