6 Ads 21/2017 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 2/2020- 30 - text  9 19 Ad 2/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: M. G., zastoupená Mgr. Markétou Tylečkovou, advokátkou, sídlem 736 01 Havířov, Svornosti 86/2 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2019 č. j. MPSV-2019/226242-923, ve věci poskytnutí dávky státní sociální podpory - rodičovský příspěvek takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2019 č. j. MPSV-2019/226242-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně Mgr. Markéty Tylečkové. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 9. 9. 2019 č. j. 776811/19/KA, kterým bylo rozhodnuto poskytnout žalobkyni rodičovský příspěvek ve výši 10 332 Kč měsíčně od 13. 2. 2019. Podle § 30 odst. 1 a 2, odst. 3 písm. b), § 30b, § 31 a 49 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně namítala, že prvostupňový správní orgán s ní jednal osobně, ačkoliv od doby podání odvolání proti jeho rozhodnutí 17. 6. 2019 byla právně zastoupena. Jejího zástupce nikdy nevyrozuměl, ani mu nedoručoval rozhodnutí. Žalovaný tuto vadu neodstranil. Dále žalobkyně namítala, že žalovaný uvedl, že ve věci nebylo možno aplikovat ust. § 53 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, protože ve své žádosti z května 2019 označila datum, od kterého požaduje novou výši dávky datem 13. 2. 2019. Žalobkyně zdůraznila, že toto však učinila k výzvě prvoinstančního orgánu, resp. de facto k výzvě žalovaného, což vyplývalo z jeho rozhodnutí z 5. 8. 2019. Smysl úpravy data na datum 13. 2. 2019 jí dobře nebyl znám. Z celého řízení je zřejmé a muselo být zřejmé i žalovanému, že má zájem o nápravu dávky za celé období, po které jí byl rodičovský příspěvek vyplácen, neboť výplata dávky byla v jejím případě zatížena chybou již od samého počátku – konkrétně nesprávným doporučením prvostupňového orgánu při podání prvotní žádosti o přiznání rodičovského příspěvku, které bylo založeno na nesprávném výkladu zákona a pojmu dítě v „téže“ rodině. Pokud tedy žalovaný posuzoval obsah jejího podání z května 2019 pouze prostřednictvím § 52 zákona o státní sociální podpoře a nikoliv i dle § 53 odst. 1 písm. a) zákona, považuje jeho rozhodnutí za nesprávné. 2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Obsáhle shrnul průběh správního řízení a setrval na svém názoru, že úřad práce postupoval v souladu se zákonem o státní sociální podpoře. Uvedl, že žalobkyně podala žádost o dávku dne 13. 5. 2019, tudíž nárok na výplatu dávky vznikl nejdříve 3 měsíce před podáním žádosti, tj. 13. 2. 2019. Od tohoto dne úřad práce žalobkyni dávku přiznal a vyplatil. Konstatoval rovněž, že v době, kdy žalobkyně podala původní žádost o rodičovský příspěvek, tj. 5. 1. 2017 s nárokem od 9. 12. 2016, v žádosti zvolila částku 3 800 Kč měsíčně. Volba výše rodičovského příspěvku je součástí žádosti o přiznání této dávky a jako taková je plně k dispozici žadatele. Úřad práce žádosti vyhověl v plném rozsahu, když oznámením ze dne 16. 1. 2017 dávku přiznal ve výši 3 800 Kč ode dne 9. 12. 2016, proto nelze konstatovat, že dávka byla přiznána v nesprávné výši. Poznamenal, že rozsudek Nejvyššího správního soudu, na který žalobkyně odkazuje, je ze dne 16. 5. 2017, byl tedy vydán po přiznání nároku na dávku. Nelze tedy konstatovat, že úřad práce postupoval v rozporu s judikaturou, která v době jeho původního rozhodování ještě nebyla známa. Dle tehdy ustáleného výkladu ust. § 30 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře náležela částka 220 000 Kč v souvislosti s péčí o totéž dítě v rodině jen jednou bez ohledu na to, kolik osob o dítě pečovalo. Rodičovský příspěvek na základě této žádosti náležel žalobkyni do dne 31. 1. 2019 včetně, kdy byla na dávce vyplacena celková částka 220 000 Kč, a to v součtu oběma oprávněným osobám. Žalovaný dále uvedl, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že i další žádosti žalobkyně ze dne 13. 5. 2019, bylo po zrušení původního rozhodnutí žalované vyhověno v plném rozsahu, když byla přiznána v jí zvolené výši 10 332 Kč měsíčně od 13. 2. 2019 a náležela do 31. 3. 