7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

31 A 20/2025- 121 - text  8 31 A 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci žalobce: V. T. H. zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem AK Brno, Milady Horákové 13 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce podal dne 11. 4. 2025 žalobu, kterou se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že v zákonné lhůtě nevydal žalobci osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě překlenovacího štítku. II. Žalobní argumentace 2. Žalobce uvedl, že dne 14. 1. 2025 podal žádost o vydání osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě překlenovacího štítku. Správní orgán požadované osvědčení o oprávněnosti pobytu v zákonné lhůtě nevydal. Žalobce podal dne 14. 3. 2025 ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Dne 2. 4. 2025 bylo žalobci doručeno opatření proti nečinnosti Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 1. 4. 2025, č. j. MV-47206-4/SO-2025, kterým nebylo návrhu žalobce vyhověno. Žalobci dosud nebylo uděleno osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě vízového štítku a žalobce marně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti. 3. Žalobce na základě shora uvedeného navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě vízového štítku. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nečinný nebyl. Žalovaný reagoval na žádost žalobce o vydání osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě překlenovacího štítku, a to sdělením č. j. OAM-405704-18/MC-2023, v němž uvedl, že u žalobce neeviduje žádné platné pobytové oprávnění, které by bylo možné osvědčit vydáním jakéhokoliv dokladu. Žalovaný tak má za to, že není možné žalobci přikázat vydat osvědčení dle § 87y zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 5. Žalovaný dále uvedl, že oprávnění pobývat na území zakotvené v § 87y zákona o pobytu cizinců nevzniká automaticky podáním žádosti o vydání tohoto opatření, nýbrž je nutné, aby bylo naplněno současně několik zákonem stanovených podmínek. 6. Žalovaný má za to, že se nemohl dopustit namítané nečinnosti, neboť na žádost žalobce reagoval vydáním shora uvedeného sdělení. Navrhl proto, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobce 7. Žalobce ve své replice ze dne 21. 7. 2025 odmítl tvrzení žalovaného, že by žádal o vydání osvědčení podle § 87y zákona o pobytu cizinců. Tvrdí, že má na území České republiky povolen trvalý pobyt jako občan třetí země, byť byl vydán pod jinou identitou. Dne 21. 6. 2024 požádal o prodloužení platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu, který mu dosud nebyl vydán. Z tohoto důvodu následně dne 14. 1. 2025 požádal o vydání vízového štítku, který by mu umožnil vycestovat za rodinou do Vietnamu. V. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 uvedené právní úpravy. Po přezkoumání obsahu správního spisu v kontextu s žalobními námitkami dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 9. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující relevantní skutečnosti. 10. Žalobce podal dne 31. 7. 2023 u Ministerstva vnitra žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky ve smyslu § 117d odst. 1 zákona o pobytu cizinců, dle něho lze dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let. 11. Žalobce v žádosti uvedl, že se jmenuje V. T. H. a je narozen xx, v kolonce „Dřívější příjmení“ pak uvedl – „N. T. H., nar. xx“. 12. V návaznosti na to podalo dne 9. 11. 2023 Ministerstvo vnitra žádost o součinnost ke Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru cizinecké policie, o zaslání znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha k identitě cizinců N. A. T., nar. xx, a V. T. H., nar. xx, který je součástí řízení této policejní složky č. j. KRPH-59810/ČJ-2023-050026-SV-50A. Současně požádalo i o zaslání dalších podkladů či dokumentů přímo souvisejících s tímto znaleckým posudkem. 13. Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odbor cizinecké policie, odpovědělo na tuto žádost přípisem ze dne 6. 12. 2023, jehož přílohu tvořil uvedený znalecký posudek Policie České republiky, Kriminalistického ústavu Praha, z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, jehož výsledkem je zjištění, že osoby V. T. H., nar. xx, a N. A. T., nar. xx, jsou jedna a tatáž osoba. 14. Kromě něho byly správnímu orgánu I. stupně zaslány i další písemnosti z řízení vedeného Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, odborem cizinecké policie, pod č. j. KRPH-59810/ČJ-2023-050026-SV-50A. Jednalo se např. o Úřední záznam této policejní složky ze dne 16. 1. 2019 ke zjištění druhé identity cizince V. T. H.. 15. Z obsahu správního spisu dále plyne, že žalobci bylo v minulosti vydáno pouze jediné pobytové oprávnění, a to vízum k pobytu nad 90 dnů s platností od 14. 6. 2016 do 12. 5. 2017. Jeho následné žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny a o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU byly správními orgány zamítnuty, žádné z těchto pobytových oprávnění nebylo vydáno. 16. Dne 18. 12. 2023 vydal žalovaný usnesení č. j. OAM-405704-9/MC-2023, kterým podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zastavil řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky dle § 117d odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, jakožto správní orgán druhého stupně, svým rozhodnutím ze dne 20. 2. 2024, č. j. MV-5453-4/SO-2024 odvolání žalobce zamítla a rozhodnutí žalovaného potvrdila. Žalobce proti tomuto rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 20. 2. 2024, č. j. MV-5453-4/SO-2024 podal u zdejšího soudu žalobu. Zdejší soud následně vydal rozhodnutí ze dne 12. 4. 2024, č. j. 30 A 10/2024 – 30, kterým rozhodnutí č. j. MV-5453-4/SO-2024 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Poté Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala rozhodnutí ze dne 15. 5. 2024, č. j. MV-5453-12/SO-2024, kterým původní rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-405704-9/MC-2023 zrušila a věc vrátila žalovanému k dalšímu řízení. Dne 19. 6. 2024 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutí č. j. MV-77952-5/SO-2024, kterým zrušila rozhodnutí žalovaného (č. j. OAM-20319-12/ZR-2023), kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem řízení ve věci zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu pana N. A. T., nar. xx. 17. Dne 21. 6. 2024 zaslal žalobce žalovanému průvodní dopis k žádosti o prodloužení platnosti průkazu trvalého pobytu, v němž uvedl, že žalobce má stále platné povolení k trvalému pobytu, které získal pod jinou identitou a žádal žalovaného o prodloužení platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu k jeho skutečné totožnosti. 18. Žalobce rovněž dne 21. 6. 2024 podal u Ministerstva vnitra žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky ve smyslu § 117d odst. 1 zákona o pobytu cizinců. V žádosti navíc uvedl, že pod jinou totožností (N. A. T.) získal povolení k pobytu, které je stále platné. Tato skutečnost ho má opravňovat k pobytu na území ČR, neboť to byl právě on, kdo žádost o pobytové oprávnění podal a kdo je získal. Není přitom podstatné, jakou totožnost použil. 19. Dne 14. 1. 2025 žalobce podal u žalovaného žádost o informace týkající se podané žádosti a zároveň žalovaného požádal, aby vydal osvědčení o oprávněnosti pobytu ve formě vízového štítku. Poté dne 14. 3. 2025 podal žalobce u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu, neboť byl žalovaný dle žalobce nečinný, když na jeho žádost ze dne 14. 1. 2025 nijak nereagoval. 20. Žalovaný dne 19. 3. 2025 zaslal žalobci sdělení k jeho žádosti o informace o řízení a vydání osvědčení o oprávněnosti pobytu, v němž uvedl, že řízení o žádosti žalobce je vedeno pod sp. zn. OAM-405704/MC-2023. Uvedl také, že k osobě žalobce neeviduje žádné platné pobytové oprávnění, které by bylo možné osvědčit vydáním jakéhokoli dokladu. 21. Žalovaný rovněž dne 19. 3. 2025 podal u Komise pro rozhodování ve věcec