2 As 43/2004 — Nejvyšší správní soud

78 Ad 87/2013- 65 - text pokračování - 6 - 78Ad 87/2013 78Ad 87/2013 – 65 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Krmáškem, advokátem se sídlem v Ostravě-Svinově, U Rourovny 556/3, proti žalovanému Oblastnímu inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, se sídlem v Ostravě, Živičná 2, ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Podanou žalobou se žalobce domáhal soudní ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v kontrole žalovaného provedené dne 18.10.2012. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, jímž by soud určil, že kontrola zahájená dne 18.10.2012 žalovaným byla nezákonná a žalovaný nesmí přihlížet ve své následující správní činnosti ke zjištěným skutečnostem, které získal touto kontrolou. Podle ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 18.10.2012 byla pracovníky žalovaného provedena u žalobce kontrola na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek na úseku zaměstnanosti. Žalobce byl toho dne v zahraničí a záznam o zahájení kontroly převzal pan V. K. Kontrola proběhla ve Frýdku na provozovně opravy kanalizace, žalobce má však místo podnikání v Havířově-Šumbarku. O kontrole byl sepsán záznam o zahájení kontroly, v němž bylo uvedeno, že nebyly předloženy žádné doklady k zaměstnávání kontrolovaných osob. Dne 2.11.2012 byl vyhotoven protokol, v němž bylo mj. uvedeno, že na pracovišti byly kontrolovány a legitimovány tři osoby, které vykonávaly práce na opravě kanalizace a které uvedly, že vykonávají práci pro žalobce. Dne 19.10.2012 byly z e-mailové adresy žalobce žalovanému zaslány dohody o provedení práce se všemi třemi kontrolovanými osobami. Následně podal žalobce žádost o přezkoumání protokolu. Písemností ze dne 6.12.2012 mu bylo sděleno, že nebyl shledán důvod ke změně. Dne 2.1.2013 žalobce podal námitky proti výsledku přezkoumání protokolu, v jejichž rámci mj. namítl podjatost inspektorky Bc. V. B. O námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením žalovaného ze dne 24.1.2013 č.j. 1386/10.71/13/14.3 podepsaným Mgr. I. H., vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání tak, že Bc. V.B. není vyloučena z provádění kontroly. Žalobce podal dne 19.2.2013 ke Státnímu úřadu inspekce práce odvolání proti tomuto usnesení. Tento správní orgán sdělením ze dne 10.4.2013 informoval žalobce, že proti usnesení o rozhodnutí ve věci námitky podjatosti nelze podat samostatné odvolání, a pokud byl poučen o možnosti se odvolat, je toto poučení nesprávné, avšak nezakládá neplatnost rozhodnutí. Rovněž uvedl, že o dalších námitkách proti výsledku přezkoumání protokolu bude teprve rozhodnuto. Dne 22.7.2013 bylo žalobci doručeno rozhodnutí žalovaného o námitkách proti výsledku přezkoumání protokolu ze dne 28.6.2013 č.j. 42/10.71/13/15.2. Následně žalobce shrnul tyto žalobní body: 1) Žalobce nesouhlasí se závěrem kontroly o porušení právních předpisů, resp. umožnění výkonu nelegální práce třem zjištěným osobám jen proto, že tyto neměly v místě pracoviště kopie dohod o provedení práce. Žalobce s ohledem na charakter práce často mění pracoviště a pracovníci žalovaného si měli ověřit totožnost zaměstnanců vykonávajících práci a následně ověřit existenci pracovněprávního vztahu kontrolou dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu v sídle žalobce, tj. v místě řídícího pracoviště, kde žalobce takové doklady uchovává. Podle žalobce také nelze následně odmítnout žalobcem doložené dohody o provedení práce jen proto, že je žalobce nebo zaměstnanci nepředložili při samotné kontrole. Žalobce doložil dohody hned následující den po kontrole, kdy se o jejím provedení dozvěděl. Sama skutečnost, že pracovníci neměli dohody prokazující zaměstnanecký vztah při kontrole u sebe, neprokazuje výkon nelegální práce. Podle žalobce pracovníci žalovaného porušili povinnost danou ust. § 8 písm. c) a g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o inspekci práce). 2) Žalobce se nemohl samotné kontroly osobně účastnit, jelikož byl v době jejího provedení v zahraničí. Žalobce rovněž poukázal na rozpory a pochybnosti ve výpovědích zaměstnanců, k nimž neměl možnost se z důvodů své nepřítomnosti při kontrole vyjádřit. Na základě jejich protichůdných tvrzení však nelze dospět k závěru, že byli žalobcem nelegálně zaměstnáni. Podle žalobce měli pracovníci žalovaného zvážit samotnou povahu podnikatelské činnosti žalobce, když žalobce ruční výkopy nemůže zajistit jinak než, že najde pracovníky na krátkou dobu za účelem provedení této práce a uzavírá proto s nimi dohody o provedení práce. Tito zaměstnanci dohody ani mnohdy nečtou, nerespektují ani to, aby jejich kopie měli u sebe při výkonu práce. Žalovaný náležitě nezjistil skutkový stav. 3) Žalobce nesouhlasí se způsobem, jakým bylo rozhodnuto o jeho námitce podjatosti směřující vůči Bc. V. B. Žalobce má za to, že Mgr. I. H., která podepsala usnesení ze dne 20.1.2013 č.j. 1386/10.71/13/14.3, nebyla oprávněna rozhodnout o námitce podjatosti, neboť není vedoucí inspektorkou žalovaného, ale pouze vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání. V samotném usnesení absentuje odkaz na to, že Mgr. H. byla pověřena vedoucí inspektorkou práce rozhodnout o námitce podjatosti a žalobce byl o této skutečnosti zpraven poprvé až ve sdělení ze dne 10.4.2013. Tyto okolnosti vedou k důvodným pochybnostem žalobce, že pověření vedoucí inspektorky bylo vydáno až dodatečně. Žalobce odkázal na ust. § 41 odst. 2 zákona o inspekci práce, podle kterého o námitkách rozhodne vedoucí inspektor. Podle žalobce také Mgr. I. H. jako nadřízená Bc. V. B. mohla být podjatá. Žalovaný ve vyjádření vznesl jednak námitku nepřípustnosti soudního přezkumu ve vztahu k rozhodnutí o námitkách proti výsledku přezkoumání kontrolního protokolu a jednak námitku opožděnosti ve vztahu k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem. Krajský soud ve věci již rozhodoval usnesením ze dne 14.11.2013 č.j. 78Ad 87/2013-22, a to tak, že žalobu odmítl. Toto usnesení bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 27.2.2014 č.j. 9 As 31/2014-28 a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení krajský soud usnesením ze dne 8.9.2014 č.j. 78Ad 87/2013-42 vyloučil k samostatnému projednání část žaloby směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.1.2013 č.j. 1386/10.71/13/14.3. Vyloučená věc byla vedena u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22Ad 92/2014 a usnesením ze dne 25.9.2014 č.j. 22Ad 92/2014-22 byla odmítnuta z důvodu ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Usnesení nabylo právní moci dne 31.10.2014. V dalším řízení se proto krajský soud zabýval pouze žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného vůči žalobci, jenž je spatřován v provedení kontroly dne 18.10.2012. Prioritně krajský soud posuzoval námitku opožděnosti žaloby vznesenou žalovaným a neshledal ji důvodnou. K této otázce se vyjádřil již NSS ve zrušujícím rozsudku, v němž uvedl, že skutečnost, od níž se v posuzované věci počítá dvouměsíční subjektivní lhůta k podání žaloby, nelze vztáhnout ke dni seznámení se stěžovatele s protokolem o kontrole, ale je třeba ji vztahovat k vyčerpání jiných prostředků ochrany či nápravy před podáním žaloby, pokud žalobce má takové prostředky k dispozici, takže lhůta v takových případech počne běžet okamžikem doručení vyřízeného opravného prostředku, případně dnem, kdy marně uplynula lhůta pro jeho vyřízení. V posuzované věci podal žalobce námitky proti protokolu o kontrole a následně požádal o přezkoumání těchto námitek. Vyrozumění o provedeném přezkumu mu bylo doručeno dne 22.7.2013. Pokud žalobce podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dne 18.9.2013, kdy byla předána k poštovní přepravě, učinil tak v zákonné lhůtě pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu ust. § 84 odst. 1 s.ř.s. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že pracovníci žalovaného zahájili u žalobce dne 18.10.2012 v 10 hodin kontrolu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek a na úseku zaměstnanosti. V záznamu o zahájení kontroly je jako provozovna uvedena „oprava kanalizace FM“. Ze záznamu o zahájení kontroly vyplývá, že se jí zúčastnil za žalobce jako kontrolovanou osobu pan V. K. a že nebyly předloženy žádné doklady k zaměstnání kontrolovaných osob. Záznam