2019, kdy nezletilá dovršila 4 let věku dítěte. Z uvedeného tedy dle žalovaného vyplývá, že ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře nelze v daném případě aplikovat. Žalovaný rovněž uvedl, že písemností ze dne 23. 11. 2017 úřad práce žalobkyni informoval, že k datu 1. 1. 2018 nabude účinnosti druhá část novelizace zákona o státní sociální podpoře provedená zákonem č. 200/2017 Sb., která se dotkne úprav v nárocích na dávku rodičovský příspěvek. Od tohoto data se ruší pevná maximální horní hranice pro měsíční volbu výše vyčerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč. Byla také informována o možnosti nově volit výši až do plné výše 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu. Oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 21. 1. 2019 č. j. 79354/19/KA se žalobkyni výše rodičovského příspěvku zvýšila z 3 800 Kč na 7 200 Kč od 1. 1. 2019, neboť po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč, zbývá k vyplacení částka 7 200 Kč. Oznámením o zániku nároku na dávku ze dne 22. 2. 2019 č. j. 195576/19/KA došlo k datu 31. 1. 2019 k zániku nároku na rodičovský příspěvek. Žalobkyně proti tomuto oznámení námitku nevznesla a řízení bylo po marném uplynutí lhůty 30 dnů pravomocně ukončeno. Novou žádost o rodičovský příspěvek žalobkyně podala 13. 5. 2019. O této žádosti úřad práce naposledy rozhodl rozhodnutím ze dne 9. 9. 2019 č. j. 776811/19/KA a žalobkyni poskytl rodičovský příspěvek ve výši 10 332 Kč měsíčně od 13. 2. 2019. Jestliže oznámením o zániku na dávku ze dne 22. 2. 2019 č. j. 195576/19/KA došlo k datu 31. 1. 2019 k zániku nároku na rodičovský příspěvek a toto řízení bylo po marném uplynutí lhůty pravomocně ukončeno, nelze ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře v tomto případě aplikovat. Žalobkyně využila možnost uplatnit nárok na výplatu dávky a její části 3 měsíce zpětně ode dne podání žádosti, tj. ke dni 13. 2. 2019. Rozhodnutím ze dne 9. 9. 2019 č. j. 776811/19/KA úřad práce poskytl žalobkyni dávku státní sociální podpory, rodičovský příspěvek ve výši 10 332 Kč měsíčně od 13. 2. 2019. V odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že dávka bude vyplacena za období od 13. 2. 2019 do dne 31. 3. 2019, tj. do dne, kdy nezletilá dovršila 4 let věku. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, na který žalobkyně odkazuje, bylo možné aplikovat až u žádosti o rodičovský příspěvek, kterou žalobkyně podala 13. 5. 2019, protože předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno, jak plyne z popisu celé věci. 3. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 4. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka Havířov ze dne 15. 11. 2016 č. j. 100 P 230/2016-81, který nabyl právní moci 9. 12. 2016, byla odňata z péče otce a svěřena do společné pěstounské péče manželů M. G. a žalobkyně nezletilá A. P., narozená X. Nezletilá dovršila 4 let věku dne 31. 3. 2019. Dne 5. 1. 2017 požádala žalobkyně o rodičovský příspěvek, v žádosti je uvedena výše částky 3 800 Kč a datum jejího přiznání od 9. 12. 2016. Přílohou žádosti bylo potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku manžela žalobkyně pana M. G. ve výši 492 Kč měsíčně. Oznámením ze dne 16. 1. 2017 č. j. 66469/17/KA přiznal úřad práce žalobkyni rodičovský příspěvek na nezletilou A. P., nar. X ve výši 3 800 Kč měsíčně od 9. 12. 2016. V oznámení žalobkyně byla poučena o právu podat písemně námitku do 30 dnů ode dne výplaty první splátky opakované měsíční dávky po jejím přiznání. Dopisem ze dne 23. 11. 2017 byla žalobkyně Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou v Ostravě informována, že k datu 1. 1. 2018 nabude účinnosti druhá část novelizace zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, provedená zákonem č. 200/2017 Sb., která se dotkne úprav v nárocích na dávku rodičovský příspěvek a že od tohoto data se ruší pevná maximální horní hranice pro měsíční volbu výše čerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč. Žalobkyni bylo sděleno, že nově lze výši dávky volit až do plné výše 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu rodiče uvedeného v potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňu