— Nejvyšší správní soud

38 Ad 70/2011- 23 - text  38Ad 70/2011-23 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. B., právně zastoupeného JUDr. Miroslavem Gajdziokem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Vítkovická 3133/5, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě, ul. 28. října 117, o žalobě žalobce na zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. MSK 89505/2011, ze dne 17.8.2011, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 89505/2011, ze dne 17.8.2011 se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta ve výši 1.920,- Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného citovaného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Opava ze dne 3.5.2011, č.j. 41798/2011/OPA tak, že se žalobci nepřiznává Pokračování -2- 38Ad 70/2011 příspěvek na péči. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí žalovaného je nicotné, neboť pokud žalovaný mění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, může tak učinit pouze vlastním rozhodnutím a nikoliv rozhodnutím za prvostupňový správní orgán. Dále žalovanému vytýká překročení pravomocí v odvolacím řízení, neboť žalovaný nepostupoval v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu a přezkoumával rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i v rozsahu, ve kterém nebylo napadeno odvoláním a naopak se nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce. Rozhodnutí bylo navíc změněno v neprospěch žalobce, jakožto odvolatele, aniž by byly splněny podmínky podle ust. § 90 odst. 3 správního řádu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Pokud odvolací orgán mění prvoinstanční rozhodnutí, musí se vypořádat s celou výrokovou částí odvoláním napadeného rozhodnutí a pojmout do měnícího výroku také správní orgán prvního stupně. Z rozhodnutí je však zřejmé, který správní orgán rozhodnutí o odvolání vydal. Odvolací správní orgán je podle § 89 odst. 2 správního řádu povinen přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí i nad rámec odvolacích námitek, pokud to vyžaduje veřejný zájem. Příspěvek na péči je placen ze státních prostředků a jejich využití musí být v souladu s veřejným zájmem. Ze stejného důvodu byl žalovaný oprávněn změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele. Zdravotní stav žalobce byl v rámci odvolacího řízení přezkoumán posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se závěrem, že k datu podání žádosti žalobce nezvládal 11 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, což je k přiznání nároku na příspěvek na péči nedostatečné. Z obsahu správních spisů žalovaného sp. zn. SOC/22107/2011/Tyl a Magistrátu města Opava zn. 103085/2010/OPA bylo zjištěno, že žádostí došlou správnímu orgánu dne 13.12.2010 požádal žalobce o přiznání příspěvku na péči. Podle záznamu ze sociálního šetření ze dne 13.12.2010 péči o žalobce zajišťuje jeho syn, a to každý den v rozsahu vedení domácnosti, nakupování, vyřizování osobních záležitostí, doprovod k lékaři, oblékání, provádění celkové osobní hygieny, péče o lůžko a D. L. 1x týdně úklidem domácnosti, praním a žehlením prádla, výměnou lůžkovin, nakupováním. Žalobce trpí bolestmi zad, má omezenou pohyblivost horních a dolních končetin, při chůzi musí používat podpažní berle, pohybuje se pouze v nejnutnějších případech. Ven chodí pouze k lékaři, 1x týdne se snaží jít na procházku po ulici. Posudkem ze dne 19.4.2011 příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení Opava (dále jen „OSSZ“) zhodnotila žalobce jako osobu s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který omezuje převážně její fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Žalobce potřebuje pomoc při 17 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, mimo jiné při podávání a porcování stravy (§ 9 odst. 1 písm. b/ zákona o sociálních službách) a chůzi po rovině (§ 9 odst. 1 písm. l/ zákona o sociálních službách). Magistrát města Opavy rozhodnutím ze dne 3.5.2011 přiznal žalobci příspěvek na péči ve výši 2.000,- Kč měsíčně od prosince 2010, když v návaznosti na posudek OSSZ uznal žalobce osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. – lehká závislost. Proti rozhodnutí Magistrátu města Opavy podal žalobce odvolání, ve kterém nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu a požádal o přiznání příspěvku na péči odpovídající druhému stupni závislosti. Považuje za nelogické, že byl uznán neschopným k úkonu podávání a porcování stravy, ale nebyl uznán neschopen k úkonu přípravy stravy (§ 9 odst. 1 písm. a/ zákona č. 108/2006 Sb.), který je jednoznačně náročnější a pro žalobce vyloučený. Stejně tak považuje za nesprávné, že byl uznán neschopen chůzí po rovině, ale nebyl uznán neschopen chůzí po schodech nahoru a dolů (§ 9 odst. 1 písm. m/ zákona Pokračování -3- 38Ad 70/2011 č. 108/2006 Sb.). Posudek OSSZ považuje za účelový, veden snahou, aby žalobce nedosáhl více než 18 úkonů, při kterých by mu byl přiznán příspěvek na péči odpovídající II. stupni závislosti. Žalovaný nechal pro účely odvolacího řízení přezkoumat zdravotní stav žalobce příslušnou posudkovou komisí Ministerstva práce a sociální věcí (dále jen „PK MPSV“). PK MPSV vycházela z posudkového spisu OSSZ, odvolacího spisu žalovaného a sociálního šetření provedeného správním orgánem prvního stupně dne 19.1.2011 a po jednání konaném dne 13.7.2011 v přítomnosti žalobce dospěla k závěru, že žalobce není osobou závislou na pomoci jiné osoby podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb. Dle závěrů PK MPSV žalobce samostatně nezvládá 11 úkonů. Oproti posudku OSSZ neuznala PK MPSV neschopnost žalobce zvládat tyto úkony péče o vlastní osobu : podávání a porcování stravy písm. b/ - hodnotí se s přihlédnutím k pomocným mechanismům, horní končetiny nejsou patřičně funkčně postižené do oblasti plegie či parézy, posuzovaný se sám nají; písm. j/ - stání (lze s oporou); totéž platí o písm. l/ - chůze po rovině; písm. p/ - orientace v přirozeném prostředí – znamená vědomě opustit a vrátit se domů, to lze i s oporou pomůcek; písm. r/ - dodržování léčebného režimu není důvod nezvládat (není patřičný kognitivní a smyslový deficit) a úkon soběstačnosti orientace vůči jiným osobám, v čase mimo přirozené prostředí. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 17.8.2011 rozhodnutí Magistrátu města Opavy změnil a příspěvek na péči žalobci nepřiznal. V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedl, že PK MPSV se vypořádala s odvolacími námitkami žalobce, ten byl jejímu jednání přítomen a s posudkem seznámen. Posudek byl vypracován ve vztahu ke všem námitkám uvedeným v odvolání, je z něj zřejmé, jak byly hodnoceny podklady a zjištěné skutečnosti a obsahuje odůvodnění míry závislosti žalobce. Vzhledem k tomu, že správné vyplacení sociálních dávek je ve veřejném zájmu, změnil žalovaný podle § 90 odst. 3 správního řádu rozhodnutí v neprospěch odvolatele. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů a přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ač soud uznal žalobou důvodnou, nepřisvědčil všem vzneseným námitkám. Soud v prvé řadě nesouhlasí s námitkami žalobce, podle kterých došlo k překročení přezkumné pravomoci odvolacího správního orgánu. Podle § 82 odst. 4, věta první správního řádu, lze odvoláním napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Podle odst. 3 téhož ustanovení, pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci. Je sice pravdou, že žalobce napadl v odvolání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, resp. posudek OSSZ, pouze ohledně dvou úkonů péče o vlastní osobu, tato část však není samostatným výrokem, který by byl oddělitelný od ostatních částí rozhodnutí, proto odvolací orgán správně podrobil odvolacímu přezkumu celé rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Stejně tak má soud za to, že při přezkoumání rozhodnutí nebyl žalovaný omezen odvolacími námitkami a byl oprávněn posoudit stupeň závislosti žalobce v plném rozsahu. Je sice pravdou, že zákonem č. 500/2004 Sb., byl do odvolacího správního řízení zaveden omezený revizní princip (§ 89 odst. 2), který na rozdíl od správního řádu z roku 1967 posiluje Pokračování -4-