4 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

32 A 9/2024- 45 - text  8 32 A 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: Ing. I. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 Křížová 1292/25, 225 08 Praha o přezkum rozhodnutí ze dne 8. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl žalobou podanou dne 9. 12. 2024 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 10. 2024, č. j. X, kterým žalovaná zamítla jeho odvolání proti rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „ÚSSZ“), č. j. X, ze dne 29. 7. 2024, o spáchání přestupků a uložení pokuty za jejich spáchání ve výši 5 000 Kč dle ustanovení § 54 odst. 3 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“), ve spojení s a § 54 odst. 6 písm. c) ZOPSZ, ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a napadené rozhodnutí potvrdila. Uvedeným rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání 3 přestupků dle ustanovení § 54 odst. 3 písm. b) ZOPSZ, kterých se dopustil jako podnikající fyzická osoba, a to nesplněním povinnosti stanovené ustanovením § 12 písm. d) ZOPSZ tím, že se bez vážného důvodu nedostavil na výzvu orgánu sociálního zabezpečení k provedení kontroly plnění jeho povinností v oblasti sociálního zabezpečení, a to: v termínu dne 19. 2. 2024, na základě výzvy ze dne 1. 2. 2024; v termínu dne 13. 3. 2024, na základě výzvy ze dne 29. 2. 2024, a v termínu dne 3. 4. 2024, na základě výzvy ze dne 14. 3. 2024. II. Žalobní argumentace 2. Žalobce se neztotožňuje s výše uvedeným rozhodnutím a postupem, který jeho vydání předcházel. Žalobce namítal místní nepříslušnost správního orgánu prvního stupně, neboť z důvodu zrušení institutu plátcových pokladen dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nelze určit místní příslušnost správního orgánu prvního stupně podle sídla mzdové účtárny, když tato byla jako plátcova pokladna ke dni 1. 1. 2024 zrušena, ale místní příslušnost má být určena podle bydliště žalobce. 3. Žalobce dále namítal podjatost pracovníků správního orgánu prvního stupně, na které podal trestní oznámení, přičemž tato námitka byla v samostatně vedeném řízení zamítnuta. Tyto úřední osoby mají dle žalobce nezpochybnitelný zájem na výsledku řízení s ohledem na svou případnou trestní odpovědnost. 4. Žalovaná stejně jako správní orgán prvního stupně označovala žalobce jménem, příjmením, datem narození a trvalým pobytem, tj. údaji, kterými je označována fyzická „nepodnikající“ osoba, přičemž v samotném textu jednotlivých písemností se hovoří o podnikající fyzické osobě, což způsobuje nejednoznačnost, zda správní orgán jedná s fyzickou osobou nebo s podnikající fyzickou osobou. V této souvislosti žalobce dále namítá, že mu bylo nesprávně doručováno do nepříslušné datové schránky, namísto datové schránky podnikající fyzické osoby mu dle povahy písemností mělo být doručeno do datové schránky fyzické osoby, kterou má též zřízenou. Žalovaná věc chybně kvalifikovala jako přestupek dle § 54 odst. 3 písm. b) namísto § 53 odst. 1 písm. a) ZOPSZ. Žalobce vytýká žalované, že v řízení předcházejícímu vydání napadeného rozhodnutí nebyl poučen, že řízení je vedeno proti němu jako podnikající fyzické osobě a v důsledku nedostavení se ke stanovené kontrole mu hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč dle § 54 odst. 6 písm. c) ZOPSZ. 5. Žalobce považuje jednotlivé výzvy k dostavení se ke kontrole za obsahově nedostatečné a neurčité. Není z nich patrné, jaké konkrétní dokumenty mají být správnímu orgánu předloženy. 6. Co se týče výše pokuty, žalobce vytýká, že se žalovaná nedostatečně vypořádala s jejím odůvodněním a rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. K odůvodnění napadeného rozhodnutí žalobce uvedl, že se neztotožňuje s tvrzením žalované, že by se dopustil tří přestupků, když se pouze třikrát nedostavil ke kontrole u místně nepříslušného správního orgánu, a dále si není vědom, že by se měl dostavit v jiném než určeném termínu. 7. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a přiznal mu proti žalované náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s žalobou nesouhlasí v plném rozsahu. 