1 Afs 15/2012 — Nejvyšší správní soud

22 Af 63/2013- 34 - text pokračování - 2 - 22 Af 63/2013 22 Af 63/2013 - 34 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., v právní věci žalobce města Kopřivnice, se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 1163, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2013, č. j. 13312/13/5000-24700-702394, ve věci porušení rozpočtové kázně, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo věcně zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí, platební výměr, Finančního úřadu Ostrava I. (dále jen „správce daně“) ze dne 24. 7. 2012, č. j. 257559/12/388985803557, jímž správce daně vyměřil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 248.680 Kč. Rozhodnutí bylo změněno toliko co do splatnosti daně a bankovního spojení. Žalobce je příjemcem dotace poskytnuté na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 45/53, vydané Ministerstvem vnitra v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt „Dílna kvality Kopřivnice“, reg. č. CZ. 104/4.1.01/53.00123. Na základě daňové kontroly byl žalobci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně, a to pro porušení ustanovení bodu 2.4 a 2.5 Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek OP LZZ (dále jen „metodický pokyn“), s čímž žalobce nesouhlasí a namítá, že: 1) ve správním řízení žádal, aby si správce daně vyžádal vyjádření členů hodnotící komise za účelem jednoznačného prokázání správného způsobu hodnocení nabídek hodnotící komise ve smyslu, jakým způsobem tito hodnotili kvalitu nabízeného řešení, k tomu se správce daně ve zprávě o daňové kontrole ze dne 19. 7. 2012 vůbec nevyjádřil. Žalovaný ve snaze zhojit tuto vadu se vyjádřil tak, že tento požadavek není důvodný zejména proto, že ústní vyjádření členů hodnotící komise ke svým sepsaným závěrům je úkon nadbytečný, který by ve své podstatě zpochybnil jejich zápisy. S tímto názorem však žalobce nesouhlasí, neboť členové komise by mohli vysvětlit obsah těchto zápisů; 2) nesouhlasí s názorem žalovaného, že subkritéria („vystižení potřeb úřadu a naplnění cílů dílčích poradenských částí“, „koncepce poradenství v jednotlivých aktivitách“, „zajištění udržitelnosti výstupů“, „zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení“) byla stanovena obecně a nejednoznačně, když dle jeho názoru je jejich vymezení zcela dostatečné s ohledem na objektivní možnosti vymezení. Dále se domnívá, že pokud by byla kritéria nejasná, uchazeči se mohli zeptat, což se však nestalo. Žalobce je tak přesvědčen, že uchazeči měli dostatek podkladů pro zpracování návrhu koncepce realizovaného poradenství a na základě těchto podkladů bylo zřejmé, jakým způsobem bude tato koncepce hodnocena. Pro zpracování návrhu byl ve výzvě jasně specifikován jak předmět zakázky, tak i cíle, kterých mělo být prostřednictvím zakázky dosaženo. K tomu, aby uchazeči co nejlépe vystihli potřeby městského úřadu, byl součástí výzvy dokument Koncepce Smart administration města Kopřivnice, ze kterého bylo zřejmé, jakým směrem chce zadavatel tuto problematiku řešit, a byly v něm popsány klíčové aktivity projektu Dílna kvality Kopřivnice. Žalobce ve výzvě uvedl, že všechna dílčí hodnotící subkritéria mají pro něj stejnou váhu 25%, kritéria tak byla vymezena jasně, aby podle nich mohly být hodnoceny nabídky; 3) je zavádějící tvrzení žalovaného, že jako hodnotící subkritérium (zkušenosti konzultantů) byla zvolena kvalifikace uchazečů, což zakazuje metodický pokyn. Kvalifikační předpoklady zadávací dokumentace stanovovala, ale předmětem hodnocení měly být zkušenosti lektorů vybavených takto stanovenými kvalifikačními předpoklady; 4) poskytovatel dotace poskytl žalobci jakožto příjemci dotace při zadávání veřejných zakázek součinnost. Žalobce tak mohl legitimně očekávat, že poskytnuté poradenství v rámci procesu zadávání zakázky ze strany poskytovatele dotace mu nemůže být na újmu, tj. že zakázka bude zadána v souladu se všemi předpisy a podmínkami. V této souvislosti žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č.j. 1 Afs 77/2010-81, dle něhož nelze připustit postihování žalobce za nedodržení určité zákonné povinnosti, které bylo zapříčiněno orgány veřejné moci. Žalobce seznámil poskytovatele dotace (Ministerstvo vnitra ČR) s celou spisovou dokumentací a poskytovatel mu sdělilo své výhrady toliko ve smyslu matematického výpočtu přidělených bodů v rámci hodnocení, nikoliv však ke způsobu hodnocení a zpracování protokolů. