43 A 4/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

43 A 4/2025- 47 - text  9 43 A 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci žalobce: U. M. zastoupen Mgr. Barborou Lacinovou, advokátkou se sídlem Kalinovo nábřeží 605, Havlíčkův Brod proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, P. O. Box 21, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-68431-26/ZM-2024, ve věci povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecké karty, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-68431-26/ZM-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 19 210 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.), neboť žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání nedbalostního trestného činu, čímž ztratil podmínku trestní zachovalosti podle § 174 zákona o pobytu cizinců. 2. V řízení soud posuzoval zejména otázku přiměřenosti dopadů rozhodnutí ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců; dospěl k závěru, že dopady rozhodnutí jsou nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života žalobce. II. Žaloba 3. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí pro nedostatečné zjištění skutkového stavu, nesprávné hodnocení důkazů a zejména pro nesprávnost posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. 4. Žalovaný se nedostatečně zabýval hodnocením závažnosti protiprávního jednání žalobce, když vycházel pouze z rozsudku trestního soudu, aniž by jako důkaz použil celý trestní spis. Ze spisu je totiž patrný přístup žalobce k trestnímu řízení a to, jak spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Žalobce uvedl, že to, že způsobil dopravní nehodu, jej velmi mrzí; jednalo se o nešťastnou událost, kdy špatně vyhodnotil chování chodce, který byl pod vlivem alkoholu. Jednalo se o nedbalost a žalobce svou vinu nikdy neodmítl. Bezprostředně po nehodě se snažil poškozenému poskytnout první pomoc a s pomocí svědků nehody mu přivolal záchrannou službu. K jednání se doznal. Prostřednictvím Probační a mediační služby se setkal se synem poškozeného, omluvil se mu a poskytl mu finanční kompenzaci nad rámec plnění, které mu poskytla pojišťovna. Při hlavním líčení učinil žalobce prohlášení viny a přijal trest, který mu soud uložil. Po odsouzení vedl řádný život, proto trestní soud dne 20. 3. 2025 podmíněně upustil od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti (řízení motorových vozidel). Trestní soud žalobci neuložil trest zákazu činnosti a shledal tak, že je žalobce nadále způsobilý pobývat na území ČR. Jestliže nyní žalovaný žalobce „trestá“ znovu neprodloužením pobytového oprávnění, jde o porušení zásady ne bis in idem. Odsouzení bylo výjimečným vybočením z jinak řádného života žalobce a trestní soud uložil trest, který je dostatečnou ochranou společnosti. 5. Žalovaný nedostatečně posoudil žalobcovy rodinné poměry. Žalobce ve správním řízení sdělil, že má dvě děti – dvojčata, která se narodila předčasně v sedmém měsíci těhotenství žalobcovy manželky. Dlouhou dobu musely být děti v inkubátorech, a i po propuštění z nemocnice potřebují zvláštní péči, což platí zejména u dcery, která se potýká s očními problémy a závažnou kožní vyrážkou. Od 13. 5. 2025 byla dcera hospitalizována na Pediatrické klinice FN Brno. Vzhledem k tomu, že jsou děti dvojčata, syn musí být hospitalizován společně s dcerou a manželkou žalobce, protože obě děti jsou stále kojené. Péče o předčasně narozená dvojčata, navíc se zdravotními obtížemi, je velice náročná. Manželka žalobce by sama tuto péči nezvládla. Jinou pomoc zde rodina nemá. Žalobce zajišťuje chod rodiny i po finanční stránce – je hlavním živitelem rodiny. Vzhledem k uvedenému není nyní možné, aby manželka žalobce s dětmi opustila ČR. Argumentace žalovaného, že může celá rodina přesídlit zpět do Mongolska, je proto nepřípadná. Manželka s dětmi musí zůstat v ČR. Proto by vycestování žalobce do Mongolska zbavilo rodinu možnosti realizovat rodinný život. Mimo to by manželka žalobce zůstala sama na péči o děti, což by nezvládla. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že není ten, kdo by měl hodnotit okolnosti spáchání trestného činu. To přísluší trestnímu soudu. Žalovaný si neopatřil celý spis z důvodu, že podle § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu je správní orgán vázán rozhodnutím soudu o tom, zda se trestný čin stal a kdo jej spáchal. Žalovanému tak stačilo vycházet pouze z odsuzujícího rozsudku a nebylo třeba vyžadovat si celý trestní spis. Žalovanému nepřísluší posuzovat ani to, z jakého důvodu žalobci nebyl v trestním řízení uložen trest vyhoštění. Sama tato skutečnost pak nebrání žalovanému, aby rozhodl o neprodloužení zaměstnanecké karty. To přitom není dalším trestem za protiprávní činnost, ale pouze neprodloužením pobytového oprávnění ve správním řízení. Zásada ne bis in idem tím není porušena. 7. K otázce přiměřenosti dopadů rozhodnutí žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde dospěl k závěru, že dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce je přiměřený. Žalovaný zjistil, že žalobce pobývá na území ČR od r. 2019, tedy krátkou část jeho života. Na území dále pobývá manželka žalobce a jeho dvě nezletilé děti. Manželka žalobce je držitelkou povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (s platností do 31. 5. 2027), a je i nositelkou oprávnění ke sloučení obou dětí. Žalobce neprokázal, že by zdravotní stav dcery vyžadoval dlouhodobou hospitalizaci či léčbu, která by v budoucnu bránila případnému přesunu manželky a dětí do Mongolska. Žalobce je v produktivním věku, může tak pracovat v zemi původu a finanční prostředky posílat manželce do České republiky, pokud by manželka s dětmi zůstala v ČR. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž cizinec, dopustivší se na území ČR zavrženíhodného jednání směřujícího proti právem chráněným zájmům tohoto státu, musí počítat s tím, že daný stát s velkou pravděpodobností ukončí cizincův pobyt na území. Žalobce porušením zákona o silničním provozu (zák. č. 361/2000 Sb.) způsobil dopravní nehodu, při níž způsobil závažná zranění chodci, který jejich následkem později zemřel. Žalovaný tak ani nemohl postupovat jinak, než jak mu ukládá zákon o pobytu cizinců, tedy tak, jak rozhodl napadeným rozhodnutím. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního (s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl soud bez nařízení jednání za splnění podmínek § 51 s. ř. s. 9. Žaloba je důvodná. 10. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce podal dne 31. 10. 2024 žádost o prodloužení zaměstnanecké karty pro operátor-svářeč u spol. Futaba Czech, s. r. o. Žádost doložil kopií cestovního pasu, potvrzením o zajištění ubytování, pracovní smlouvou a mzdovým výměrem a potvrzení o zaměstnání. K zaměstnání cizince vydal souhlasné stanovisko Úřad práce České republiky. 11. Ve správním spise je dále založen rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 11. 2024 (téhož dne i pravomocný), č. j. 1 T 29/2024-294. Tímto rozsudkem byl žalobce uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Toho se dopustil tím, že dne 17. 8. 2023 v Havlíčkově Brodě jako řidič motorového osobního vozidla způsobil dopravní nehodu, kdy při jízdě obcí nereagoval přiměřeně na chodce, který se pohyboval na chodníku po straně komunikace a zjevně hodlal tuto komunikaci přejít po přechodu pro chodce, nezastavil vozidlo a pokračoval v jízdě, v důsledku čehož se střetl s přecházejícím chodcem. Ten v důsledku nárazu utrpěl závažné polytrauma hlavy, trupu a končetin, byl letecky transportován do nemocnice s navazující hospitalizací, následovaly opakované hospitalizace, a dne 3. 12. 2023 chodec na následky těžkého poranění zemřel. Za tento přečin byl žalobce potrestán odnětím svobody v trvání 22 měsíců, podmíněně odloženým na zkušební dobu 2 let a 6 měsíců, dále zákazem činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let a 6 měsíců. Byla mu uložena povinnost nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně škodu způsobenou trestným činem. Zbylé poškozené soud odkázal s jejich nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. 12. Z odůvodnění trestního rozsudku vyplývá dále skutečnost, že žalobce (obžalovaný) i státní zástupce se ihned po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolán