2 As 146/2015 — Nejvyšší správní soud

72 A 8/2018- 24 - text  23 72 A 8/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: V. S. bytem P. J. 525, X K. zastoupený advokátem JUDr. Janem Stančíkem sídlem ul. Hemy 855, 757 06 Valašské Meziříčí proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2017, č. j. KUZL-26649/2015, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný výrokem I napadeného rozhodnutí změnil v rozhodnutí Městského úřadu Valašské Meziříčí (dále jen „městský úřad“) ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. R/D/796/57895/2016/16/Fo, výrok I 1) tak, že ze skutkové věty vypustil slovní spojení „nesepsal společný záznam o dopravní nehodě pro pojišťovnu, nespolupracoval při zjišťování skutkového stavu a místo opustil“ a dále z právní věty výroku rozhodnutí vypustil porušení § 47 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalovaný dále výrokem II napadeného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí městského úřadu ve výroku I 2), výrok II (pokuta 27 000 Kč, zákaz činnosti 12 měsíců) výrok III (náklady řízení 1 000 Kč). 3. Žalobce tak byl potrestán pouze za přestupky podle § 125c odst. 1 písm. k) a d) zákona o silničním provozu, tj. porušení § 24 odst. 2 zákona o silničním provozu (podle kterého při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích) a porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu, podle kterého řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. 4. Žalobce v žalobě napadl rozhodnutí žalovaného ve výrocích I a II, které považoval za nezákonné s výjimkou měnící části, rozporné s právními předpisy a nesprávné z následujících důvodů. Správně neměl být žalobce uznán povinným podrobit se výzvě podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu k odbornému lékařskému vyšetření s odstupem dvou hodin od předmětné dopravní nehody. Správně měla být výzva policejního orgánu, aby se žalobce podrobil odbornému vyšetření s odběrem biologického materiálu, považována za nadbytečnou a přesahující rámec povinností vyzvané osoby, protože policisté měli k dispozici dvě řádně provedené dechové zkoušky žalobce. Správně měl být k prokázání dopravní nehody ze dne 29. 8. 2016 ustanoven soudní znalec z oboru doprava. Správně se nemělo konat ústní jednání městského úřadu dne 20. 3. 2017 v nepřítomnosti žalobce. Žalobci byl uložen nepřiměřeně přísný trest, a to jak pokud jde o výši pokuty, tak především pokud jde o sankci zákazu řízení. Žalobce navrhl svůj výslech. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že vycházel ze správního spisu městského úřadu a posuzoval i námitky, které žalobce namítal v odvolání proti rozhodnutí městského úřadu. Podle žalovaného nebyly dány žádné důvody ke zrušení naříkaného rozhodnutí ani rozhodnutí městského úřadu. Všechny žalobní námitky se překrývaly s odvolacími námitkami. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě neuvedl žádné nové skutečnosti, žalovaný odkázal v plném rozsahu na rozhodnutí o odvolání. Stěžejní námitce žalobce k výzvě k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření s odstupem dvou hodin od dopravní nehody žalovaný věnoval podrobnou právní argumentaci na straně 4 až 10 odvolacího rozhodnutí. K návrhu na ustanovení soudního znalce z oboru doprava žalovaný odkázal na rozhodnutí o odvolání, konkrétně na stranu 10 a 11. K ústnímu jednání se žalovaný vyjádřil v rozhodnutí o odvolání na straně 11 až 14. K námitce nepřiměřeně přísných trestů se žalovaný vyjádřil v rozhodnutí o odvolání na straně 15 v předposledním odstavci. 6. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 7. Soud zjistil ze správního spisu ze záznamu Policie ČR (dále jen „policie“) o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 30. 8. 2016 podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „trestní zákoník“) tím, že žalobce dne 29. 8. 2016 okolo 15.15 h v obci Krhová, okres Vsetín, řídil vozidlo Land Rover Freelander RZ X, majitelky R. S., v podnapilém stavu, neboť žalobcův organismus ještě v 17 h obsahoval nejméně 1,54 ‰ alkoholu, přičemž při couvání z parkovacího místa poblíž prodejny Hruška narazil do odstaveného zaparkovaného vozidla Mazda 5 RZ X majitele R. S., takže došlo k poškození obou vozidel a následně místo dopravní nehody nedovoleně opustil, čímž měla být poškozenému způsobena hmotná škoda na majetku. 8. Policie dne 30. 8. 2019 zahájila úkony trestního řízení a dne 4. 10. 2016 žalobci sdělila podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Podle úředního záznamu policie žalobce dne 15. 9. 2016 odmítl podat vysvětlení, a to v přítomnosti svého advokáta JUDr. J. S. 9. Podle protokolu o výslechu podezřelého v trestním řízení ze dne 4. 10. 2016 žalobce se sděleným podezřením nesouhlasil a uvedl, že bude vypovídat později, až mu bude umožněno nahlédnout do spisu. Dne 14. 10. 2016 žalobce ve svém výslechu uvedl, že si jel nakoupit do obchodu Hruška a v té době pod žádným vlivem nebyl, po nákupu couval z parkoviště a nevybavuje si, že by na protějším okraji silnice bylo nějaké zaparkované vozidlo, ale tuto možnost nevyloučil. Žalobce si nevybavil, že by do něčeho narazil. Po studiu spisu žalobce uvedl, že je možné, že zadním rohem vozidla narazil do dveří zaparkovaného vozidla, ale žádný náraz nezaregistroval. Když přijel domů, chystal si oběd a rovnou si otevřel pivo. Když to viděla manželka, tak mu začala nadávat, že nesmí pít vzhledem ke zdravotním problémům a doporučení lékaře. Žalobce se pohádal se ženou. Protože byl žalobce naštvaný, tak si vzal ještě 0,5 l láhev slivovice, ze které začal pít. Pak průběžně pil pivo a slivovici a nakonec usnul na sedačce. Pak si pamatuje, že ho vzbudili policisté, byli tři a jeden mu vzal láhev piva z ruky a řekl mu, že půjde na krev. Žalobce mu řekl, že neví, proč by měl na krev chodit, když nic neudělal. Na místě se nacházela nějaká paní, které se policisté ptali, jestli ho poznává a ona řekla, že neví. Poté ho policisté vyzvali, aby se podrobil dechové zkoušce na zjištění alkoholu, žalobce se zkoušce podrobil a celkově dvakrát dýchal, poprvé 1,54 ‰ a při druhé dechové zkoušce 1,61 ‰ alkoholu. K dotazu policejního orgánu, jaké množství alkoholu po příjezdu na provozovnu vypil, žalobce uvedl, že vypil jednu celou 1,5 l PET láhev desetistupňového piva značky Radegast a druhou takovou asi ze tří čtvrtin. To byl veškerý alkohol, který žalobce po příjezdu vypil. Policisté žalobce poté vyzvali, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění ovlivnění alkoholem, ale to žalobce odmítl, protože to bylo nadbytečné, neboť bylo zřejmé, že pil, a to ve své vlastní provozovně. Žalobce to odmítl dále proto, že vůbec nevěděl a nechápal, proč se zde policisté nacházeli, to se dozvěděl až potom. K otěru na levém zadním rohu vozidla žalobce uvedl, že se nachází na vozidle už delší dobu, asi dva roky, kdy do vozidla žalobce narazilo vozidlo Fiat Ducato. Na otázku žalobcova obhájce, zda si všiml při odjezdu z parkoviště, že by za ním někdo běžel, žalobce uvedl, že na vnitřním zpětném zrcátku vozidla má upevněny čtyři fotky vnuků a je možné, že toto přehlédl. Žalobce uvedl, že na jaře 2015 prodělal mozkovou příhodu a 14 dní poté infarkt, proto užívá 10 léků denně. 10. Podle záznamu o dechové zkoušce dne 29. 8. 2016 byla žalobci naměřena v 17.00 h hodnota 1,54 ‰ alkoholu v dechu, v 17.06 h hodnota 1,61 ‰, odběr vzorku krve žalobce po výzvě odmítl a výtisk z přístroje odmítl podepsat. 11. Podle písemného poučení podle § 13 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, byl žalobce poučen o právech a povinnostech v souvislosti s podezřením ze spáchání přestupku na úseku o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. V poučení je v místě vyjádření poučované osoby uvedeno: „odmítám podepsat, dal mi příslušník dýchnout po pěti minutách, dal mi dýchnout po pěti minutách, auto stojí ve firmě a já odmítám podepsat“. 12. Po