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné, a odkazuje na podrobné odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí o odvolání žalobce, neboť žalobní námitky jsou totožné s námitkami uplatněnými žalobcem v odvolacím řízení. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 28. 5. 2010 rozhodlo Ministerstvo vnitra rozhodnutím č. 45/53 o poskytnutí dotace v rámci OP LZZ, výše dotace byla poskytnuta v maximální výši 8.289.310,50 Kč z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie. Dle bodu 8.1 je při zadávání zakázek v rámci realizace projektu příjemce povinen postupovat v souladu s pravidly stanovenými metodickým pokynem, který je součástí přílohy č. 5 rozhodnutí. Dle bodu 2.2 v případě, že dojde k porušení povinnosti stanovených v části II bodě 6.2, 10, 11, 12, 13, 14, 15.1, 17, 22.2 po vyplacení jakékoliv částky dotace, resp. bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně příslušným územním finančním orgánem podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, bude odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřen dle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech ve výši 3% z celkové částky dotace. Odvod za porušení rozpočtové kázně přitom nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně. Stejný odvod bude vyměřen v případě porušení povinnosti stanovených v části II bodě 8.1. Podle bodu 2.4 metodického pokynu – výzva k předložení nabídky – hodnotící kriteria, z nichž jedním kritériem musí být vždy cena – musí být v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnotících kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nevýhodnější. Podle bodu 2.5 metodického pokynu – posouzení a hodnocení nabídek a výběr vítězné nabídky – hodnotícími kritérii nemohou být kritéria odpovídající požadavkům na prokázání kvalifikace uchazečem, ledaže by výjimečně z předmětu zakázky vyplývala nezbytnost použití takových kritérií. Požadavky na prokázání kvalifikace jsou míněny kvalifikační předpoklady tak, jak jsou upraveny v § 53 až 56 zákona o rozpočtových pravidlech. Ve výzvě k podání nabídky a zadávací dokumentace žalobce ze dne 1. 7. 2010 je uvedeno v kritériu č. 2 Kvalita nabízeného řešení: „V tomto kritériu požaduje zadavatel po uchazeči přesně specifikovat: vystižení potřeb úřadu a naplnění cílů dílčích poradenských částí, koncepce poradenství v jednotlivých aktivitách, zajištění udržitelnosti výstupů, zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení – dokladováno profesním životopisem lektorů (hodnocena bude praktická zkušenost s formální kvalifikace). Všechna výše uvedená dílčí hodnotící subkritéria mají pro zadavatele stejnou váhu 25%.“ Dne 10. 1. 2012 byla zahájena daňová kontrola. Dle zprávy o daňové kontrole ze dne 19. 7. 2012 je žalobci vytýkáno, že žalobce nedodržel u výběrového řízení na akci „Podpora projektového managementu a realizace školení v Dílně kvality Kopřivnice“ ustanovení bodu 2.4 a 2.5 metodického pokynu tím, že nebylo žalobcem stanoveno, co bude hodnoceno jako nejvýhodnější pro žalobce a co konkrétně bude v rámci jednotlivých subkritérií hodnoceno a z jakých hledisek a dále tím, že u hodnocení stanovených subkritérií se členové hodnotící komise nezabývali kvalitou nabízeného řešení, tedy hodnocením návrhu realizovaného poradenství, ale kvalifikačními předpoklady uchazečů. Porušením bodu 2.4 a 2.5 metodického pokynu došlo k nedodržení části II bodu 8.1. Dne 24. 7. 2012 vydal správce daně platební výměr, kterým vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 248.680 Kč, 3% z celkové částky dotace v souladu s částí IV bodem 2.2 rozhodnutí a dle § 44a odst. 4 písm. b), odst. 8 a odst. 9 z. č. 218/2000 Sb. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Dne 13. 5. 2013 rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve zn