4 As 2/2005 — Nejvyšší správní soud

22 A 1/2017- 24 - text  6 22 A 1/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobce: TOROINVEST s. r. o. sídlem Místecká 1121/60, 703 00 Ostrava - Vítkovice zastoupené advokátem Mgr. René Gemmelem sídlem Poštovní 2, 728 95 Ostrava proti žalovanému Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2016, č. j. MSK 140441/2016, ve věci správního deliktu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 27.12.2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27.10.2016, č. j. MSK 140441/2016, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městským úřadem v Orlové ze dne 27. 7. 2016, č. j. OD/PŘ/122,123/16/VEl, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) a byla mu uložena dle § 42b odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích pokuta ve výši 18 000 Kč. Procesní obrana žalobce byla ve správním řízení založena na jediné námitce, a to, že předmětná vozidla, jejichž je provozovatelem, nebyla přetížena a pokud kontrolní vážení přetížení zaznamenalo, muselo se jednat o poruchu měřidla. Žalobce v rámci odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně požádal ve smyslu § 11a odst. 1 zákona č. 509/1990 Sb., o metrologii (dále jen „zákon o metrologii“) o přezkoušení užitého měřidla pro kontrolní vážení Českým metrologickým institutem. Žalovaný se s procesní obranou žalobce vypořádal v napadeném rozhodnutí tak, že není uživatelem stanoveného měřidla, a proto není povinen na žádost žalobce žádat o přezkoušení měřidla. Vycházel z toho, že měřidlo má řádné ověření a není pochyb o správnosti měření. 2. Žalobce považuje úvahy žalovaného za svévolné. Žalobce je nepochybně dotčen výsledkem měření a je oprávněn požadovat podle citovaného ustanovení zákona o metrologii přezkoušení měřidla Českým metrologickým institutem. Je pravdou, že žalovaný uživatelem měřidla nejspíše není, nicméně by bylo přepjatým formalismem, pokud by správní orgán mohl takovou námitku zcela ignorovat. Z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá, že vážení v obou případech provedlo Centrum služeb pro silniční dopravu s. p. o. za součinnosti Policie ČR. Žalobci není známo, zda uživatelem je právě Centrum služeb pro silniční dopravu s. p. o. či jiný subjekt. Žalovaný měl postoupit žádost žalobce uživateli měřidla k předložení přezkoušení měřidla. Je také otázkou, zda není porušením zásady dvojinstančnosti řízení, pokud by odvolací orgán sám doplňoval dokazování o výsledek přezkoušení. Pokud žalovaný námitku žalobce vyhodnotil tak, že se jej netýká a bez dalšího vycházel ze správnosti měření, odňal tím žalobci právo na spravedlivý proces a upřel mu možnost řádně se proti obvinění hájit. 3. Nadto žalobce namítl, že zákonná formulace sankce dle § 43 odst. 2 věta druhá zákona o pozemních komunikacích v pevné sazbě 9 000 Kč za každou započatou tunu přesahující povolenou hmotnost vozidla, je v rozporu s ústavním pořádkem; sankce nemůže být formulována jako fixní, ale musí být dána určitým rozpětím, aby správní orgán mohl v rámci svého uvážení vyhodnotit konkrétní okolnosti případu a konkrétní osobu delikventa. Žalobce tak navrhl přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení § 43 odst. 2 věta druhá zákona o pozemních komunikacích. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že kontrolní vážení vozidel žalobce bylo provedeno dne 11. 2. 2016 a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo vydáno až dne 27. 7. 2016. Silniční správní úřad dopisem ze dne 5. 5. 2016 oznámil zahájení správního řízení a předvolal žalobce k ústnímu jednání dne 31. 5. 2016. Žalobce po seznámení se se spisovou dokumentací uvedl, že se k věci nebude vyjadřovat a počká na vydání rozhodnutí; nenavrhl provedení dalších důkazů a neuplatnil další skutečnosti či návrhy. Účelové tvrzení žalobce, že mu bylo odňato právo na spravedlivý proces, je liché. Návrh na provedení důkazu přezkoušením měřidla Českým metrologickým institutem učiněný v odvolacím řízení je návrhem, který mohl žalobce učinit již dříve a žalovaný tak k němu nemohl ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu přihlížet. Zjištění z průběhu správního řízení 5. Ze správních spisů soud zjistil, že dne 11. 2. 2016 bylo provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení motorových vozidel žalobce, a to v místě Orlová I/59 – parkoviště při metanúpravně – Orlová město. Vážení bylo provedeno Centrem služeb pro silniční dopravu, s. p. o., resp. jeho pracovníkem Ing. T. V., a to měřidlem – váhami zn. Haenni WL 103, výr. č. 2765 a 2766. Měřena byla tato vozidla žalobce : 1) tov. zn. Man, typ 89X, RZ X spolu s přípojným vozidlem tov. zn. MEGA, RZ X a 2) tov. zn. Man, typ TGA, RZ X s přípojným vozidlem tov. zn. Benalu, RZ X. U vozidel ad 1) bylo zjištěno překročení nejvyšší povolené hmotnosti na skupinu náprav o 2,5 %, resp. 682 kg a u vozidel ad 2) bylo zjištěno překročení nejvyšší povolené hmotnosti na skupinu náprav o 5,3 %, resp. 1 277 kg. Ze spisu dále vyplývá, že pro uvedená měřidla bylo vlastníku měřidel - Centru služeb pro silniční dopravu, s. p. o. - vydáno Českým metrologickým institutem dne 10. 10. 2014 potvrzení o ověření stanoveného měřidla – jedná se o měřidla druhu „Váhy plošinové s neautomatickou činností, třídy přesnosti III“. 6. Dopisem ze dne 5. 5. 2016, doručeným žalobci téhož dne, zahájil správní orgán prvního stupně správní řízení o správním deliktu dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích a předvolal žalobce k ústnímu jednání dne 30. 5. 2016. Dne 31. 5. 2016 proběhlo před správním orgánem prvního stupně ústní jednání, ke kterému se za žalobce dostavil jednatel T. K. Po seznámení se s podklady rozhodnutí tento uvedl, že s podklady byl seznámen, nemá zájem se k nim dále vyjadřovat, nenavrhuje další důkazy a neuplatňuje další skutečnosti a návrhy na obhajobu. 7. Rozhodnutím ze dne 27. 7. 2016 Městský úřad Orlová jako správní orgán prvního stupně rozhodl, že žalobce, jako provozovatel vozidel uvedených v bodě 5) tohoto rozsudku, provozoval vozidla, která překročila při nízkorychlostním vážení hodnoty stanovené zvláštním předpisem, čímž žalobce porušil ustanovení § 37 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích a naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích, za což žalobci uložil dle § 42 odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích pokutu ve výši 18 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, v němž namítl, že se správního deliktu nedopustil, když zpochybnil skutkový závěr správního orgánu o překročení povolené hodnoty zatížení u předmětných vozidel a zpochybnil správnost a přesnost provedených kontrolních vážení, neboť měl za to, že chyba je na straně kontrolních měřidel. Požadoval s odkazem na § 11a odst. 1 zákona o metrologii, aby byla předmětná měřidla přezkoušena Českým metrologickým institutem. 8. Následně rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. K odvolací námitce žalovaný konstatoval, že správní orgány nejsou uživateli stanoveného měřidla, a proto nejsou povinny na žádost žalobce žádat o jeho přezkoušení. S odkazem na § 7 odst. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, dospěl k závěru, že v průběhu správního řízení nebyla prokázána žádná skutečnost svědčící o zániku ověření měřidel, které byly použity při předmětném nízkorychlostním vážení; žalovaný tak měl za to, že vážení proběhla řádným způsobem a bylo při nich použito řádně ověřené měřidlo. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s ust. § 51 s. ř. s., neboť účastníci s takovým postupem vyjádřili souhlas. 10. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou žalobce stran protiústavnosti žalovaným a prvostupňovým správním orgánem aplikovaného ustanovení § 43 odst. 2 věta druhá zákona o pozemních komunikacích, v rozhodném znění, dle něhož, jde-li o správní delikt podle § 42b odst. 1 s) a u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla dle zvláštních právních předpisů. Tuto námitku krajský soud důvodnou neshledal a neshledal tedy potřebu k přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení citovaného ustanovení. Krajský soud totiž při svých úvahách vyšel