9. K namítané místní nepříslušnosti sdělila, že dle její evidence k odhlášení mzdové účtárny žalobce nedošlo. Mzdová účtárna nebyla novelizací zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zrušena současně s plátcovou pokladnou, jak se mylně domnívá žalobce. 10. Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení pro provádění pojištění zaměstnanců včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v pojištění se dle § 83 odst. 1 písm. a) z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), řídí sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu; pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem mzdové účtárny. V případě žalobce, který má od 1. 4. 2017 nahlášené sídlo své mzdové účtárny na adrese Fráni Šrámka 128/7, Hradec Králové, je místně příslušná ÚSSZ (OSSZ Hradec Králové). Nad rámec výše uvedeného žalovaná uvedla, že se žalobce na výzvu ze dne 30. 5. 2024 ke sdělení, kde se nachází sídlo jeho mzdové účtárny, nijak nevyjádřil, přičemž v případě, že by došlo ke zrušení mzdové účtárny vedené v registru zaměstnavatelů, měl žalobce dle § 93 odst. 5 ZNP povinnost zrušenou mzdovou účtárnu odhlásit do 8 kalendářních dnů. Mzdová účtárna žalobce odhlášena nebyla. 11. Namítaná podjatost byla předmětem samostatně vedeného řízení, v rámci kterého o ní bylo rozhodnuto usnesením ÚSSZ č. j. X ze dne 1. 7. 2024. Námitka podjatosti neobsahovala žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých žalobce spatřoval podjatost, ani v řízení nebylo prokázáno, že by pověřené úřední osoby měly zájem na jeho výsledku, a proto byla tato námitka zamítnuta. 12. K žalobcem namítanému chybnému označení fyzické osoby namísto podnikající fyzické osoby se žalovaná vyjádřila tak, že postupovala na základě § 18 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 3 písm. b) ZNP, který zaměstnavatele definuje jako fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Fyzická osoba se identifikuje jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu. 13. Žalobce se dopustil přestupku jako zaměstnavatel, tedy v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Přestupek spáchal jako podnikající fyzická osoba. Z povahy věci proto bylo žalobci doručováno do datové schránky podnikající fyzické osoby, neboť se jednalo o písemnost související s podnikáním. 14. K argumentu žalobce, že nebyl poučen o následcích nedostavení se dle výzvy, žalovaná uvedla, že orgán sociálního zabezpečení mohl dle § 12 písm. d) ZOPSZ vyzvat žalobce jako zaměstnavatele, aby se za účelem provedení kontroly plnění svých povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavil v určeném termínu na příslušnou ÚSSZ, popřípadě na místo určené. Takové výzvě měl žalobce povinnost vyhovět, a to bez dalšího, pokud by se předem z vážných důvodů neomluvil. Žalovaná navíc ve výzvě k dostavení se ke kontrole ze dne 14. 3. 2024, č. j. X, žalobce náležitě poučila, že pokud by se bez vážného důvodu nedostavil, může tím spáchat přestupek dle § 54 odst. 3 písm. b) ZOPSZ, za který mu může být udělena pokuta ve výši do 50 000 Kč dle § 54 odst. 6 písm. c) ZOPSZ. 15. Žalovaná k námitce žalobce, že rozhodnutí není řádně odůvodněno co do výše uložené pokuty, uvedla, že při úvaze o přiměřenosti uloženého trestu byly zváženy všechny okolnosti daného případu. Bylo přihlédnuto k polehčující okolnosti, že s žalobcem jako zaměstnavatelem je vedeno první řízení ve věci porušení výše uvedené povinnosti. Za přitěžující okolnost lze pak považovat spáchání více přestupků, kdy se žalobce opakovaně a bez řádné omluvy úmyslně nedostavil na výzvu orgánu sociálního zabezpečení v určeném (a ani v žádném jiném) termínu k provedení kontroly plnění jeho povinností v oblasti sociálního zabezpečení, čímž znemožnil ÚSSZ kontrolu uskutečnit. Žalobce neprojevil od zahájení kontroly žádnou součinnost, neměl snahu si domluvit náhradní termín kontroly, na ÚSSZ se nedostavil a ani se předem z vážných důvodů neomluvil. Ze strany žalobce se jednalo o účelové jednání, kdy při stejném doručování veškerých dokumentů do